Dějiny jsou v nás přítomné, ať chceme, nebo ne, obává se Jaroslav Rudiš

Nahrávám video

Spisovatel Jaroslav Rudiš má rád propojenost Evropy, kterou vnímá i při svých cestách vlakem. Společné dějiny a železnice se prolínají rovněž jeho prvním německy psaným románem Winterbergova poslední cesta. Po ocenění v Německu kniha v polovině října vychází i v českém překladu. „S minulostí se musíme pořád potkávat,“ říká Rudiš. Román představil v Interview ČT24.

„Všechno souvisí s kolejemi, všechny historky a nakonec i celá historie, ať chceme, nebo ne,“ poznamenává hrdina nejnovějšího Rudišova románu.

„Když jedete vlakem, otevírá se vám střední Evropa i její dějiny, příběhy. Vidíte je z okna vlaku, vidíte tu krásnou krajinu, malebné vyhlídky. Ale zároveň jedete i kolem bojišť a koncentračních táborů a vnímáte i tu tragédii střední Evropy,“ popisuje spisovatel, který už roky pendluje mezi rodnou Lomnicí nad Popelkou a Berlínem.

Podle skutečného vyprávění

Přiznává, že na trati poslouchá, o čem jeho spolucestující mluví. Mnohé jeho postavy mají ostatně skutečné předobrazy, včetně Winterberga z románové novinky.

„Je to můj kamarád z Lipska, který je nemocný dějinami a cestuje střední Evropou s bedekrem z roku 1913. S německým průvodcem pro bývalé rakouské mocnářství cestuje touhle zmizelou zemí a nechává ji ve svém vyprávění ožívat. Jenom jsem poslouchal a pár cest jsem s ním absolvoval. Jmenuje se Egbert, knihu jsem mu pak věnoval,“ představuje svého hrdinu Rudiš.

Příběhy téměř stoletého sudetského Němce slyšel vyprávět v němčině, proto také knihu začal psát německy. Za Winterbergovu poslední cestu byl dokonce nominován na prestižní cenu Lipského knižního veletrhu. Překlad do češtiny ale nechal na Michaele Škultéty. „Umístil jsem do knihy spoustu pastí, protože jsem si s němčinou hrál. Je to složité, musel bych to napsat vlastně úplně znovu,“ vysvětlil.

Spojují nás mrtví i pivo

Knižní road movie začíná bitvou u Hradce Králové v roce 1866, dostane se ale i k době vojevůdce Albrechta z Valdštejna.

„Dějiny jsou vlastně tady okolo nás, to, co my žijeme, ty naše příběhy, jsou v nás přítomné, ať chceme, nebo nechceme. Pořád se prostě musíme s minulostí nějak potkávat. Třeba u nás v Českém ráji na každém hřbitově vedle našich předků leží mrtví z roku 1866, to byla největší bitva v dějinách na území Čech. A s těmi mrtvými tam nějak musíme žít. Mě to vždycky zajímalo už od dětství, co to tam je za zvláštní jména, Maďaři, Chorvati, Češi, Němci. Tahle zapomenutá válka v Českém ráji. A pocit, že k nám pořád promlouvají,“ přiznává Rudiš.

Díky propojenosti střední Evropy – která podle něj nespočívá jen v dějinách, ale i kuchyni a pivu – si prý člověk určitým způsobem připadá doma i v Lublani či Terstu. „Zajímavější spíše je, že někteří nacionalističtější politici v Maďarsku nebo v Polsku hledají určité vymezování. My jsme jiní. To mi přijde legrační, někdy až směšné,“ dodává.

Rezervovaní Češi

U Čechů si v souvislosti se sousedskými vztahy všímá určité rezervovanosti. „Cítím to z reflexí třeba mých německých a polských kamarádů, na co někdy narazí,“ podotýká. „Ale já vím, že Poláci nás mají strašně rádi a Němci taky,“ nepochybuje.

Pro český odstup hledá vysvětlení v minulosti: „Možná to souvisí s tím, že žijeme v údolí, tak mezi, sami se sebou, a že jsme trošku v minulém století tím vyhnáním a holocaustem a těmi tragédiemi a emigrací ztratili určitou vícevrstevnatost, mnohokulturnost a vícejazyčnost.“

Jeho ale, opakuje, propojování historie baví. Snažil se o něj i v debutu Nebe pod Berlínem, následujících prózách Grandhotel či Národní třída i v komiksové trilogii Alois Nebel. „A asi u toho v mém psaní i zůstanu,“ uzavírá.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 18 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 22 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...