Evropským hlavním městem kultury za Česko budou v roce 2028 České Budějovice

Evropským hlavním městem kultury za Českou republiku budou v roce 2028 České Budějovice, ve finále národního výběru porazily Broumov. Informovali o tom zástupci ministerstva kultury a výběrového panelu. Tituly od roku 1985 propůjčuje Evropská unie s cílem zdůraznit bohatství a rozmanitost evropských zemí a podpořit rozvoj kultury v daném městě.

„Je to unikátní projekt, který by se pro České Budějovice třeba už nikdy v historii neopakoval. Celý tým do toho dal maximum,“ řekla primátorka jihočeského města Dagmar Škodová Parmová (ODS). Dodala, že nyní bude následovat náročná práce při naplňování zhruba stostránkového projektu před rokem 2028.

„Jsem velmi potěšen, že Budějovice uspěly. Tento úspěch s sebou přinese mnoho příležitostí pro rozvoj našeho regionu, vize a strategie kandidatury respektují naše kulturní bohatství. Investice do kulturních zařízení budou mít pozitivní vliv na kvalitu života ve městě i v kraji,“ uvedl v tiskové zprávě jihočeský hejtman Martin Kuba (ODS), který je také budějovický radní.

Oprava kulturního domu a nová galerie

České Budějovice do roku 2029 utratí za akce spjaté s EHMK 500 milionů korun. Peníze dají na kulturní akce i investice do staveb, jako je oprava kulturního domu Slavie či nová budova Alšovy jihočeské galerie.

Vedle Broumova a Českých Budějovic se do soutěže přihlásily také Liberec a Brno, finalisty porota vybrala loni v říjnu. Výběr města začíná šest let před tím, než členská země tuto událost hostí. Nejprve vytvoří evropští i národní odborníci seznam potenciálních měst, z něhož následně vybírají to, které titul ponese. Titul zatím nesla dvě česká města, v roce 2000 Praha a o patnáct let později Plzeň.

Předsedkyně dvanáctičlenného výběrového panelu Else Christensen-Redzepovicová před vyhlášením ocenila náročnou práci obou týmů při přípravě kvalitních projektů. Dodala, že panel nyní zpracuje obsáhlé hodnocení projektů obou měst a doporučení dalšího postupu pro České Budějovice. Ministr kultury Martin Baxa (ODS) uvedl, že náročný proces přípravy na držení titulu zná z vlastní zkušenosti, protože jej absolvoval jako primátor Plzně před rokem 2015. 

EU pro každý rok vybírá dva členské státy, jejichž města titul ponesou. Pro rok 2028 to bude vedle České republiky také Francie, která ve finále vybírá z měst Bourges, Clermont-Ferrand, Montpellier a Rouen. Vítěz by měl být znám v prosinci. Třetí z měst v roce 2028 bude z kandidátských nebo potenciálně kandidátských zemí nebo z členských zemí Evropského sdružení volného obchodu a Evropského hospodářského prostoru. Do užšího výběru z těchto zemí postoupily Budva v Černé Hoře a Skopje v Severní Makedonii. Vítěz bude znám v září.

Za organizaci a řízení soutěže je v Česku odpovědné ministerstvo kultury, rozhodnutí předpokládá spoluúčast členského státu na financování projektu. Baxa počátkem tohoto měsíce uspěl na jednání vlády ve Vimperku s žádostí o zvýšení rozpočtu svého resortu o dotaci na přípravu projektu Evropského hlavního města kultury 2028. Suma by se měla rozdělit do šesti let 2024 až 2029, a to do maximální výše 480 milionů korun.

Evropská komise uděluje vítězným městům peněžní cenu ve výši 1,5 milionu eur (asi 35,4 milionu korun). Podle loňského vyjádření ředitele státní agentury CzechTourism Jana Hergeta titul v průměru přináší nárůst HDP o 4,5 procenta na obyvatele, přičemž efekt začíná působit dva roky před samotným začátkem kulturního roku a trvá až pět let po jeho skončení. Letos nesou titul města Veszprém v Maďarsku, Elefsina v Řecku a Temešvár v Rumunsku.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 16 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 20 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...