Českou cenu za architekturu dostali autoři rekonstrukce hradu Helfštýn

Českou cenu za architekturu dostali Miroslav Pospíšil a Martin Karlík z kanceláře atelier-r za návrh rekonstrukce paláce hradu Helfštýn. Ve finále letošního ročníku ceny porota vybírala mezi sedmi díly. Celkově se o cenu ucházelo 170 realizací dokončených v posledních pěti letech. Soutěž pošesté organizovala Česká komora architektů, vítězové si pro ocenění přišli do Fora Karlín.

Hrad Helfštýn je jedním z největších hradů v Česku a jednou z nejnavštěvovanějších památek v Olomouckém kraji. Autoři z olomouckého atelieru-r zvolili koncepci respektující historický objekt. Do historické stavby vložili soudobé architektonické prvky a propojili přízemí s vyššími podlažími paláce, která byla dosud veřejnosti nedostupná. Zároveň je zjevné, které části stavby jsou původní a které nové.

Hrad se podle poroty po rekonstrukci stal „prostorem k prozkoumávání a objevování, a to prostřednictvím netriviálních sledů místností, průchodů, vyhlídek, otevřených oken a teras, z nichž lze krajinu a okolí pozorovat a vnímat“. Porota uvedla, že projekt vyjadřuje autonomní smysl architektury jako umělecké a tvůrčí činnosti, která stavbou dává tvar prostoru.

Druhým důvodem, proč se porotci shodli na první ceně jednomyslně, byl podle ní ten, že projekt reprezentuje a shrnuje bohatství, životní kvalitu a občanský smysl mnoha kvalitních architektonických prací nominovaných na letošní Českou cenu za architekturu. 

Ocenění pro Lazy House Zlín či Pavilon na pražském Výstavišti

Kromě vítěze dostalo čestná ocenění i šest dalších finalistů, mezi nimi i přestavba menzy Koleje 17. listopadu Fakulty humanitních studií UK navržená ateliérem Kuba & Pilař architekti. Podle poroty šlo o jeden z nejlepších příkladů opětovného využití budov v letošním ročníku. Zaujalo i Komunitní centrum Židlochovice od kanceláře Jura et consortes. „Kdyby se udělovala cena za urbanismus, byl by tento projekt jednomyslným vítězem,“ uvedla porota.

Dalším finalistou je dům Lazy House Zlín, který vznikl na základě návrhu již loni oceněného architekta Petra Jandy a jeho kanceláře brainwork. V minulosti byli v této soutěži oceněni také autoři z Atelieru bod architekti, jejichž návrh Městské haly Modřice byl letos mezi finalisty; loni už vyhrál další tuzemskou architektonickou cenu, Grand Prix architektů. Letošní vítěze této ceny oznámí pořádající Obec architektů v úterý.

Finalistou se stala i kancelář Papundekl Architekti za Pavilon na pražském Výstavišti. Pavilon s občerstvením je součástí nově obnovené cesty směřující do parku Stromovka a porotu zaujal svou jednoduchostí a účelností. Stavba je podle nich „magnetem pro uživatele parku díky jantarově zbarveným laminátovým panelům, které se na slunci rozzáří“.

Nahrávám video

Porotce zaujala také úprava Kostnického náměstí v Praze na Žižkově navržená Radmilou Fingerovou a Hanou Špalkovou. Pro porotce představuje citlivou přeměnu a renovaci veřejného prostoru.

Akademie ČCA oceňuje také výjimečné aktivity na poli architektury. Dostala ho architektka Alice Šimečková za péči o kolegyni Růženu Žertovou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 14 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 17 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...