Do žumpy i do Benátek. Nabarvené ptáče objevilo Petra Kotlára

Nahrávám video

Kdesi ve východní Evropě se na sklonku druhé světové války snaží židovský chlapec přežít mezi nepřátelskými venkovany. Hlavní hrdina filmového dramatu Nabarvené ptáče je vystaven snad všem podobám lidské krutosti – a při natáčení je musel „snášet“ i jeho představitel Petr Kotlár. Snímek poprvé uvidí ale až ve středu večer, kdy Nabarvené ptáče po světové premiéře na festivalu v Benátkách čeká i první české uvedení.

Představitele zkoušeného židovského dítěte objevil Václav Marhoul náhodně, v Českém Krumlově, kam jezdí psát scénáře. Původně měl náročnou roli hrát Petrův bratr, ale než padla první klapka, příliš vyrostl. Režisér se tedy rozhodl obsadit mladšího sourozence, a přestože tehdy devítiletý chlapec neměl s hraním ve filmu vůbec žádné zkušenosti, obsazení někoho jiného prý nepromýšlel.

„Nevěděl jsem, jestli bude vůbec schopen předstoupit před kameru. Bylo možné, že i přes svou evidentně silnou, extrovertní povahu a upřímnou touhu hrát zkrátka ztuhne.  Neměl jsem v záloze nikoho jiného. A pak mi, díkybohu, nesmírně pomohla jedna známá česká herečka, která s ním celý den pracovala. Zkoušeli jsme hlavní emoce a jejím úkolem bylo pomoci mu vyjádřit pocity strachu, smutku, smíchu, slz… A povedlo se,“ popisuje Marhoul kamerové zkoušky, při nichž se ukázalo, že sázka na Petra Kotlára vyšla.

Bál jsem se, když mě házeli do žumpy

Chlapec musel ale ještě projít psychologickými testy. Filmaři také zajistili, aby při natáčení neviděl drastické scény, přestože pak ve filmu jeho postava pohledu na násilí neunikne. Sám byl ovšem útrapám kvůli roli vystaven. „Hodně jsem se bál, když mě házeli do žumpy, i když tam byli potápěči,“ popisuje jeden z takových záběrů Kotlár.

Natáčení filmu Nabarvené ptáče
Zdroj: Bioscop/Jan Dobrovský

„Z pozice režiséra jsem ho mohl vést i prostřednictvím jeho milovaného psa Dodíka. Když jsem například potřeboval, aby byl smutný, řekl jsem mu: ‚Petře, představ si, že ti Dodík utekl a ty ho nikdy nemůžeš najít‘,“ přiznává Marhoul. 

Filmovou adaptaci románu Jerzyho Kosińského natáčel v průběhu dvou let. Malého Petra na plac sice doprovázela babička, ale prý se mu chyběli kamarádi. Spřátelil se však se štábem a herci. Volný čas trávil jak se zahraničními hvězdami, jako třeba Harveym Keitelem, tak s těmi českými. „Můj největší kamarád byl Radim Fiala,“ prozradil.

Aplaus v Benátkách

Ke slavným hercům možná bude jednou patřit i on. Jeho filmový debut zaznamenal mimořádný úspěch, když Nabarvené ptáče vybral do hlavní soutěže prestižní benátský festival. To se titulu českého režiséra povedlo naposledy před čtvrtstoletím. Po červeném koberci se v Benátkách prošel i Petr Kotlár.

Z projekcí část lidí odcházela, nesnesli vyobrazení násilných scén. Představitel hlavního hrdiny v publiku neseděl, organizátoři ho do sálu nepustili kvůli nízkému věku. Zažil až reakci diváků po skončení premiérového promítání, kdy osmiminutové titulky provázely ovace ve stoje. „Režisér mě držel, Jitka Čvančarová vedle mě brečela,“ podělil se o tehdejší emoce.

Nahrávám video
Zdroj: Silver Screen

Jsem zvědavý, co řeknou máma s tátou

Film by měl poprvé zhlédnout na české premiéře, spolu se svou rodinou. Podle Marhoula si dvanáctiletý Petr Nabarvené ptáče vidět zaslouží, i když vhodným příběhem pro děti snímek není. „S určitostí se mu stane to, co každému začínajícímu herci, že se nedívá na film, ale na sebe. A protože z plátna nesleze, myslím si, že nebude vůbec vnímat děj,“ odhaduje filmař. 

Malý herec je podle svých slov hlavně zvědavý, co na jeho hereckou prvotinu řeknou máma s tátou. Reakce dalších tuzemských diváků se Marhoul začne dozvídat od 12. září, kdy Nabarvené ptáče vletí do českých kin. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 14 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 18 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...