Evropským filmem roku je Citová hodnota

Česká stopa, která byla v soutěži nominována na nejlepší film a animovaný celovečerní snímek s Pohádkami po babičce, žádnou cenu neobdržela. Stejně tak Gabriela Poláková nezískala cenu za make-up a Michaela Horáčková Hořejší za kostýmy ve filmu Franz.

Nejlepším dokumentárním filmem se stal Fiume o morte! (Fiume nebo smrt!) chorvatského režiséra Igora Bezinoviće, který vypráví o severochorvatském přístavním městečku Fiume, dnešní Rijece. Cenu za krátký film získal City of Poets (Město básníků) od íránsko-nizozemské režisérky Sary Radžaeové.

Cenu FIPRESCI za objev roku má film Na pokraji od portugalské režisérky Laury Carreiraové, který sleduje každodenní realitu tisíců migrantů pracujících v zemích západní Evropy. Španělsko-francouzské drama Sirat režiséra Olivera Laxeho vyhrálo všechny čtyři nominace v kategoriích za nejlepší kameru, střih, scénografii a zvuk. Film se odehrává v marocké poušti, kde otec s malým synem hledají zmizelou dceru.

Dvě nositelky letošních evropských filmových cen, které již byly oznámeny, získaly ocenění za celoživotní dílo. Ceny si odnesly norská herečka Liv Ullmannová a italská režisérka Alice Rohrwacherová. Ullmannová výrazně ovlivnila podobu moderního evropského filmu, zejména díky dlouhodobé spolupráci se švédským režisérem a prvním prezidentem EFA Ingmarem Bergmanem, která redefinovala ženské herectví v kinematografii. Rohrwacherová získala za svou tvorbu řadu mezinárodních ocenění; její krátký film Le Pupille z roku 2022 byl nominován na Oscara za nejlepší krátkometrážní hraný film.

Evropské filmové ceny, které se dříve jmenovaly Felix, jsou považovány za jedny z nejprestižnějších ocenění ve filmové branži. Jejich slavnostní předávání se v posledních letech konalo střídavě v Berlíně a v některé z evropských metropolí. EFA vznikla v roce 1988 z iniciativy čtyřiceti evropských filmařů, včetně Jiřího Menzela. Současnou prezidentkou akademie je francouzská herečka Juliette Binocheová.

Citová hodnota již bodovala v Cannes

Snímek Citová hodnota o složitých rodinných vztazích a vášni k herectví už loni obdržel Velkou cenu na festivalu v Cannes, což je druhé nejvyšší ocenění tohoto festivalu.

Hlavní roli v něm ztvárnila Renate Reinsveová po boku se Stellanem Skarsgardem a americkou herečkou Elle Fanningovou. Čtyřiasedmdesátiletý Skarsgaard ve filmu podle filmových kritiků předvádí jeden ze svých nejlepších výkonů. Snímek je nyní možné zhlédnout v české distribuci.

Česká stopa, která byla v soutěži nominována na nejlepší film a animovaný celovečerní snímek s Pohádkami po babičce, žádnou cenu neobdržela. Stejně tak Gabriela Poláková nezískala cenu za make-up a Michaela Horáčková Hořejší za kostýmy ve filmu Franz.

Hořká mezigenerační výpověď

Příběh hořké mezigenerační výpovědi sleduje sestry Noru (Reinsveová) a Agnes (Inga Ibsdotter Lilleaasová), které se znovu setkávají se svým odcizeným otcem Gustavem (Skarsgaard), před lety slavným filmařem. Gustav se pokouší o comeback a nabídne Noře, divadelní herečce, hlavní roli ve svém novém filmu. Když Nora odmítne, otec roli bez váhání svěří mladé hollywoodské hvězdě (Fanningová), což ještě zhorší už tak napjaté rodinné vztahy.

Skarsgaard hrál v několika filmech režiséra Larse von Triera. Ve snímku Miloše Formana Goyovy přízraky ztvárnil hlavni roli malíře Goyi. S režisérem Václavem Marhoulem natočil filmovou adaptaci románu Jerzyho Kosińského Nabarvené ptáče, která byla uvedena na festivalu v Benátkách. V Česku natáčel i sportovní snímek Borg/McEnroe. Předtím se objevil v jedné z vedlejších rolí filmové adaptace románu Milana Kundery Nesnesitelná lehkost bytí, kterou režíroval Philip Kaufman. Nevyhýbá se ani velkofilmům – objevil se třeba v několika komiksových snímcích Marvelu.

V roce 2021 získala Reinsveová hlavní roli Julie ve filmu Nejhorší člověk na světě, rovněž režírovaném Joachimem Trierem. Za svůj výkon obdržela cenu pro nejlepší herečku na filmovém festivalu v Cannes.