Dokončení ságy George R. R. Martina se neblíží. Do kin ale poslal Čarodějnici a lovce

Fanoušci Písně ledu a ohně už přestávají doufat, že autor fantasy ságu někdy dokončí. Jakkoliv sám George R. R. Martin je vágně udržuje v naději. Útěchou jim může být stále se rozšiřující svět seriálové adaptace a od března také v kinech teprve druhý celovečerní film podle Martinovy předlohy. Byť Čarodějnice a lovec s děním ve fiktivních Sedmi královstvích nesouvisí, režisér snímku Paul W. S. Anderson věří, že příznivce Martinovy fantasy poetiky uspokojí.

George R. R. Martin je poměrně plodným „dodavatelem“ námětů pro seriály na streamovací platformy, do kin se ovšem příliš nedostal. Až do letoška byl jediným celovečerním filmem podle jeho předlohy sci-fi horor Nightflyers z konce osmdesátých let. Ale 7. března do amerických a o týden později do českých kin vstupuje akční fantasy Čarodějnice a lovec vycházející z Martinovy povídky.

Známá temnota, ale nový svět

Režie se ujal Paul W. S. Anderson, do té doby tvůrce spíše béčkovějších titulů. V souvislosti s Čarodějnicí a lovcem vyjádřil naději, že tento snímek uspokojí hlad fanoušků knih George R. R. Martina a jejich adaptací po dalších fantasy příbězích. „Příběh obsahuje prvky, jež lidé znají z Georgovy tvorby, kterou milují, vyšinuté postavy, intriky, temné prostředí, netvory,“ řekl režisér agentuře Reuters.

Čarodějnice a lovec
Zdroj: Bioscop

Příběh s Millou Jovovichovou a Davem Bautistou v titulních rolích je ale odlišný od draků a bojů o moc ve fiktivním Západozemí. „Je to úplně nový svět, něco velmi filmového, snažili jsme se vytvořit něco spíše pro kina než pro televizi,“ říká Anderson. Diváci tak sledují putování čarodějky a dobrodruha postapokalyptickou zemí, kde v ruinách vládnou nestvůry a mytičtí tvorové, kteří povstali z temnot po pádu lidstva.

Martinovým optimistickým fanouškům může Čarodějnice a lovec posloužit jako rozptýlení při čekání na další knižní příběhy ze spletitého světa Písně ledu a ohně, jejích prequelů a doprovodných knih, pro pesimisty pak jako náhrada za něco, co už možná nepřijde.

Vichry zimy se neblíží

První díl Písně ledu a ohně s názvem Hra o trůny vyšel v originále v roce 1996, česky o čtyři roky později. V roce 2011, kdy měl premiéru stejnojmenný seriál, který pod tímto názvem zastřešil celou seriálovou adaptaci, se také dostal ke čtenářům pátý román Tanec s draky.

Celkem by dílů mělo být sedm, jenže následující Vichry zimy, neřkuli závěrečný Sen o jaru se od té doby jen – stejně jako zima v jedné z nejznámějších citací z příběhu – blíží. Ovšem zatímco v seriálu zima opravdu nakonec přišla – byť jen na sotva jednu epizodu –, s romány to tak jisté není.

Železný trůn ve studiu při natáčení Her o trůny
Zdroj: Reuters/Clodagh Kilcoyne

Ze Hry o trůny se stal fenomén, který Martinovi přinesl zvýšenou pozornost a vydělal peníze. Zdá se, jako by právě úspěch seriálu zapříčinil Martinův autorský zásek nebo nedostatek času k psaní knih, případně obojí. „Nikdy jsem neměl takový spisovatelský blok, kdy bych se nepřiblížil k psacímu stroji, ale měl jsem dny, kdy jsem seděl, nemohl psát a celý den jsem trávil odpovídáním na e-maily nebo přepisováním, aniž bych pokračoval,“ svěřil se v roce 2011 magazínu Entertainment Weekly.

Tehdy také uvedl, že už nebude odhadovat, kdy se čtenáři dočkají šestého pokračování, protože kvůli neustále posouvaným termínům od těch nejvíc netrpělivých fanoušků za nesplněné přísliby schytává výčitky. V roce 2016 nicméně na svém blogu přiznal, že měl v plánu dokončit knihu Vichry zimy do odvysílání šesté řady seriálu v dubnu, což ale nakonec nestihne, přestože vytvořil „stovky stránek, desítky kapitol“. Seriál tak svou předlohu předběhl.

Až vichry zadují

Fanouškům Martin dopřál alespoň pár literárních drobtů v podobě prequelů k původní sáze, konkrétně se rozepsal o předchozí historii rodu Targaryenů, kroniku rozvedl v roce 2018 v knize Oheň a krev, plánuje ji jako dvoudílnou.

Naději čtenářů, že se dočkají konce aspoň této kroniky, ovšem zchladil v roce 2022, kdy se nechal slyšet, že druhý díl by chtěl vydat až po knize Vichry zimy, tedy po šestém pokračování Písně ledu a ohně, na něž se čeká už čtrnáct let. A loni dodal, že kvůli stresu a televizním projektům z obou děl napsal jen několik nových stránek.

Oněmi projekty mimo jiné myslel televizní seriál Rod Draka, jehož základem se stal román Oheň a krev a který stejně jako tato kniha dějově předchází Hře o trůny. Známý fantasy svět rovněž rozšiřuje připravovaný seriál Rytíř Sedmi království, opět podle Martinovy nedopsané knižní série Příběhy Dunka a Egga. Hrdiny jsou potulný rytíř a jeho panoš. Jejich dobrodružství spisovatel dokončí, přislíbil letos v lednu, jakmile dopíše… Vichry zimy.

Práva na ságu Písně ledu a ohně prodal Martin stanici HBO v roce 2008 a coby tvůrce, případně producent, se na adaptaci i podílel. Stejně jako na pozdějším prequelu Rok Draka a chystaném seriálu Rytíř Sedmi království.

Varování před motýlím efektem v Rodu Draka

Netajil se tím, že úpravy svých nápadů při převodu z papíru do hrané verze nepřijímá zrovna s nadšením. O začátku druhé série Rodu draka mluvil jako o „silné, emotivní a srdcervoucí“, ovšem po jejím skončení se v příspěvku zveřejněném – a vzápětí smazaném – na svém blogu vyjádřil nebývale kriticky. Konkrétně varoval před motýlím efektem poté, co tvůrci odstranili postavu prince Maelora, syna Aegona a Helaeny Targaryenových.

Showrunnera Ryana Condala k tomu vedly podle listu The Guardian nejspíš především praktické důvody, tedy snaha ušetřit peníze a také nekomplikovat natáčení dalším batoletem, protože dvě děti už Aegon s Heleanou vychovávají.

HBO reagovala prohlášením, že „při adaptaci knihy pro obrazovku, která má svůj vlastní formát a omezení, se běžně stává, že tvůrce seriálu musí učinit obtížná rozhodnutí ohledně postav a příběhů“. Condal pak v oficiálním podcastu k Rodu Draka dodal, že ke smyšlené historii líčené v Martinově sáze není nutné přistupovat, jako by byla skutečná.

Knihy by byly pro Martina příležitostí, jak příběhy v propracovaném světě, který sám vytvořil, dovyprávět podle vlastních představ. A také třeba, jak vyhovět fanouškům, kteří kritizovali závěr seriálové Hry o trůny. Petice požadující přetočení konce nasbírala přes milion osm set tisíc podpisů.

Na konci loňského roku Martin všechny čekatele, z nichž spousta už mu „píše nekrology“, ujistil, že dopsání Vichru zimy považuje za svou prioritu. V rozporu s tím ale pro The Hollywood Reporter dodal: „Možná mají pravdu. Nevím. Teď právě jsem naživu. Zdá se, že jsem docela vitální.“

Dopíše Písně AI?

Pokud Píseň ledu a ohně a související příběhy George R. R. Martin nedokončí, můžou je za něj „dozpívat“ jiní. Ovšem zatím jedině neoficiálně. Internetem kolují fanouškovská pokračování knihy vytvořená často pomocí umělé inteligence, která se umí na styl původního autora čím dál lépe „naladit“. Martin se obává, že možné je to proto, že AI bez vědomí majitelů práv trénovala právě na jeho knihách.

To je důvod, proč se před dvěma lety připojil k žalobě amerického Sdružení autorů (Authors Guild) na OpenAI, firmu provozující jazykový model ChatGPT s prvky umělé inteligence. Tvrdí, že společnost nelegálně využila jejich texty k „učení“ generativní umělé inteligence, aby produkovala „lidštější“ texty. Podle veřejně dostupných zdrojů právní proces dále pokračuje, dosud bez závěru.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 15 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 19 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...