Dvakrát chtěl prodat Eiffelovku. O českém podvodníkovi se chystá film v americké koprodukci

„Nejprohnanější muž, jaký kdy žil.“ Viktor Lustig byl podvodník s českými kořeny a světovými ambicemi. Pokusil se prodat Eiffelovu věž. Dvakrát. Příběh jednoho z nejneuvěřitelnějších podvodů začátku minulého století se dostane také do kin. O českém notorickém podfukáři vznikne film v koprodukci Česka, Francie a Spojených států.

Viktor Lustig se narodil v Hostinném na Trutnovsku rok poté, co Gustave Eiffel v Paříži otevřel pro veřejnost tři sta dvacet čtyři metrů vysokou věž. Postavil ji u příležitosti Světové výstavy a na počest Velké francouzské revoluce.

Dominanta francouzské metropole původně měla vyčnívat nad městské panorama jen dočasně, zpočátku budila pohoršení a údržba kovové konstrukce byla náročná. Všech těchto problémů využil Viktor Lustig, když se rozhodl Eiffelovku naoko prodat.

Kapitální podfuk zapsal Lustiga do dějin. Ani předtím ale nebyl žádné neviňátko, jak by mohli potvrdit pasažéři zaoceánských parníků, kteří opouštěli starý kontinent s vidinou lepšího života a bohatství. Lustig v nich rozpoznal ideální kořist při cinknutých partiích bridže.

Využíval svého šarmu a inteligence. „Byl to nonšalantní charismatický pán, velmi vzdělaný, mluvil plynule šesti jazyky,“ popisuje český producent chystaného filmu David Blümel.

Předražený šrot

Realizaci zdánlivě šíleného nápadu na prodej Eiffelovky napomohla dobová situace. Bylo pár let po první světové válce a ve zbídačené Francii se psalo o vysokých nákladech na údržbu ocelového molochu. Navíc nedlouho předtím, v roce 1923, zemřel přední ochránce a propagátor věže Gustave Eiffel.

Lustig si novinové články brojící proti Eiffelovce coby finančně nákladné hromadě šrotu četl v luxusním pařížském hotelu de Crillon, kde pod maskou falešného hraběte popíjel pastis a hledal dobrý úlovek.

Rozhodl se vydávat za úředníka z ministerstva pošt a telegrafů a z moci své funkce zinscenoval neveřejné výběrové řízení, jehož vítěz bude moci pařížskou dominantu rozebrat do šrotu. Neveřejné proto, vysvětloval, aby se zabránilo přílišnému rozruchu.

Potenciálním kupcům rozeslal dopisy a zval je na schůzku. Přišlo jich pět. Ovšem nic netušil jen André Poisson, jeho konkurenční zájemce hráli Lustigovi komplici.

Talent na podvody

Jako falešný ministerský zástupce byl Lustig natolik přesvědčivý, že od váhajícího Poissona vylákal úplatek. Slíbil, že za všimné pomůže naklonit rozhodování ve prospěch korupčníka, který tak snáze přijde k sedmi tunám železa a ve svém oboru si vylepší reputaci.

Měl-li Poisson o celém návrhu nějaké pochybnosti, o zkorumpovanosti úředníků nepochyboval a Lustigovi zaplatil. Ten ale s penězi na úplatek a následně i za odkup Eiffelovky zmizel a napálený obchodník mlčel – domáhání se návratu neoficiální investice mu za možnou ostudu nestálo. 

Nahrávám video

„Je to velmi zajímavá postava. Myslím, že každý, kdo dokáže prodat Eiffelovu věž, musí být opravdu spíš talentovaný člověk než podvodník. Buď byli lidé tehdy naivnější, nebo on příliš chytrý,“ míní producent Mario Kassar, který jde do natáčení filmu o Viktoru Lustigovi se zkušenostmi z produkcí snímků Rambo či Terminátor. „Vlastně jenom absolutně zneužíval hamižnost lidí v té době, těch velkých průmyslníků,“ dodává Blümel.

Lustig povzbuzen úspěchem se rozhodl vrátit se na místo činu a prodat Eiffelovku do šrotu ještě jednou. Opět vystupoval pod falešnou identitou. Jenže druhý pokus o ten samý trik už mu nevyšel. Dozvěděla se o něm policie.

Tiskařský stroj na peníze

Do třetice Lustig podvodnické štěstí ve Francii nepokoušel. Zmizel raději do Spojených států, kde ostatně – jak věděl z předchozích let – žije také dost lidí, kterým vidina zisku snadno zatemní zdravý rozum. Lustig totiž Američanům ještě před pařížskou anabází prodával „kouzelný“ strojek na tištění peněz. Přesvědčil je, že malá krabička vyrobí za několik hodin stodolarovou bankovku.

Na podvodnickou kariéru v peněžnictví Lustig v Americe navázal. Tentokrát se ale pustil do padělání peněz ve velkém. Podfoukl dokonce obávaného mafiánského bosse Al Caponeho. Získal od něj peníze na údajnou investici, následně mu celý obnos ale vrátil s tím, že obchod nevyšel. Na mafiána Lustigova „čestnost“ udělala takový dojem, že mu i tak vyplatil několik tisíc dolarů.

Konec v Alcatrazu

Klec spadla v roce 1935. Lustig byl zatčen za padělání, a přestože se mu načas podařilo utéct z vězení, byl nakonec odsouzen na dvacet let těžkého žaláře v proslulém Alcatrazu. Podle dobových novin někteří agenti u soudu Lustiga popisovali jako „nejprohnanějšího muže, jaký kdy žil“. Za mřížemi ve věku 57 let podlehl zápalu plic.

Filmového potenciálu Lustigova dobrodružného života si nejsou vědomi jen tvůrci chystaného snímku. I na webu Eiffelovy věže se píše o „neuvěřitelném příběhu vhodném pro zfilmování“.

Scénář vznikal přes dva roky. „Tento příběh vyšel z Česka, od české produkce, s ambicí zkusit udělat film ve větším mezinárodně,“ podotýká Blümel. Obsazení zatím není známo. „Budou tam Češi, ale i hollywoodští herci,“ prozradil Kassar. Producenti řeší také lokace, natáčení se plánuje v Americe, Paříži i v Praze. Režie by se měl ujmout francouzský filmař Jérôme Cornuau.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Rusové ničí starověký Chersonés, UNESCO ho zařadilo mezi ohrožené památky

Výbor pro světové dědictví UNESCO zařadil na seznam ohrožených památek starověký Chersonés na Ruskem okupovaném ukrajinském Krymu. Rusové pozůstatky řeckého města ničí nejen rozsáhlými nelegálními vykopávkami, ale také ilegální výstavbou nového muzejního a chrámového komplexu. Chersonés, spojený s christianizací středověké Kyjevské Rusi, je důležitou součástí imperiální mytologie, kterou Moskva ospravedlňuje své domnělé nároky na nadvládu nad Ukrajinou včetně Krymu.
před 13 hhodinami

Zemřel herec Vincent Pastore, známý ze seriálu Rodina Sopránů

Ve věku 80 let zemřel americký herec Vincent Pastore, známý především jako představitel mafiánů a gangsterů. Nejvíce se proslavil rolí Salvatora „Big Pussy“ Bonpensiera v seriálu Rodina Sopránů. O úmrtí umělce informovala agentura AP.
2. 8. 2026

VideoJeden z nejlepších koncertů napsal Dvořák, míní violoncellista Maisky

K nejoblíbenějším autorům violoncellového virtuosa Mischy Maiského patří Antonín Dvořák, zejména jeho Violoncellový koncert h mol. „Je to možná vůbec nejlepší violoncellový koncert, jaký kdy byl napsán, a jeden z nejlepších koncertů vůbec. A pro každého je velká čest, když ho může hrát. Hrál jsem ho i v Česku a doufám, že se někdy vrátím a zahraju ho znova,“ uvedl Maisky v Událostech, komentářích. V tuzemsku je i nyní, aby se svým rodinným triem uzavřel v Kostelci nad Orlicí Novozámecké hudební léto. V doprovodu Karlovarského symfonického orchestru zazní skladby velikánů vážné hudby.
1. 8. 2026

Ve světě od vedle Antonína Střížka můžou být všechny věci zajímavé

Noční městské výjevy, opuštěné krajiny nebo květinová zátiší jsou součástí Světa od vedle malíře Antonína Střížka. Na výstavě v pražské Galerii Villa Pellé vystavuje výjevy, které vytvořil v posledních letech.
1. 8. 2026

Noc na Karlštejně a postel na safari. Horko posiluje nocturismus

Usnout ve venkovní posteli pod hvězdným nebem v Africe. Prohlédnout si Karlštejn po setmění. Nebo se procházet v chladnoucích římských uličkách. Vzestup takzvaného nocturismu pokračuje. Lidé při svých cestách na dovolenou nebo za kulturními zážitky totiž stále častěji prchají před spalujícím denním žárem a odsouvají své aktivity na večerní a noční hodiny.
31. 7. 2026

K-popoví idolové BTS nestojí o ceny Grammy, vadí jim asijská škatulka

Jedna z celosvětově nejpopulárnějších kapel korejského popu (K-popu) BTS stáhla svou hudbu z příštích amerických cen Grammy. Vyjadřuje tak nesouhlas s tím, že pořadatelé v šedesátém devátém ročníku zavedli novou kategorii pro nejlepší asijský pop. Podle BTS tak asijské popové umělce vyčlenili. Grammy naopak argumentují snahou dát stále oblíbenějšímu žánru prostor, jaký si zaslouží.
31. 7. 2026

Dovolená v Českém ráji nedopadne podle představ

Chtěli exotiku u moře, nakonec tráví léto v kempu a ve stanu. Předobrazem hlavních hrdinů nové komedie Dovolená v Českém ráji jsou tuzemské rodiny na prázdninových cestách. Film od režiséra a scenáristy Adama Kolomana Rybanského, koprodukovaný ČT, hrají od čtvrtka tuzemská kina.
31. 7. 2026

Cizinci se učí češtinu kvůli životu v tuzemsku, kultuře i návratu ke kořenům

Cizinci se češtinu učí kvůli studiu, práci nebo životu v tuzemsku, část z nich ale přivedou k jazyku také rodinné kořeny. Při výuce je podle odbornic důležité studenty hned od začátku motivovat ke komunikaci a neděsit je složitou gramatikou. V pořadu 90’ ČT24 o tom hovořily s moderátorkou Nikolou Reindlovou lektorka českého jazyka a literatury v Dijonu Kateřina Malečková a bohemistka Barbora Štindlová z Univerzity Karlovy.
30. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.