Chaty navrhovali i známí architekti, lidé je pak napodobovali

Když lidé v minulém století získali více volného času, začali ho trávit mimo jiné na chatách. Tomuto fenoménu ve světě architektury se věnuje aktuální výstava v Uměleckoprůmyslovém museu v Praze. Záliba v chataření v tuzemsku přetrvává i dnes – i když se dá očekávat, že chatařů bude spíše ubývat.

Chataření je důležitou součástí vývoje moderní společnosti dvacátého století, který přinesl rozvoj průmyslu a obecné bohatnutí zejména v meziválečné éře. „Souvisí s emancipací společnosti, s tím, že máme více volného času a můžeme vyrazit do přírody a užít si ten svůj vlastní svět, mimo práci, mimo ruch města. A design a architektura byly nástroji, jak toho docílit,“ upřesnil kurátor výstavy, historik architektury a publicista Adam Štěch.

Vznikaly víkendové domky s promyšlenou koncepcí, unikátním technickým řešením a originální estetikou. Rozptyl rekreační architektury je přitom velký – od prostých dřevěných domků až po poměrně luxusní příměstské vily.

Nahrávám video

„Architekt přemýšlí komplexně. Přemýšlí nad tou stavbou, ať už to je chata, nebo vila, v různých vztazích,“ upozorňuje Štěch. Chaty stavěli třeba František Cubr a Zdeněk Pokorný, spoluautoři československého pavilonu oceněného na světové výstavě Expo v roce 1958.

Chaty od známých architektů jsou rozptýlené po celém Česku. Někdy v osadách, jindy na samotách. Často se neví, kde přesně leží. Kromě map a archivů se tak občas musí hledat přímo v terénu. „Je to i o náhodných nálezech, zkrátka jít do oblastí, kde víte, že v té určité době chaty vznikaly, a rozhlížet se. Pak vás něco zaujme, ideálně v sezoně, kdy na chatě někdo je, a vy se ho zeptáte. ‚Jó, to si postavil děda a to mu navrhl ten a ten architekt,‘“ popisuje Štěch.

Svépomocí dle manuálu

Profesionální architektonické projekty se často staly inspirací pro stavby budované svépomocí. „Zajímavá je například chata Františka Kavalíra, což byla snaha vytvořit určitý ideální typ chaty, který by se mohl opakovat a který by si lidé mohli stavět,“ podotýká Štěch. Architekti ve třicátých letech také psali příručky a manuály, které si zájemci o chataření mohli koupit a inspirovat se. „Byly zajímavým zdrojem, jak chatu zakomponovat do přírody, jaké materiály použít, jestli je vhodná sedlová, nebo placatá střecha,“ přibližuje kurátor.

Význam chat v rozvoji moderní architektury a designu popisuje výstava od první republiky až po konec socialistické éry. Fotky i modely tak dokládají například trendy vycházející z lidové architektury či funkcionalismu. Zdůrazněný je hlavně vztah staveb ke krajině. Exponáty jsou umístěny v diorámatu připomínajícím české kopce.

K vidění je rovněž originální nábytek z některých objektů chat a letních domů či fragmenty jedné ze dvou chat navržených výtvarným umělcem Zdeňkem Pešánkem. „Byl to pionýr kinetického a světelného umění, vytvářel neonové reklamy a objekty v Praze,“ připomněl Štěch. „A i když nepoužil ve své chatě neon, měl rád světlo a byla tak osvětlována velkými, poměrně sofistikovanými okny,“ popsal. Ty jsou součástí zachovaných fragmentů, chata jako taková už nestojí. 

Češi jsou pořád národ chatařů, říká sociolog

Podle sociologa Tomáše Kosteleckého pořád platí, že Češi jsou národem chatařů a chalupářů. „Odhaduje se, že zhruba třicet procent domácností ne že by vlastnilo vlastní chatu nebo chalupu, ale mají k ní přístup,“ uvedl v pořadu 90' ČT24. Což je neobvyklé, ale ne unikátní, podobný zájem mají třeba Francouzi, kde chataření umožňuje postupné vylidňování vesnic. Oproti tomu kupříkladu ve Velké Británii je druhá nemovitost znakem určitého luxusu, uvádí Kostelecký.

Nahrávám video

U Čechů chataření souvisí s obecnou zálibou chodit do přírody, ostatně Klub českých turistů má tradici sahající do devatenáctého století a systém tuzemského turistického značení bývá dáván za příklad. Chataření je dost spojeno se zahrádkařením, míní Kostelecký. „Když se dělaly výzkumy o zahrádkaření, byla překvapivá věc, i pro zahraniční kolegy, že tolik lidí, kteří bydlí ve velkých městech, si pěstují svoje potraviny,“ vypíchl.

Výhodný obchod za socialismu

Fenomén chataření a chalupaření se rozvinul zejména v době socialistického Československa. „Částečně to byla zábava, která komunistům připadala relativně neškodná, a když byli lidé naštvaní a frustrovaní, tak jim nechali aspoň zahrádky a chaty. A hodně lidí to tak dělalo, že si to v práci odkroutili a žili si svůj život trošku stranou,“ připomíná sociolog. „Byl to takový obchod mezi režimem a populací, vyhovovalo to oběma stranám,“ dodává.

K chataření a zahrádkaření se přidává i pověst Čechů coby kutilů. To Kostelecký vnímá jako pozitivní věc, která se projevuje i ve vědecké obci. „Třeba naše silná stránka v mezinárodních spolupracích je, že když se něco pokazí, my si nějak poradíme. Protože jsme zvyklí, že se to nějak musí udělat. Kreativita je dobrá vlastnost,“ nepochybuje.

Nahrávám video

Chataři mohou „dorůst“

Chataření přetrvává i dnes, i když méně než před revolucí, připouští Kostelecký. „Do jisté míry je to vidět i na tom, že část fondu chat a chalup se pronajímá. Pro někoho je to i byznys, ale je to také trochu otázka lokality. Když je chata poblíž velkého města, tak se z ní dá udělat přechodné, eventuálně úplné bydlení. I část chat se přestavuje na něco, co je obyvatelné celý rok. Je to někdy záložní způsob vyřešení bytové situace,“ domnívá se.

Pokud jde o vztah současné generace k chatám a chalupám, zmiňuje sociolog názory svých kolegů ohledně velkých generačních rozdílů, pokud jde o priority či chování. „Někdy to je ale tak, že lidé do toho dorostou. Třeba se myslelo, že lidé přestanou zahrádkařit, ale oni zahrádkaří, když je jim třicet čtyřicet a mají děti a chtějí zdravé jídlo. Takže je docela možné, že najdou kouzlo i v chataření. Ale někteří nenajdou – takže bych předpokládal pokles,“ uzavírá výhled do budoucnosti tohoto fenoménu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Rusové ničí starověký Chersonés, UNESCO ho zařadilo mezi ohrožené památky

Výbor pro světové dědictví UNESCO zařadil na seznam ohrožených památek starověký Chersonés na Ruskem okupovaném ukrajinském Krymu. Rusové pozůstatky řeckého města ničí nejen rozsáhlými nelegálními vykopávkami, ale také ilegální výstavbou nového muzejního a chrámového komplexu. Chersonés, spojený s christianizací středověké Kyjevské Rusi, je důležitou součástí imperiální mytologie, kterou Moskva ospravedlňuje své domnělé nároky na nadvládu nad Ukrajinou včetně Krymu.
před 10 hhodinami

Zemřel herec Vincent Pastore, známý ze seriálu Rodina Sopránů

Ve věku 80 let zemřel americký herec Vincent Pastore, známý především jako představitel mafiánů a gangsterů. Nejvíce se proslavil rolí Salvatora „Big Pussy“ Bonpensiera v seriálu Rodina Sopránů. O úmrtí umělce informovala agentura AP.
včera v 01:38

VideoJeden z nejlepších koncertů napsal Dvořák, míní violoncellista Maisky

K nejoblíbenějším autorům violoncellového virtuosa Mischy Maiského patří Antonín Dvořák, zejména jeho Violoncellový koncert h mol. „Je to možná vůbec nejlepší violoncellový koncert, jaký kdy byl napsán, a jeden z nejlepších koncertů vůbec. A pro každého je velká čest, když ho může hrát. Hrál jsem ho i v Česku a doufám, že se někdy vrátím a zahraju ho znova,“ uvedl Maisky v Událostech, komentářích. V tuzemsku je i nyní, aby se svým rodinným triem uzavřel v Kostelci nad Orlicí Novozámecké hudební léto. V doprovodu Karlovarského symfonického orchestru zazní skladby velikánů vážné hudby.
1. 8. 2026

Ve světě od vedle Antonína Střížka můžou být všechny věci zajímavé

Noční městské výjevy, opuštěné krajiny nebo květinová zátiší jsou součástí Světa od vedle malíře Antonína Střížka. Na výstavě v pražské Galerii Villa Pellé vystavuje výjevy, které vytvořil v posledních letech.
1. 8. 2026

Noc na Karlštejně a postel na safari. Horko posiluje nocturismus

Usnout ve venkovní posteli pod hvězdným nebem v Africe. Prohlédnout si Karlštejn po setmění. Nebo se procházet v chladnoucích římských uličkách. Vzestup takzvaného nocturismu pokračuje. Lidé při svých cestách na dovolenou nebo za kulturními zážitky totiž stále častěji prchají před spalujícím denním žárem a odsouvají své aktivity na večerní a noční hodiny.
31. 7. 2026

K-popoví idolové BTS nestojí o ceny Grammy, vadí jim asijská škatulka

Jedna z celosvětově nejpopulárnějších kapel korejského popu (K-popu) BTS stáhla svou hudbu z příštích amerických cen Grammy. Vyjadřuje tak nesouhlas s tím, že pořadatelé v šedesátém devátém ročníku zavedli novou kategorii pro nejlepší asijský pop. Podle BTS tak asijské popové umělce vyčlenili. Grammy naopak argumentují snahou dát stále oblíbenějšímu žánru prostor, jaký si zaslouží.
31. 7. 2026

Dovolená v Českém ráji nedopadne podle představ

Chtěli exotiku u moře, nakonec tráví léto v kempu a ve stanu. Předobrazem hlavních hrdinů nové komedie Dovolená v Českém ráji jsou tuzemské rodiny na prázdninových cestách. Film od režiséra a scenáristy Adama Kolomana Rybanského, koprodukovaný ČT, hrají od čtvrtka tuzemská kina.
31. 7. 2026

Cizinci se učí češtinu kvůli životu v tuzemsku, kultuře i návratu ke kořenům

Cizinci se češtinu učí kvůli studiu, práci nebo životu v tuzemsku, část z nich ale přivedou k jazyku také rodinné kořeny. Při výuce je podle odbornic důležité studenty hned od začátku motivovat ke komunikaci a neděsit je složitou gramatikou. V pořadu 90’ ČT24 o tom hovořily s moderátorkou Nikolou Reindlovou lektorka českého jazyka a literatury v Dijonu Kateřina Malečková a bohemistka Barbora Štindlová z Univerzity Karlovy.
30. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.