Česko poskytne Ukrajincům mobilní Archu pro záchranu vzácných knih

Česká republika pomůže Ukrajině se zachováním tištěného kulturního dědictví. Prostřednictvím Národní knihovny poskytne ukrajinským knihovnám dvě mobilní pracoviště. První z nich vyjde na deset milionů korun, peníze na druhé chce knihovna získat ve veřejné sbírce. Projekt Archa je součástí programu Podpora ukrajinské kultury. Ruská armáda už na Ukrajině zničila stovky kulturních objektů.

Podle ministra kultury Martina Baxy (ODS) projekt Archa demonstruje české odhodlání podporovat ukrajinskou kulturu. „Není to jen reakce na dopady války, ale v případě Putinovy agrese vůči Ukrajině se jedná o reakci na zcela cílený útok proti ukrajinské kultuře jako takové. Archa je symbolem záchrany,“ uvedl. Do podpory projektu jsou vedle resortu kultury zapojeny také veřejné instituce a soukromé firmy. 

První mobilní pracoviště předá Národní knihovna do poloviny příštího roku. Sloužit bude k záchraně poškozených písemných památek, přičemž pomůže postupně na různých místech Ukrajiny podle potřeb tamních knižních institucí. „Mobilní pracoviště nabízí okamžité a cílené zásahy na daném místě. Okamžitá rychlost je velmi důležitá,“ uvedl generální ředitel Národní knihovny Tomáš Foltýn.

Součástí pracoviště budou například přístroje na průzkum fyzického stavu knihovních fondů, stanoviště vakuového balení knih poškozených vodou nebo stanoviště na očistu knih. Rovněž poskytne ochranné pomůcky, chemické látky či filtrační látky.

Podle Foltýna je součástí také záměr sdílet s Ukrajinci znalosti českých odborníků, a naopak od Ukrajinců posléze čerpat zkušenosti a informace o fungování pracoviště v terénu. Po skončení války na Ukrajině může knihovna mobilní zařízení půjčovat třeba při živelních katastrofách.

Digitalizaci děl podporuje sbírka

Druhé pracoviště má sloužit k digitalizaci děl, která jsou v pořádku, avšak hrozí jim zničení. Výroba je odhadována na dvanáct milionů korun. Na výrobu mohou lidé přispět ve sbírce organizované Nadačním fondem pro Ukrajinu.

„Od začátku totální agrese bylo poškozeno nebo zničeno sedmnáct set objektů kulturní infrastruktury. Rusko se snaží zničit ukrajinskou kulturu, útočí na památky, které nepředstavují vojenské cíle. Každý takový útok je genocidou ukrajinského lidu,“ uvedl rada pro politické otázky ukrajinské ambasády Jevhen Kuleša. Česku poděkoval za pomoc při ochraně kulturního dědictví. 

Projekty v programu Podpora ukrajinské kultury společně připravují česká a ukrajinská strana. Ministerstvo kultury například poslalo na Ukrajinu loni v květnu materiální pomoc na ochranu kulturních památek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 18 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 22 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...