Filozof Miroslav Petříček nutí k přemýšlení obrazem

Výstava Myšlení obrazem, jež byla otevřena v Galerii hlavního města Prahy v sálech Městské knihovny, se názvem odvolává na stejnojmennou knihu filozofa Miroslava Petříčka s podtitulem Průvodce současným filozofickým myšlením pro středně nepokročilé.

Sama výstava, jejímž je filozof spolukurátorem, nese dovysvětlující podnázev Vizuální události Miroslava Petříčka. Na plakátu i obálce katalogu ho vidíme do půl těla obnaženého – a přes torzo se mu vlní silokřivky obrazu Rudolfa Fily. Jako by nám tím bylo naznačováno, že se zde bude ne skrývat, ale naopak odhalovat. Že zde bude také docházet k prolínání, prostupování. Až na kůži.

Kurátoři (kromě Petříčka ještě Jitka Hlaváčková a umělkyně Kateřina Štenclová) se odrazili od zmíněné Petříčkovy knihy a pokusili se její uvažování nějakým způsobem použít při koncipování celé výstavy. Aby si návštěvník galerie, Petříčkovými slovy, „nemusel připadat jako ten, kdo jde z bodu A do bodu B“.

Jak by si tedy onen návštěvník měl připadat? Návodem může být Petříčkova premisa: „Nejde o to vystavovat přemýšlení. Ale aby ten, kdo přijde, byl k přemýšlení přinucen.“ Ovšem s tím je třeba zároveň dodat další předpoklad: „Důležité je, aby se galerie proměnila v místo, kde je možné se s něčím setkat a něco prožít. Divák by měl přemýšlet, proč jsou vedle sebe obrazy, které zdánlivě nesouvisejí, a spojitosti hledat. Setkání s obrazem se nedá kalkulovat.“

Zbavit se toho, co víte

Zároveň to kurátoři divákovi opravdu neusnadňují, a ne pouze absencí jakýchkoli vysvětujících a návodných panelů. Musí se spokojit s citáty, rozmístěnými v instalaci, nástěnné popisky pod obrazy často chybí, aby předem nepodsouvaly jakékoli hodnocení. Návštěvník musí zkrátka předstoupit před obraz zcela „nahý“, bez předem naučených přístupů vidění.

Jak řekl francouzský filozof Maurice Merleau-Ponty: „Divák by se měl od samého začátku zbavit toho, co ví. Aby nechodil kolem a neříkal, že tohle je konceptualismus a tamto minimalismus. Aby pochopil, že každé dílo, nebo řekněme obraz, je manifestací pohledu umělce. A já si musím osvojit umělcův pohled, dívat se jako on. Znamená to, že musím vstoupit vůči obrazu do úplně jiného vztahu než jen poznat, co v něm je. Potřebuju si osvojit jeho perspektivu.“

Kurátoři i název výstavy zdůrazňují spojení „vizuální události“. „Událost nesmíme vidět přicházet. Událost je to, co přichází; příchod jiného jako událost je událost hodná tohoto jména, to jest událost výbušná, inaugurální, singulární pouze potud, pokud ji právě nevidíme přicházet. Událost, kterou anticipujeme, kterou vidíme přicházet, kterou před-vídáme, není událost, anebo je to událost, jejíž událostní ráz je právě neutralizován, amortizován, zadržen anticipací,“ vysvětloval filozof Jacques Derrida.

Když do vás narazí obraz

Setkáním s uměleckým dílem dochází k jistému střetu, kdy nic nečekajíce jakoby vyhozeni z kolejí zjišťujeme, že onen náraz nás nezvratně poznamenal. Tedy posunul naše vnímání, naše vidění. A to třeba i k tomu, aby věci, které jsou v nás skryté pouze v myšlenkách, vyšly na povrch.

Protože, jak píše ve své knize Petříček, „v první řadě však filozofie souvisí s myšlením: filozofie objevuje a vynalézá myšlenky. Ale pouze zformulovaná myšlenka je myšlenka objevená a vynalezená.“ A navazuje: „Nezbývá nám než vynalézat nejen myšlenky, ale i způsoby vyjadřování těmto myšlenkám přiměřené.“

Nahrávám video

Byť je výstava založena na hutném filozofickém podkladě, návštěvníky to neodrazuje, naopak galerie mluví o mimořádném zájmu. Díky architektonickému řešení instalace Romana Loskota někdy do díla doslova vstupujeme, jsme jím dotýkáni.

V katalogu k výstavě esej Miroslava Petříčka ve třetí osobě popisuje Petříčkovy pocity a myšlenky, čímž filozof získává odstup od své persony. Nic zde neskrývá. Máme tak před sebou popis putování výstavou, vstupu do vystaveného díla, „obrazu“ a vše, co v autorovi vyvolává. Tento velice osobitě pojatý katalogový text lze vnímat i jako popis duchovní cesty, zasvěcení, vedoucího k proměně vyvolané myšlením nad obrazy.

Jistě, nemusí vše přijít okamžitě, ale, jak říká sám Petříček: „Ideální by bylo, aby ten, kdo přijde, zjistil, že musí přijít ještě jednou. Protože mu to nedá a nemůže než se vrátit. To bych považoval za ideální výsledek naší snahy.“ Na výstavu, která je z velké části určena výběrem z tvorby umělců, jimž se Petříček ve svých textech dříve věnoval, se návštěvníci mohou vracet až do ledna příštího roku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 10 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 13 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
včeraAktualizovánovčera v 14:08

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
včera v 10:57

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
včera v 10:20

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...