„Dobrou, byl to krásnej večer.“ Před třiceti lety Cannes překvapil Pulp Fiction

„Nechci točit filmy, které lidi spojují. Chci točit takové, co je rozdělují,“ představil před třiceti lety Quentin Tarantino na festivalu v Cannes svůj nový snímek. Porota filmového festivalu se ale nakonec na hlavní ceně pro jeho Pulp Fiction: Historky z podsvětí shodla. A „laciný“ krvák od režiséra, který filmy hltal při práci ve videopůjčovně, se brzy po premiéře stal kultovním snímkem devadesátých let.

Na slovutný festival v Cannes přijel Quentin Tarantino s pověstí načatou gangsterkou Gauneři. Následující Pulp Fiction natáčel s rozpočtem osmi milionů dolarů, celosvětově vydělal ale téměř třicetkrát víc. Ocenění v Cannes tomu dozajista pomohlo.

Ocenění překvapilo i tvůrce

Kritici při pohledu na hlavní soutěž odhadovali, že Zlatá palma by mohla připadnout titulům spojeným s Francií. Ve hře byl Krzysztof Kieślowski a jeho ve Francii natočené dovršení „barevné“ trilogie Červená, případně mohla cena zůstat u domácího režiséra Patrice Chéreaua za historickou Královnu Margot. Filmové zpracování krvavého období francouzských dějin ale muselo nakonec ustoupit jinému krváku.

„Bylo to demokratické rozhodnutí, podle mnohých to bylo originální,“ vysvětlil rozhodnutí canneské poroty ocenit Pulp Fiction její předseda Clint Eastwood. Ocenění Zlatou palmou překvapilo i samotné americké tvůrce. „Mysleli jsme si, že možná dostaneme nějakou zvláštní cenu, třeba za nejlepší herecké obsazení,“ předpokládal producent Lawrence Bender. Dodal, že když film vyhrál, nějaká žena na balkoně reagovala vulgárním výkřikem o nevalné kvalitě filmu.

„Ve své době byl přijat velmi kontroverzně, což se progresivním snímkům stává,“ poznamenal umělecký šéf festivalu v Karlových Varech Karel Och. Pulp Fiction považuje za film, který vytvářel historii canneského festivalu i historii kinematografie.

Nahrávám video

Například dobový The New York Times vítězství v Cannes komentoval takto: „Musí být těžké uvěřit, že Tarantino, převážně samouk a vesměs neokoukaný talent, který strávil svá tvůrčí léta prací ve videopůjčovně, přišel s dílem takové hloubky, vtipu a ohromující originality, že ho to staví do čela amerických filmových tvůrců.“

A následoval Oscar, byť oproti sedmi nominacím jen jeden – za původní scénář pro Tarantina a Rogera Avaryho. Mezi znalci Hollywoodu se spekuluje, že jemnější a propracovanější motiv přihlouplého hrdiny Forresta Gumpa bude přitažlivější pro porotu než dramatický a teatrální Pulp Fiction, psaly tehdy zpravodajské agentury o vyhlídkách Tarantina na zisk sošky pro nejlepší film. Forrest Gump ho nakonec opravdu předběhl. 

„Když někoho střelí do břicha, chci, aby krvácel“

Nicméně groteskní gangsterka o věčném koloběhu násilí Pulp Fiction se stala klasikou. Tarantino v ní definoval základní prvky své režisérské poetiky inspirované béčkovými filmy a napěchované popkulturními odkazy. „Kromě všech různých zajímavých odkazů na historii kinematografie, svérázného humoru, fetišů a odkazů i na málo známá díla je za tím především to, že Quentin Tarantino je filmový fanda,“ vysvětluje Och kult Pulp Ficiton. 

Násilí v tomto snímku Tarantino odlehčuje velmi černým humorem a jedna bizarní situace za druhou ústí do ještě bizarnějších konců. „Fascinuje mě způsob, jak Tarantino nakládá s násilím, není brutální, odpudivé, a že dokáže neuvěřitelným způsobem udělat z pokleslých žánrů velmi inteligentní zábavu,“ ocenila na Pulp Fiction Iva Hejlíčková z Asociace českých filmových klubů, která před deseti lety uvedla Tarantinův snímek znovu do českých kin.

Sám Tarantino se nechal slyšet, že násilí považuje za nejlepší způsob, jak zaujmout. Pomocí potoků krve ovládá emoce diváků. „Připadám si jako dirigent a pocity diváků jsou moje hudební nástroje. Já jim určuji: ‚Teď se smějte! A teď se zase bojte!‘ Když to někdo dělal mně, vždy jsem si to v kině parádně užil,“ vysvětloval před lety v Britské akademii filmového a televizního umění.

„Pokud někoho střelí do břicha, chci, aby krvácel jako zaříznuté prase. Nechci chlapa s bolestmi břicha a s červenou tečkou na košili,“ vzkazoval kritikům, kterým vadí v jeho titulech příliš násilného obsahu.

Návrat Travolty

Úspěchu Pulp Fiction napomohly také herecké výkony v čele s Johnem Travoltou, jemuž zabiják Vincent Vega vynesl druhou – a zatím poslední – nominaci na Oscara. Tarantino tvrdí, že pro obsazení někdejší hvězdy filmových muzikálů se rozhodl po přečtení článku, v němž se filmová kritička ptala, jestli se Travolta ještě někdy vrátí.

Tarantino měl za to, že herec si zaslouží ještě jednu šanci. Travoltu, jehož kariéra uvadala v komediích typu Kdopak to mluví 3, do role zabijáka prosadil i přes námitky producenta Harveyho Weinsteina.

Čekalo by se, že legendární taneční kreace, které U Mazaného králíčka předvádí Travolta s Umou Thurmanovou, jsou odkazem na Travoltovu muzikálovou slávu. Scéna s twistem se ale do scénáře dostala ještě předtím, než Tarantino herce oslovil. Inspiraci našel ve filmu Banda pro sebe od francouzského gurua nové vlny Jeana-Luca Godarda o mladících, kteří připravují vloupání do vily na pařížském předměstí.

„Měl jsem za sebou skvělou první kapitolu a zoufale jsem hledal druhou,“ vzpomínal Travolta nedávno. A znovu ocenil, jak mu Tarantinova nabídka restartovala kariéru: „Bylo ohromující, jaké příležitosti se mi naskytly. Herec si může jen snít o tom, co se dělo potom. Byla to další úroveň.“

Při desátém výročí Pulp Fiction se Travolta zmínil, že se uvažuje o pokračování. „Každého půlroku mi volá kvůli projektu na další příběh bratrů Vegových – něco jako pokračování Pulp Fiction,“ tvrdil tehdy o režisérovi v rozhovoru pro italský deník La Repubblica. „Ale zatím to vždycky zůstane jen v jeho hlavě,“ dodal nicméně.

Změnil kinematografii, shodují se herci z Pulp Fiction

A případné pokračování stále zůstává v Tarantinově šuplíku, svébytný filmař se ale u příležitosti dvacátého výročí premiéry Pulp Fiction vrátil v roce 2014 do Cannes, aby tu osobně uvedl digitálně restaurovanou verzi kultovních Historek z podsvětí.

Na červeném koberci si střihnul ikonické taneční figury a při představování filmu vyjádřil nelibost vůči digitalizovanému promítání. „Válka s digitálním promítáním filmů je prohraná. Ale to je přece jako dívat se na televizi, jen se to děje na veřejnosti. Světu to zjevně nevadí. Bohužel musím konstatovat, že kinematografie, jak jsem ji znal, je mrtvá,“ prohlásil. Na Pulp Fiction si sáhnout nenechal – restaurovanou verzi uvedl na pětatřicetimilimetrovém filmu.

Herci z Pulp Fiction se sešli při 30. výročí (zprava): John Travolta, Uma Thurmanová, Samuel L. Jackson a Harvey Keitel
Zdroj: Reuters/Mario Anzuoni

Nyní, u příležitosti třicátého výročí, se na festivalu TCM Classic v Hollywodu sešla herecká delegace z Pulp Fiction. V debatě rozebírali, jak zásadní měl Tarantinův snímek vliv. „Změnil kinematografii a změnil každého filmaře, kterého jsem od té doby potkala,“ uvedla Uma Thurmanová. „Quentin je jedním z talentů, kteří svým obrovským nadáním změnili prostředí, v němž jsme pracovali,“ souhlasil Harvey Keitel.

Samuel L. Jackson, filmový druhořadý zabiják Jules, popsal dopad Pulp Fiction na svou hereckou kariéru konkrétněji: „Dramaticky mi změnil život v tom smyslu, že to byla role, kdy si o mně lidé najednou začali myslet, že jsem ten nejvíc cool hajzl na planetě.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 14 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 17 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...