Duchovní svět Františka Bílka bude k vidění dva roky

Nahrávám video

Sochař a grafik, ale také mystik, který se ve své tvorbě zabýval náboženskými alegoriemi a smyslem lidské existence. Právě duchovnímu světu Františka Bílka (1872 až 1941) se věnuje expozice Cesta k Předsíni chrámové v Bílkově vile Galerie hlavního města Prahy na pražských Hradčanech. K vidění bude další dva roky.

„Galerie hlavního města Prahy jako správce pozůstalosti Františka Bílka věnuje stálou pozornost jeho dílu. Každé dva roky připravujeme pro třetí patro vily výstavu, která podrobněji mapuje některý tematický nebo stylový okruh jeho díla. Za poslední více než dekádu se jim věnuje kurátorka Hana Larvová, jedna z mála znalkyň jeho díla,“ uvedla ředitelka GHMP Magdalena Juříková.

V minulosti se dlouhodobá výstava věnovala jeho grafickým pracím, další představila ztvárnění modlitby Otčenáš Bílka a Alfonse Muchy nebo Bílkova díla s básněmi jeho přítele Otokara Březiny.

Současná expozice představuje pohled do Bílkova osobitého pojetí víry a hledání cesty k osvícení a poznání. K vidění jsou kresby, grafiky a vzácně dochované publikace z raného tvůrčího období. Raná tvorba Bílka, symbolisty z doby secese, spadá do období do konce prvního desetiletí 20. století. Díla z tohoto období otevírají úvahy o smyslu lidské existence a věčném koloběhu vesmíru.

Půdorys jako kosa, sloupy jako svazky obilí

K porozumění přispívají dvě Bílkovy autorské knihy, Stavba budoucího chrámu v nás (1908) a Cesta (1909), ve kterých reaguje autor na zkušenosti z pobytu v Paříži v letech 1891 až 1892. Intelektuální prostředí, kam ho uvedla jeho ochránkyně, česká malířka Zdenka Braunerová, ho dostalo do kontaktu s různými teoriemi a směry, které jej ovlivnily.

„Pěstovaly se tu tajné nauky, hermetismus, okultismus a umělce přitahovala esoterická symbolika,“ uvedli tvůrci výstavy.

Podobně jako Antonia Gaudího, i Františka Bílka nejen v architektuře inspirovala příroda. I když to byl především sochař a grafik, navrhl si vilu, která pro něj byla chrámem i bezpečnou tvrzí před okolním světem. A měl tu i svůj sochařský ateliér.

„Samotný dům je výstavní exponát, vznikl mezi lety 1910 až 1911. Všechno to má duchovní zázemí. František Bílek vždy přemýšlel religiózně, takže všechno je prodchnuté náboženskou ideou,“ dodává Juříková.

Obloukový půdorys stavby bývá popisován jako stopa kosy v obilném lánu. Sloupy zase připomínají svazky obilí. „Jsou de facto zdroj života a životaschopnosti víry, která pořád roste vzhůru,“ popisuje Juříková. Výstavu v Bílkově vile mohou zájemci navštívit každý den s výjimkou pondělí od 10:00 do 18:00.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Rusové ničí starověký Chersonés, UNESCO ho zařadilo mezi ohrožené památky

Výbor pro světové dědictví UNESCO zařadil na seznam ohrožených památek starověký Chersonés na Ruskem okupovaném ukrajinském Krymu. Rusové pozůstatky řeckého města ničí nejen rozsáhlými nelegálními vykopávkami, ale také ilegální výstavbou nového muzejního a chrámového komplexu. Chersonés, spojený s christianizací středověké Kyjevské Rusi, je důležitou součástí imperiální mytologie, kterou Moskva ospravedlňuje své domnělé nároky na nadvládu nad Ukrajinou včetně Krymu.
před 18 hhodinami

Zemřel herec Vincent Pastore, známý ze seriálu Rodina Sopránů

Ve věku 80 let zemřel americký herec Vincent Pastore, známý především jako představitel mafiánů a gangsterů. Nejvíce se proslavil rolí Salvatora „Big Pussy“ Bonpensiera v seriálu Rodina Sopránů. O úmrtí umělce informovala agentura AP.
2. 8. 2026

VideoJeden z nejlepších koncertů napsal Dvořák, míní violoncellista Maisky

K nejoblíbenějším autorům violoncellového virtuosa Mischy Maiského patří Antonín Dvořák, zejména jeho Violoncellový koncert h mol. „Je to možná vůbec nejlepší violoncellový koncert, jaký kdy byl napsán, a jeden z nejlepších koncertů vůbec. A pro každého je velká čest, když ho může hrát. Hrál jsem ho i v Česku a doufám, že se někdy vrátím a zahraju ho znova,“ uvedl Maisky v Událostech, komentářích. V tuzemsku je i nyní, aby se svým rodinným triem uzavřel v Kostelci nad Orlicí Novozámecké hudební léto. V doprovodu Karlovarského symfonického orchestru zazní skladby velikánů vážné hudby.
1. 8. 2026

Ve světě od vedle Antonína Střížka můžou být všechny věci zajímavé

Noční městské výjevy, opuštěné krajiny nebo květinová zátiší jsou součástí Světa od vedle malíře Antonína Střížka. Na výstavě v pražské Galerii Villa Pellé vystavuje výjevy, které vytvořil v posledních letech.
1. 8. 2026

Noc na Karlštejně a postel na safari. Horko posiluje nocturismus

Usnout ve venkovní posteli pod hvězdným nebem v Africe. Prohlédnout si Karlštejn po setmění. Nebo se procházet v chladnoucích římských uličkách. Vzestup takzvaného nocturismu pokračuje. Lidé při svých cestách na dovolenou nebo za kulturními zážitky totiž stále častěji prchají před spalujícím denním žárem a odsouvají své aktivity na večerní a noční hodiny.
31. 7. 2026

K-popoví idolové BTS nestojí o ceny Grammy, vadí jim asijská škatulka

Jedna z celosvětově nejpopulárnějších kapel korejského popu (K-popu) BTS stáhla svou hudbu z příštích amerických cen Grammy. Vyjadřuje tak nesouhlas s tím, že pořadatelé v šedesátém devátém ročníku zavedli novou kategorii pro nejlepší asijský pop. Podle BTS tak asijské popové umělce vyčlenili. Grammy naopak argumentují snahou dát stále oblíbenějšímu žánru prostor, jaký si zaslouží.
31. 7. 2026

Dovolená v Českém ráji nedopadne podle představ

Chtěli exotiku u moře, nakonec tráví léto v kempu a ve stanu. Předobrazem hlavních hrdinů nové komedie Dovolená v Českém ráji jsou tuzemské rodiny na prázdninových cestách. Film od režiséra a scenáristy Adama Kolomana Rybanského, koprodukovaný ČT, hrají od čtvrtka tuzemská kina.
31. 7. 2026

Cizinci se učí češtinu kvůli životu v tuzemsku, kultuře i návratu ke kořenům

Cizinci se češtinu učí kvůli studiu, práci nebo životu v tuzemsku, část z nich ale přivedou k jazyku také rodinné kořeny. Při výuce je podle odbornic důležité studenty hned od začátku motivovat ke komunikaci a neděsit je složitou gramatikou. V pořadu 90’ ČT24 o tom hovořily s moderátorkou Nikolou Reindlovou lektorka českého jazyka a literatury v Dijonu Kateřina Malečková a bohemistka Barbora Štindlová z Univerzity Karlovy.
30. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.