Co bude po smrti? Pro Tutanchamona připravilo Národní muzeum multimediální show

Do posmrtného života faraonů vtáhne návštěvníky nová výstava Národního muzea. Projekt Tutanchamon RealExperience představuje jednoho z nejznámějších panovníků starověkého Egypta a jeho dobu jako multimediální show. Výstavu v historické budově doplňují běžně nepřístupné artefakty ze sbírek Náprstkova muzea.

Trochu škodolibý vtip, který se traduje mezi egyptology, tvrdí, že nejvýznamnější věcí, kterou stihl Tutanchamon vykonat, byla jeho smrt. Slavný faraon totiž zemřel v pouhých devatenácti letech. Jeho hrobka – spojená s kletbou faraonů postihující všechny, kteří naruší klid zemřelých – byla objevena až v roce 1922.

Egyptská mumie vedle pražské rakve

Posmrtný život je také těžištěm nové výstavy. V její první, archeologické části se návštěvníci prostřednictvím předmětů seznámí s představami, jaké měli staří Egypťané o tom, co je po smrti čeká. Druhou část autoři pojali jako multimediální projekt. Představuje příběh mladého Tutanchamona a objev jeho hrobky v Údolí králů Howardem Carterem.

Právě slavný britský archeolog je virtuálním průvodcem výstavou. Působivá audiovizuální prezentace těží z dobových fotografií a z dokumentace artefaktů předních světových sbírek. „Tyto věci nebyly dosud prezentovány tak, aby byly krásně vidět. Teď se můžeme klidně podívat na posmrtnou Tutanchamonovu masku,“ upozorňuje kurátor Pavel Onderka.

Nahrávám video

K vidění jsou ale i reálné předměty. Jedním z nejvzácnějších vystavených exponátů z Náprstkova muzea je takzvaná pražská rakev, jak se v egyptologických kruzích nazývá bohatě zdobená pohřební schránka Anchefenchonsua. Ze stejných sbírek byla zapůjčena i mumie členky thébské aristokracie Taikašet.

Manželské hádky jsou staré jako Egypt

Výstava má nicméně ambici ukázat víc než jen mrtvé schránky, autoři chtějí, aby si lidé odnesli prožitek. „Cílem je, aby si představili, jak staří Egypťané svět vlastně vnímali,“ shrnul spoluautor výstavy Sandro Vannini, jehož fotografie ožívají na multimediální výstavě a také doprovázejí i publikaci Tutanchamon: Cesta podsvětím, jež k výstavě vyšla.

Návštěvníci se ale dozvědí i o životě obyčejných Egypťanů tady na zemi. A o problémech, které řešili a jež se za tisíciletí zase tolik nezměnily. Například na keramickém střepu z třináctého století př. n. l. si můžou přečíst dopis o manželském sváru mezi královským řemeslníkem, jeho manželkou a tchyní. Je jedním z mnoha předmětů, které Národní muzeum získalo díky egyptologovi Jaroslavu Černému. Jeho přínos připomíná závěr instalace. 

Výstava Tutanchamon RealExperience zůstane přístupná do konce ledna 2020 a je součástí širšího projektu ke stému výročí české egyptologie. Příspěvkem k němu jsou také výstavy Mezi Prahou a Káhirou v Karolinu (do 8. září) a Na březích Nilu v Náprstkově muzeu (do konce února). Program vyvrcholí příští rok v červnu výstavou Sluneční králové.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Španělský pořadatel festivalu dostal pokutu za nekalé praktiky

Ministerstvo pro sociální práva, ochranu spotřebitelů a Agendu 2030 uložilo pokutu ve výši 320 tisíc eur (zhruba 7,7 milionu korun) organizátorovi hudebního festivalu, který pořádá akce v několika regionech, a to za nekalé praktiky porušující práva spotřebitelů. Ministerstvo rovněž požaduje, aby pořadatelská společnost odstranila nepřiměřené smluvní podmínky.
před 18 mminutami

Na německém operním festivalu vybučeli AI

Tradiční hudební slavnosti v německém Bayreuthu, věnované dílu Richarda Wagnera, zaskočily část publika. To začalo bučet ve chvíli, kdy festival uvedl operu Soumrak bohů anoncovanou jako první experiment s umělou inteligencí v historii přehlídky. AI vygenerovala monumentální scénografii. Podle mnohých kritiků ale výsledek vyzněl jako nesrozumitelná obrazová koláž.
před 1 hhodinou

Nejde o ego, ale o výzvu, říká Ztracený ke koncertu na Letenské pláni

Na Letenské pláni v Praze hráli Rolling Stones či Michael Jackson, jako první český interpret tu 7. srpna vystoupí Marek Ztracený. „Nehraju si v žádném případě na hvězdu, přijde mi to až úsměvné, že sem teď přijede Marek Ztracený ze Železné Rudy,“ říká zpěvák. Už déle než týden na místě roste pódium s tribunou, kam se podle zpěváka mají vejít vyšší desítky tisíc lidí.
před 4 hhodinami

Rusové ničí starověký Chersonés, UNESCO ho zařadilo mezi ohrožené památky

Výbor pro světové dědictví UNESCO zařadil na seznam ohrožených památek starověký Chersonés na Ruskem okupovaném ukrajinském Krymu. Rusové pozůstatky řeckého města ničí nejen rozsáhlými nelegálními vykopávkami, ale také ilegální výstavbou nového muzejního a chrámového komplexu. Chersonés, spojený s christianizací středověké Kyjevské Rusi, je důležitou součástí imperiální mytologie, kterou Moskva ospravedlňuje své domnělé nároky na nadvládu nad Ukrajinou včetně Krymu.
včera v 13:00

Zemřel herec Vincent Pastore, známý ze seriálu Rodina Sopránů

Ve věku 80 let zemřel americký herec Vincent Pastore, známý především jako představitel mafiánů a gangsterů. Nejvíce se proslavil rolí Salvatora „Big Pussy“ Bonpensiera v seriálu Rodina Sopránů. O úmrtí umělce informovala agentura AP.
2. 8. 2026

VideoJeden z nejlepších koncertů napsal Dvořák, míní violoncellista Maisky

K nejoblíbenějším autorům violoncellového virtuosa Mischy Maiského patří Antonín Dvořák, zejména jeho Violoncellový koncert h mol. „Je to možná vůbec nejlepší violoncellový koncert, jaký kdy byl napsán, a jeden z nejlepších koncertů vůbec. A pro každého je velká čest, když ho může hrát. Hrál jsem ho i v Česku a doufám, že se někdy vrátím a zahraju ho znova,“ uvedl Maisky v Událostech, komentářích. V tuzemsku je i nyní, aby se svým rodinným triem uzavřel v Kostelci nad Orlicí Novozámecké hudební léto. V doprovodu Karlovarského symfonického orchestru zazní skladby velikánů vážné hudby.
1. 8. 2026

Ve světě od vedle Antonína Střížka můžou být všechny věci zajímavé

Noční městské výjevy, opuštěné krajiny nebo květinová zátiší jsou součástí Světa od vedle malíře Antonína Střížka. Na výstavě v pražské Galerii Villa Pellé vystavuje výjevy, které vytvořil v posledních letech.
1. 8. 2026

Noc na Karlštejně a postel na safari. Horko posiluje nocturismus

Usnout ve venkovní posteli pod hvězdným nebem v Africe. Prohlédnout si Karlštejn po setmění. Nebo se procházet v chladnoucích římských uličkách. Vzestup takzvaného nocturismu pokračuje. Lidé při svých cestách na dovolenou nebo za kulturními zážitky totiž stále častěji prchají před spalujícím denním žárem a odsouvají své aktivity na večerní a noční hodiny.
31. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.