Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.

Po evakuačním apelu byly v sobotu izraelské údery hlášeny z řady vesnic v jižním Libanonu, včetně těch, které výzva nezahrnovala. Zahrnovala naopak obec Ansár, kde ovšem armáda provedla vzdušný úder již v noci na sobotu. Podle libanonské agentury NNA při něm zahynul otec se synem.

Armáda posléze výzvu rozšířila o dalších šest vesnic, jejichž obyvatele vyzvala, aby odešli na sever od řeky Zahrání. Ta přitom leží asi 45 kilometrů od izraelských hranic. Izraelská armáda tento týden označila území mezi hranicí a řekou za bojovou zónu a vyzvala tamní obyvatelstvo k odchodu.

Izrael přistupuje k evakuačním výzvám pravidelně a opakovaně po celou dobu konfliktu. Vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk již v březnu varoval, že rozsáhlé izraelské příkazy k masové evakuaci jižního Libanonu a předměstí Bejrútu vzbuzují vážné obavy z hlediska mezinárodního práva, zejména pokud jde o případy nuceného vysídlení.

Útočil i Hizballáh

Hizballáh v noci na sobotu na sever Izraele vypálil patnáct raket, přičemž protivzdušná obrana všechny zneškodnila. Podle serveru The Times of Israel to uvedla izraelská armáda, podle které teroristické hnutí odpálilo několik raket i později během dne. Hizballáh se k nočnímu útoku přihlásil a uvedl, že na jihu Libanonu zaútočil v blízkosti křižácké pevnosti Beaufort na izraelské jednotky, které se snaží postoupit dále na sever.

Právě křižáckou pevnost Beaufort v posledních dnech zasáhly izraelské nálety. Libanonské úřady izraelské útoky na okolí historických památek a kulturních statků na jihu země odsoudily. Bomby dopadly i do těsné blízkosti starověkých ruin ve městě Týros, které je na seznamu světového dědictví UNESCO. Některé objekty organizace řadí mezi místa se zvýšenou ochranou.

Proíránské hnutí Hizballáh se 2. března vzdušnými údery na Izrael zapojilo do války, kterou 28. února zahájily izraelsko-americké útoky na Írán. Libanonská vláda údery Hizballáhu ihned odsoudila. Židovský stát na ostřelování odpověděl rozsáhlými odvetnými vzdušnými údery v různých částech Libanonu a pozemní invazí v jižním Libanonu, kde okupuje část území.

Izraelský ministr obrany Jisra'el Kac již v březnu uvedl, že armáda na obsazeném jihu Libanonu vytvoří nárazníkovou zónu, která bude sahat až po řeku Lítání asi třicet kilometrů od izraelských hranic. Armáda uvnitř této okupované zóny systematicky bourá budovy včetně obytných domů, jejichž umístění je podle ní strategické pro obranu Izraele před útoky Hizballáhu. Podle kritiků jde ale o záměrné ničení celých vesnic, které má znemožnit návrat tamních obyvatel.

Boje pokračují navzdory příměří

Konflikt pokračuje navzdory příměří, které vstoupilo v platnost v polovině dubna. Libanonská vláda, která do války není zapojena, ale usiluje o její ukončení, opakovaně izraelské útoky odsoudila a označila je za porušení příměří.

Ve Washingtonu mezitím začala jednání na bezpečnostní úrovni za účasti izraelské a libanonské vojenské delegace. Libanonští zástupci podle zdrojů AP usilují o obnovení činností výboru dohlížejícího na dodržování dřívějšího příměří zprostředkovaného Spojenými státy, které na konci roku 2024 ukončilo válku mezi Izraelem a Hizballáhem, či o důsledné respektování současného klidu zbraní. Rozhovory na diplomatické úrovni mají pokračovat příští týden.

Podle údajů libanonského ministerstva zdravotnictví zahynulo od 2. března při izraelských úderech nejméně 3355 lidí. Více než 1,2 milionu obyvatel Libanonu muselo v důsledku konfliktu opustit své domovy. Na jihu Libanonu nebo u izraelsko-libanonských hranic zahynulo podle AP v tomto období 23 izraelských vojáků. Při vzdušných úderech Hizballáhu zahynuli na severu Izraele nejméně dva civilisté.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 58 mminutami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk je uzavřen kvůli protestní akci

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk je až do sobotního večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platí od 11:00 do 19:00 a na italské straně od 10:30 do 20:00.
11:44Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 1 hhodinou

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 2 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 4 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
02:16Aktualizovánopřed 5 hhodinami

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 6 hhodinami

Británie chystá zákon proti poškozování podmořských kabelů nepřátelskými státy

Britská vláda navrhne zákon, který má Rusku a dalším nepřátelským státům zabránit v poškozování klíčových komunikačních kabelů vedoucích pod mořskou hladinou. Nová legislativa zavede vyšší pokuty a přísnější tresty odnětí svobody pro majitele a provozovatele lodí, kteří podmořské kabely poškodí bezohledným jednáním, uvedly s odkazem na sdělení vlády tiskové agentury.
před 8 hhodinami
Načítání...