Devadesátky byly nejsledovanějším českým seriálem za posledních 18 let. Pomohla i nostalgie, myslí si režisér

Nahrávám video

V neděli závěrečným šestým dílem skončila série České televize Devadesátky. Kriminálka vycházející ze skutečných případů, zejména takzvaných orlických vražd, se tak stala vůbec nejsledovanějším českým seriálem na všech tuzemských stanicích od roku 2004. S jejími hrdiny se diváci opět setkají na podzim v třetím pokračování Případů 1. oddělení, k nimž Devadesátky vznikly jako prequel. Obě série natočil režisér Peter Bebjak.

Devadesátky si za uplynulých šest nedělních večerů nenechala ujít takřka polovina všech, kteří měli v danou dobu zapnutou televizi. Nejvíce diváků k obrazovkám přikovala předposlední část, v níž scenáristé rekonstruovali objev sudů s těly obětí na dně orlické přehrady. Epizodu vidělo 2,41 milionu diváků, a stala se tak nejsledovanějším nedělním pořadem v hlavním vysílacím čase od začátku elektronického měření sledovanosti v roce 1997.

„Příběhy byly samozřejmě zajímavé, ale byla to do jisté míry i nostalgie po době, kdy jsme byli mladší,“ vysvětluje si divácký zájem režisér Peter Bebjak.

  • Každá z celkem šesti epizod přilákala k obrazovkám v den uvedení v průměru 2,23 milionu diváků starších patnácti let s průměrným podílem na sledovanosti 47,51 %.
  • Nejsledovanějším dílem byl pátý, věnující se orlickým vrahům. Vidělo jej 2,41 milionu diváků.
  • Do týdne po odvysílání seriál odloženě na webu vidělo 161 tisíc lidí, což je nejvyšší odložená sledovanost na internetu hned po seriálu Most!.
  • Výrazně nadprůměrná byla i odložená televizní sledovanost. Celkový příspěvek odložené k živé televizní sledovanosti činí 50 %.

Spíš papírování než akce

„Mafiánská“ devadesátá léta popsaly už četné dokumentární pořady a tehdejší praktiky se propsaly i do hraných počinů, třeba filmů Příběh kmotra a Sametoví vrazi.

Seriálové Devadesátky chtěly nahlédnout všeobecně známé kauzy pohledem vyšetřovatelů. Vznikly po úspěchu kriminálního seriálu Případy 1. oddělení. I ty vycházely ze skutečných, jen novějších případů, které rozplétali čeští kriminalisté.

Televizní vyšetřování se snažilo co nejvíce přiblížit skutečnou práci policistů, v níž nad akcí převažuje rutina, mravenčí práce a papírování. Scénář k oběma seriálům psal bývalý šéf pražské mordparty Josef Mareš. V Případech 1. oddělení spolu s novinářem Janem Malindou, v Devadesátkách se k exvyšetřovateli přidal Matěj Podzimek.

Seriáloví policisté nejsou skuteční

Seriáloví kriminalisté mají fiktivní jména, inspiraci těmi skutečnými ale tvůrci nepopírají - ne vždy k nadšení skutečných policistů. Například jeden z kriminalistů, kteří přispěli k objasnění takzvaných orlických vražd, František Havlovič, v rozhovoru pro Právo neskrýval naštvanost. Diváci si ho spojili s postavou zkorumpovaného seriálového operativce Františka Tůmy, který se zaplete s mafií. Hraje ho Ondřej Sokol.

„V současné době jsem středem pozornosti a hlavně posměchu i urážek, protože jsem se tam projevil jako korupčník, který vzal úplatek a spolupracoval s mafií. Volají mi lidé, píšou SMS zprávy a ptají se i podivují,“ popsal Havlovič reakce, s nimiž se po odvysílání seriálu setkává. Úplatky a další selhání jsou v jeho případě přitom jen vymyšlené. Seriál prostřednictvím Tůmovi postavy poukazuje na provázání policie a zločinců, které někdy překročí hranici mezi stranou zákona a podsvětím.

„Mají určitý předobraz ve skutečných vyšetřovatelích, ale tím, co je k nim přidané, jsou z nich vytvořené fiktivní postavy. Není úplně šťastné se s nimi ztotožňovat,“ reaguje režisér Bebjak. „Scenárista Mareš vycházel z toho, co sám zažil, jak vnímal tu dobu a prostředí devadesátých let. Jeho podněty a postřehy nemusí úplně přesně kopírovat skutečné postavy.“

Devadesátky
Zdroj: ČT/Klára Cvrčková

Z Jonáka jsem byl nadšený

Havlovič nesouhlasí také s tím, že se v seriálu používají skutečná jména pachatelů, svědků i některých obětí. V Devadesátkách vystupují třeba známé figury devadesátkového podsvětí, jako je kmotr Mrázek, Antonín Běla nebo Ivan Jonák.

„U postav, které skutečně žily, jsme se snažili, aby se podobaly skutečným lidem, zvláště když měli i své jméno,“ podotýká Bebjak. Zvláště podoba herce Michala Novotného s někdejším majitelem Discolandu Sylvie odsouzeného za vraždu manželky vyvolala mezi diváky poměrně velký rozruch. „Chvíli to trvalo, než jsme Michala našli, ale když jsem pak viděl poprvé fotografie ze zkoušky v maskérně, tak jsem byl nadšený,“ přiznává i režisér.

Ivanu Jonákovi je věnován i závěrečný díl dokumentární série Polosvět (je dostupná v iVysílání). Česká televize ji odvysílá 17. února. Doprovodné dokumenty k Devadesátkám jsou věnovány zločineckým kauzám devadesátých let, z pohledu kriminalistů i zločinců. Také tento pořad u diváků boduje. Pět dosud odvysílaných epizod si nenechalo ujít bezmála 560 tisíc diváků, nejsledovanější díl Polosvět nájemních vrahů si pustilo dokonce 711 tisíc lidí.

Případy 1. oddělní se vrátí třetí sérií

Na podzim by se měli diváci pak opět setkat se seriálovou mordpartou. Případy 1. oddělení totiž přijdou se třetí sérií. „Už se mi podařilo dotočit všechny mé části, druhý režisér Michal Blaško bude ještě dotáčet do začátku března. Hotovy už jsou sestřihy některých epizod,“ prozradil Peter Bebjak.

I toto pokračování se podle něj drží záměru přiblížit na skutečných případech co nejvěrněji postupy skutečných policistů. „Samozřejmě že je tam opět jistá umělecká licence, ale gros případů je z reality,“ uzavřel.

Prozradil také, že jeho další práce pro Českou televizi se zatím obejde bez zločinu. Momentálně v Krkonoších obhlíží lokace pro vánoční pohádku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 14 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 17 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...