Do kin míří Fichtelberg. O dozrávání rytíře vypráví hrané scény i animace

Do kin vstoupí 9. října vizuálně poetický film Fichtelberg režiséra a scenáristy Šimona Koudely. Stylizovaný příběh o mladém rytíři, který se vydává za poznáním i svobodou, kombinuje hrané scény s animací. Snímek vznikl v koprodukci České televize.

Příběh se odehrává v roce 1547 v Jizerských horách, kde se české, německé a italské obyvatelstvo setkává v oblasti tuzemských hraničních hor. „Má to reálný historický základ, hrají v tom dvě reálné historické postavy a všechno, co se ve filmu děje, není úplně vymyšlené. Takže by se dalo říct, že by se ten příběh klidně mohl stát,“ uvedl Koudela, který je rovněž autorem scénáře a výtvarné koncepce.

Do osady v Jizerských horách přijíždí mladý rytíř Petr Pětipeský z Chýš a Egenbergu. Má za úkol řídit stavbu kamenného mostu přes hlubokou propast, aby se otevřela cesta k očekávanému bohatství ukrytému v horách. Místní osadníci ale žijí v zajetí pověr a stavby se bojí. Rytíř Petr si začíná uvědomovat, že za jejich strachem se skrývá skutečné nebezpečí. Když za záhadných okolností zmizí dívka Alma, vydává se Petr po její stopě a ocitá se v neznámém světě plném tajemství, starých technologií a skrytých nebezpečí.

Z filmu Fichtelberg
Zdroj: CinemArt

„Je to cesta mladého hrdiny za dobrodružstvím, poznáním sama sebe, za hledáním vlastní duše. Musí se dostat až za hranici svého života, kde něco pozná, něco pochopí a stane se z něj jiný člověk. Dá se říci, že dozraje,“ říká Koudela.

Hlavní roli Petra ztvárnil Jan Dlouhý, hlavní ženskou postavu hraje Viktória Jurištová. Vedle nich se ve filmu objevují Ivan Franěk, Ondřej Stupka, Jaroslav Plesl, Jiří Štěpnička nebo Karel Dobrý.

Rodinný film s filozofickým přesahem

„Je to cenný projekt, podklad pro rodinný dobrodružný film s filozofickým přesahem. Zároveň je to připomínka fantastické, a přitom pravdivé historie zapomenutých dolů a skláren v českém pohraničí,“ podotkla dramaturgyně Tereza Brdečková.

Kombinací hraných scén a animace evokuje snímek tvorbu Karla Zemana, režiséra Cesty do pravěku. Koudela ale přistupuje k tomuto srovnávání opatrně.

„Karel Zeman je pro mě génius světového formátu. Má filmy, které jsou od začátku do konce trikové. To já ve snímku Fichtelberg nemám, spíše jsme se rozhodli jít cestou hraného filmu s animovanými pasážemi. Ke Karlovi Zemanovi bych to přirovnal v tom smyslu, že on rád kombinoval hranou akci s animací. Dá se proto říct, že je pro mě inspirací. Ale dávám to do velkých uvozovek, protože jeho věci jsou tak nádherné a my jsme proti němu vlastně hraný film,“ vysvětlil.

Jaroslav Plesl a Jan Dlouhý
Zdroj: CinemArt

Strmé skály a rozbouřené řeky

Fichtelberg se natáčel na vizuálně působivých lokacích, mimo jiné v lomu Požáry, v Českosaském Švýcarsku, na Kokořínsku, v klášteře Doksany či v Praze. Animované prvky jsou digitálně stylizované do atmosféry středověkých kronik, iluminací a rytin.

„Při psaní jsem se moc neomezoval, což pak ale při realizaci vyžadovalo točit v náročných podmínkách – v nebezpečně vysokých strmých skalách, v horské rozbouřené řece i, doslova, v ohni. Lidé ve štábu i herci museli kvůli tomu až riskovat, jít do sebezapření a já jim za to děkuji,“ uvedl režisér.

Viktória Jurištová
Zdroj: CinemArt

Koudela dosud natáčel pro Českou televizi dokumentární snímky a režíruje pořady a přenosy, zejména s hudební tematikou. Jako autor animací a trikových záběrů kooperoval na různých českých filmech. Fichtelberg je jeho celovečerním debutem, premiéru měl na letošním festivalu pro děti a mládež ve Zlíně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 7 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 11 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
včeraAktualizovánovčera v 14:08

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
včera v 10:57

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
včera v 10:20

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...