Co našla před 80 lety pod stromečkem šestiletá Jaruška?

Praha - Inspiraci skoro tři čtvrtě století starou knížkou receptů „Připravujeme Vánoce“ nezapře tradiční pražská vánoční výstava Petra Herynka, která se letos koná právě pod tímto názvem. Jako každoročně tu vedle betlémů, ozdob a dalších artefaktů nechybějí hromady svátečních pamlsků, vystaveny jsou i vítězné dobroty soutěže o nejlepší vánoční cukroví. Najdeme tu pár tradičních receptů, psaných těžkou rukou upracovaných hospodyněk, a tvůrci napekli i rozpustilé ksichtíky kluků, jež zdobí obal knížky.

Herynkovy vánoční výstavy se konají pravidelně od roku 1978, a třebaže se vždy nesou ve stejném duchu, jsou pokaždé jiné. Byť se to nezdá, je tu letos vystaveno na dva a půl tisíce exponátů, z nichž na návštěvníky dýchne sto let stará atmosféra Vánoc, hokynářských krámků a vůně z kuchyně našich babiček a prababiček. Kalorií navíc se ale návštěvníci bát nemusejí – všechno je jen ke koukání a pro inspiraci, uzobávat se nesmí ani potají. Recepty na cukroví a vánoční veršovánky doplňují i staré babské rady do domácnosti, které se mohou leckdy hodit i dnes – například jak vyčistit skvrny od ořechů, borůvek nebo vosku, jak se zbavit much nebo jak sušit mokré boty ovsem.

Podplamenice z chlebového těsta nebo domácí karamelky dle receptu staré dobré Magdaleny Dobromily Rettigové tu trůní vedle betlémů z pergamenu, stromové kůry, slaného těsta, perníků nebo devatera malých jesliček z devíti různých materiálů. Vánoční stromky jsou ozdobené starými, ale i novými ozdobami, které vycházejí z českých lidových tradic i vlastní fantazie. Zvědavci tak mohou omrknout, z čeho všeho se dají ozdoby udělat – vedle houbiček z kůry pomerančů a mandarinek tu třeba visí čerti ze šišek, ryby z kokosových ořechů nebo kominíčci pro štěstí.

Vybavení krámků a kuchyní z počátků minulého století připomínají formy na perníčky, bábovky či sulc, výrobky dráteníků, šlehací metly, otvírák na lahve ve tvaru sovy, váhy, vývrtky, kleštičky na škubání drůbeže (které i dnes mohou odvážlivci použít na depilaci), ozdobné nůžky zobrazující dva pávy, paličky, mlýnky na kávu, strouhanku i maso, nádoby na chleba, vypeckovávače, stojánky na pokličky nebo zavařovačky, jejich obsah přibližují výšivky na víčku. To všechno doplňují malinké repliky vozů, v nichž se prodávaly pečené kaštany, nebo drobnosti z babiččiny krabičky, kde najdeme i obrázky prvních dvou československých prezidentů.

Že nepoctivci patří ke každé době, dokládají nejen vystavené šperháky, ale i další dva exponáty – sekera s monogramem a hrnec s vyraženým německým nápisem na dně, aby bylo jasné, komu patří, a komu byl tedy ukraden. Železo totiž kdysi bývalo drahé, a proto se s ním nejen šetřilo, ale výrobky z něj se označovaly jménem či monogramem majitele.

Když je řeč o Vánocích, nesmí se samozřejmě zapomenout na dárky – hlavně pro ty nejmenší. Výstavě vévodí veliký dvoupokojíček pro panenky, který ve 30. letech našla pod stromečkem šestiletá Jaruška. O kousek dál ve vitrínce jsou i potřeby pro panenky – ty už ale jsou mnohem pozdějšího data, stejně jako vyřezávané pohádkové postavičky ze Šumavy, figurky trpaslíků či čertů a ptáčci v klecích – živí i neživí.

Výstava Připravujeme Vánoce v horním výstavním skleníku botanické zahrady Na Slupi je otevřena denně do 2. ledna od 10 do 17 hodin. Navazuje na výstavy U vánočního stolu (2013), Staropražské Vánoce (2012), Tradice Českých Vánoc (2011), Dárky od Ježíška (2010), Lidové vánoční ozdoby (2009), Vánoce na vsi (2008), Tajemné postavy adventu (2007), Staročeské Vánoce (2006) nebo České Vánoce v kuchyni (2005).

Dychtivce, kteří se dnes – pokud ovšem nezlobili – konečně dočkají vytoužené nadílky, připomínají různé vystavené adventní kalendáře. Tak zvaný jeruzalém, který byl jejich předchůdcem, a v němž se namísto dvířek se schovanou dobrotou postupně otvírala svítící okénka, tu tentokrát není, návštěvníci předchozích výstav si na něj ale budou pamatovat – stejně jako na vánoční hvězdu Olgy Havlové, kterou tehdejší první dáma dostala k Vánocům v roce 1993 a která zase letos o kousek povyrostla.

Výstavu pořádají Botanická zahrada Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze, Botanická zahrada hlavního města Prahy, nakladatelství Argo, Polabské národopisné muzeum v Přerově nad Labem, firma Rosa, Lesy Hlavního města Prahy – Okrasná školka Ďáblice a firma Bonsai květiny Petra Herynka. Mediálními partnery jsou časopis Zahrádkář a rádio Blaník. Na výstavě si lze zakoupit i vánoční výrobky od lidových tvůrců – pro ozdobu i na zub.
Zvětšit mapu

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 21 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
včera v 08:59

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...