Civět a kreslit. Výtvarné umění nabízí způsob, jak zpomalit ve zrychlené době

Jedno dílo si návštěvníci podle galerie Tate Modern prohlížejí v průměru pouhých osm sekund. Přitom výtvarné umění na člověka působí blahodárně, ať už se dívá na díla vytvořené jinými, nebo sám tvoří. Za vším stojí aktivace centra odměn a potěšení v mozku. Funguje o to lépe, když se člověk dovede na umění dívat „pomalu“.

Výzkum Národní knihovny medicíny ve Spojených státech, která je největší institucí svého druhu, ukazuje, že pohled na umění dokáže aktivovat v lidském mozku centrum nucleus accumbens, které se podílí na pocitech odměny, štěstí, ale i závislosti, a vyplavit více dopaminu, tedy „hormonu štěstí“. Tato chemická látka pomáhá zlepšovat náladu, proto zejména v chladných měsících či v období, kdy je málo slunečního svitu, může být návštěva galerie dobrým příspěvkem v péči o svou duševní pohodu.

„Odcházím vždy nabitá energií, inspirovaná a povznesená,“ tvrdí například ředitelka londýnské galerie Tate Modern Karin Hindsboová. Procházení výstavními síněmi jí prý přináší potěšení z kreativity ostatních i pohled na věci z jiné perspektivy.

Raději osobně než virtuálně

Účinnější je v tomto ohledu osobní návštěva oproti virtuálnímu prohlížení umění. „Může to být vůně, nebo dokonce lesk barev. Můžete být dokonce schopni komunikovat s uměním na jiné úrovni,“ zmiňuje možné zážitky při setkání s výtvarnem arteterapeut Alex Monk v citaci pro britský deník The Guardian.

Neméně důležitým aspektem je i to, že při prohlídce expozice v galerii či muzeu se člověk stává součástí určité komunity. Pozitivnímu účinku napomáhá, že tyto instituce jsou mnohdy samy o sobě uměleckými díly, byť v Česku ne tolik současnými, galerie či muzea postavené pro tento účel současnými architekty u nás příliš nevznikají.

„Když se díváme na umění, spojujeme se s naší lidskostí, a jsme tak vtaženi do dialogu s něčím mimo nás. To nám může pomoci cítit se spojeni a mít pocit, že jsme součástí něčeho důležitého,“ souhlasí psychoterapeutka Sofie Dobbelaereová.

Návod, jak „civět“ na umění déle než osm sekund

Nezanedbatelné je zastavení, které návštěva galerie poskytuje v současné době vyznačující se rychlou konzumací čehokoliv. Konfrontace se skutečným obrazem zapůsobí jinak než scrollování obrazové produkce na telefonu. The Guardian radí, aby si lidé vyzkoušeli „pomalé dívání“, tedy strávili několik minut, ale klidně i hodin rozjímáním nad jedním dílem.

„Je pro nás obtížnější pobýt s obrazy nebo malbami delší dobu, ale je to opravdu dobrý protilék na současnou kulturu, kdy všechno musí být opravdu rychlé,“ míní arteterapeut Monk. Nicméně studie zmiňovaná Tate Modern, tedy britským národním muzeem moderního umění, podotýká, že návštěvníci uměleckých galerií stráví u každého vystaveného díla v průměru pouhých osm sekund. Snaží se totiž stihnout závod s časem a zhlédnout všechno.

Tate Modern proto sepsalo návod, jak se na umění dívat „pomalu“. Celý princip shrnuje radou, že „civět na umění není neslušné“.

  • Pokud si někdo netroufá na abstrakci, doporučuje galerie začít figurálními obrazy, na nichž lze rozkrývat konkrétní příběhy.
  • Návštěvník se nemá bát být vybíravý, protože kdyby chtěl například věnovat čtvrt hodiny každému ze 78 tisíc děl ve sbírce Tate Modern, trvalo by všechno prohlédnout více než čtyři roky za předpokladu, že by dotyčný zájemce z umění nespustil oči dvanáct hodin denně. 
  • Čas poznávání stačí věnovat dílu, které člověka hned zaujme – ať už ho přitahuje, nebo naopak dráždí. Klidně si návštěvník může nastavit na telefonu stopky, aby si vymezil dobu, za kterou si dílo vybere – pokud má obavy, že bude nerozhodně bloudit po galerii do zavírací doby. 
  • Nejde o to, aby vám kurátoři, kunsthistorici nebo umělci říkali, jak se máte na umění dívat. Jde o vás a umělecké dílo, o to, abyste si dopřáli čas na vlastní objevy a vytvořili si k němu osobnější vztah,“ zdůrazňuje galerie. 
  • Návštěvník nemusí propadat panice, pokud ho při pohledu na dílo hned nic nenapadne. Chce-li nějaké záchytné body, pak se může postupně zaměřit na strukturu díla, barvy, tvary, symboly, perspektivu či hledání příběhu. 
  • Intuice, která člověka k obrazu či soše zavedla, má jistě svůj důvod. A od jeho odkrytí by ho neměla odradit ani vlastní momentální bezradnost, ani vrzající boty a pokašlávání ostatních návštěvníků. 
  • Navíc nic nebrání se ke stejnému dílu opakovaně vracet a ověřit si způsob jeho vnímání v jiném emočním rozpoložení nebo třeba za jiného počasí. 


Jít do galerie je dobré, říkají lidé, ale stejně nikam nejdou

Britská nadace Art Fund, zaměřující se na získávání uměleckých děl, připravila projekt, který chtěl prokázat vliv umění na lidský mozek, a to v reálném čase. V londýnské Courtauld Gallery vyzkoušela technologii, která měření převedla hned do 3D vizualizace. Účastníci projektu byli připojeni k monitoru EEG, používaného k záznamu elektrické aktivity mozku, zatímco si prohlíželi díla Vincenta van Gogha, Clauda Moneta či Paula Cézanna.

„Víme, že když člověk vidí něco, co považuje za krásné, například tvář nebo abstraktní umělecký obraz, rozsvítí se mu v mozku centra potěšení a jeho vizuální smyslové centrum se zapojí intenzivněji. Studie naznačují, že to je doprovázeno uvolňováním dopaminu, který je také známý jako neurotransmiter dobrého pocitu,“ uvedl pro Art Fund neurolog Ahmad Beyh.

Technologie má být zapůjčena i do dalších britských galerií s nadějí, že podnítí lidi k častější návštěvě uměleckých institucí. Související výzkum totiž ukázal, že 95 procent dospělých Britů sice souhlasí s tím, že pobývání v muzeích a galeriích je přínosné, ale čtyřicet procent z nich na výstavu nezajde ani jednou ročně. Byť jsou některé přístupné zdarma.

Kresba jako digitální detox

Pro blahodárný vliv umění nemusí člověk spoléhat ovšem jen na díla, která vytvořili jiní, ač talentovanější. Může se do tvorby pustit sám. Skvělým digitálním detoxem je podle BBC zejména skicování a kreslení. Opírá se přitom o knihu Kreslení v přítomnosti kurátorů Rogera Malberta a Claire Gilmanové.

Kresba je totiž pravděpodobně nejdávnější formou výtvarného umění. Nejstarší známá kresba objevená v Jihoafrické republice dokládá, že už před zhruba 73 tisíci lety někdo vzal do ruky červenou „pastelku“, aby na kámen v jeskyni namaloval několik čar.

Podle Julie Balchinové z Královské školy kreslení je kresba vyjadřovacím prostředkem ve chvíli, kdy neumíme nebo nemůžeme mluvit, chodit nebo číst. Podotýká, že od pandemie se počet studentů školy ztrojnásobil. Rostoucí zájem potvrzuje i hlavní kurátorka Centra kresby Claire Gilmanová z New Yorku a spoluautorka zmíněné knihy Kreslení v přítomnosti.

Vzít do ruky tužku nebo uhel člověku připomene jeho smysl pro dotek. A nabízí úlevu od věčného koukání do obrazovky, na kterém už je civilizace svým způsobem závislá. „Kreslení vás nutí dívat se na svět – na ten, který není zprostředkovaný displejem – a vykládat ho,“ říká kurátorka. Vlastní tvorba tak je, možná ještě intenzivněji než návštěva galerie, přítomným setkáním se sebou samým i se světem. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 16 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 19 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...