Filmová upoutávka týdne: Will Smith proti Willovi Smithovi. Herec se střetne se svým mladým klonem

Herec Will Smith se letos bude dál pokoušet o kariérní comeback. Vedle účinkování v hrané verzi Aladina od studia Disney se ho diváci dočkají na podzim v akčním thrilleru Blíženec, ve kterém zvládl hned dvě role. Hraje elitního zabijáka i jeho mladý klon. Místo obsazení mladšího herce tak tvůrci využili nejmodernější počítačové triky.

Námět futuristického thrilleru o nájemném vrahovi a jeho klonu, který dokáže předjímat každý jeho tah, se v Hollywoodu objevil už koncem devadesátých let, kdy ho měl zrežírovat dnes už zesnulý Tony Scott, známý díky filmům Top Gun nebo Poslední skaut. Od té doby byla s přípravou filmu spojována řada jmen režisérů i herců. Ústřední roli mohli ztvárnit i Harrison Ford, Mel Gibson, Clint Eastwood, Nicolas Cage nebo Sean Connery.

Zabijáka si nakonec zahrál Will Smith. Herec začínal v devadesátých letech v seriálu Fresh Prince, ale už záhy se z něj stala velká hvězda. Krátce po sobě se objevil ve filmech Mizerové, Den nezávislosti, Muži v černém nebo Nepřítel státu. V roce 2002 to korunoval nominací na Oscara za tvárnění boxera Muhammada Aliho.

Před několika lety si dal krátkou kariérní pauzu, poslední dobou se už ale zase snaží svůj hvězdný status oživit. Letos namluvil postavu v animované komedii Špióni v převleku, ztvárnil džina v nové verzi pohádkového Aladina a v akční poloze se předvede právě ve snímku Blíženci, a to hned dvojnásobné.

„Blíženec není jen akční film. Je to také příběh o tom, co se starší já může naučit od toho mladšího. Mně je teď padesát a je to tak trochu ironie, že mi je v tomhle filmu chvílemi dvacet tři. Mé třiadvacetileté já by totiž na takovou roli rozhodně nebylo připravené,“ prohlásil Smith.

Ang Lee testuje možnosti digitálních technologií

Režíruje Ang Lee, který ve své tvorbě projevil zápal v oblasti technologických inovací. To v případě snímku Blíženec, který zásadním způsobem stojí na počítačových tricích (digitálně omlazená hlavní postava), představuje klíčovou věc.

Lee, jehož proslavil film Tygr a drak, například získal v roce 2013 režijního Oscara za film Pí a jeho život, který zároveň zvítězil i v kategorii vizuálních efektů. Svůj zatím poslední kus, Ulička slávy, zase natočil ve formátu 120 snímků za sekundu. Běžně mají filmy 24 snímků za sekundu, větší snímkovací frekvence napomáhá hyperrealistickému dojmu.

Z natáčení filmu Blíženec
Zdroj: CinemArt

Blížence pak Lee natáčel nejen ve 120 snímcích za sekundu, ale také v rozlišení 4K a ve 3D. „Mám velké štěstí, že jsem jedním z těch, kdo můžou takhle experimentovat a testovat limity digitálních technologií,“ prohlásil Lee. „Tenhle příběh by ještě před pár lety nebylo možné natočit. Naštěstí, díky neuvěřitelnému vývoji digitálních technologií, můžeme vidět zároveň na plátně mladšího i staršího Willa Smithe, ztvárněného tím samým hercem, a přitom si užívat příběh v celé jeho hloubce,“ dodal.

Do kin Blíženec dorazí v říjnu. Většina diváků však zřejmě ani nebude moci zamýšlenou podobu filmu vidět, protože kinosály na ni nebudou technicky připravené.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 15 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 19 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...