Čím si za poslední čtvrtstoletí prošlo Národní divadlo, přibližuje Zemančíková v knize

Nahrávám video

Kniha Aleny Zemančíkové nazvaná Zpětné zakreslení cesty se pokouší najít odpověď na to, jaké bylo uplynulé čtvrtstoletí v Národním divadle. Připomíná nejenom nejvýraznější inscenace těchto let, ale také velmi zjitřenou atmosféru první scény let devadesátých, kdy se divadlo zásadně proměnilo.

Začátek svobodných let nebyl pro první scénu vůbec jednoduchý, lidé žili vzrušenou dobou polistopadových změn a do divadel nechodili. A tak se stávalo, že první scéna hrála doslova pro pár diváků. Neuspěla ani nabídka na vstupenky zdarma zemědělcům na jejich sjezdu.

Ivana Rajmonta jako uměleckého šéfa čekal nejtěžší úkol. Změnit lety zakonzervované pojetí první scény coby obrozeneckého divadla. Ne všichni, a to i některé výrazné herecké osobnosti, tuhle změnu přijali. Například Jana Hlaváčová a Luděk Munzar.

„Zdá se nám, že záchrana Národního divadla není v jeho rozbití, ale v návratu k jeho prapůvodní ideji,“ řekla v roce 1990 Hlaváčová.

Rajmont postojů a odchodu Jany Hlaváčové v interním materiálu upřímně litoval, konstatuje autorka knihy o Národním divadle Alena Zemančíková.

Proměna souboru byla razantní. Podle Zemančíkové byl umělecký soubor Národního divadla nejenom souborem vynikajících osobností, ale také souborem dobře prokádrovaných osobností.

Tato část souboru odejít musela a k těm, co se změnou souhlasili, přišli nově mimo jiné Iva Janžurová, Jana Preissová, Miroslav Donutil. A podle herečky Taťjany Medvecké teprve představení Rok na vsi, které dělal Mirek Krobot, ty dvě části souboru propojilo.

Za čtvrt století se na první scéně vystřídali tři šéfové

Velkým symbolem těchto let byly i herecké návraty. Z nucené emigrace se vrátila Soňa Červená a po dvaceti letech zákazu přivítala první scéna Vlastu Chramostovou.

Za čtvrtstoletí se pak na první scéně vystřídali tři umělečtí šéfové. Po Rajmontovi to byl Josef Kovalčuk a jako třetí Michal Dočekal. „Mně narostly křídla, když nastoupil Michal Dočekal. Měla jsem pocit, že přichází mladý intelektuál s názorem a zajímavou dramaturgií,“ vzpomíná herečka Medvecká.

Činohra Národního divadla se tak zařadila mezi výrazné české scény, které mají ambice patřit mezi ty nejlepší. A například inscenace Maryša a Kytice na současném repertoáru to jen potvrzují.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 14 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 17 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...