Frankfurtský knižní veletrh začal Itálií. Autor Gomory viní svou vládu z cenzury

Frankfurtský knižní veletrh, který až do neděle představuje tvorbu z téměř stovky zemí, si za čestného hosta letošního ročníku vybral Itálii. Jako host se stát z Apeninského poloostrova uvedl z domova nedořešenou hádkou. Italští autoři, kteří nebyli vybráni do oficiální delegace, přijeli po vlastní ose a obvinili vládnoucí politiky své země z cenzury.

Literaturu současné Itálie představuje ve Frankfurtu, na jedné z největších literárních akcí na světě, přes devadesát autorek a autorů. Ti přijeli s oficiální delegací. Do ní nebyl vybrán i českým čtenářům známý autor knih ze zákulisí mafie Roberto Saviano. Opomenutí jednoho z nejprodávanějších současných italských autorů ve světě zkypřilo půdu pro kritiku politických poměrů od italských spisovatelů.

Přes čtyřicet literátů v červnu podepsalo otevřený protestní dopis, v němž stálo, že nezařazení Saviana – zaníceného kritika premiérky Giorgie Meloniové – do delegace je důsledkem tlaku na uměleckou svobodu, který současná italská vláda vyvíjí „více či méně explicitními formami cenzury“.

Organizátor delegace, konzervativní novinář Mauro Mazza, vysvětlil Savianovu neúčast praktickými důvody: aby se dostalo i na jiné spisovatele. Předseda Asociace italských nakladatelů Innocenzo Cipolletta uvedl, že oficiální program vznikl na základě návrhů od vydavatelů – a Saviano mezi nimi „původně nebyl“. Dodatečnou pozvánku podle Mazzy odmítl.

„Chyběli další velcí italští spisovatelé a samozřejmě každá absence je škoda, ale na druhou stranu respektování postupů je způsobem, jak zaručit nestrannost,“ řekl Cipolletta pro televizi Euronews. „Došlo k mnoha nedorozuměním, což nás mrzí, ale nikdo nikdy neměl v úmyslu vyloučit Saviana z politických důvodů. A já bych dodal, že jsme rádi, že je ve Frankfurtu i tak,“ prohlásil.

Účast jako „forma odporu“

Saviano do Frankfurtu nakonec dorazil, ovšem jako host svého německého nakladatele. V rozhovoru poskytnutém před začátkem veletrhu italskému listu La Repubblica uvedl, že do Frankfurtu jede na osobní pozvání ředitele veletrhu Jürgena Boose.

„Proč ty lži? Proč ta potřeba cenzury?,“ formuloval Saviano otázku, kterou si podle něho v Německu museli položit. Svou přítomnost na literární přehlídce nicméně nepovažuje za vítězství, ale za „formu odporu“. Vysvětlení nakladatelské asociace odmítl, na seznamu oficiální delegace jsou podle něho i autoři, které žádný nakladatel nenominoval. Byl to „podraz“ ovlivněný politikou, trvá na svém.

Jméno tomuto novináři udělal jeho knižní debut Gomora. Za vykreslení mafiánské organizace Camorra mu neapolská mafie vyhrožovala smrtí a dostal policejní ochranu. Tématu zůstává věrný i v nejnovější knize, kterou ve Frankfurtu představuje, pojednává o prokurátorovi Giovanni Falconem, který se zaměřil na zločiny obávané Cosy Nostry.

Savianovým – v nadsázce řečeno – nepřítelem je současná premiérka a šéfka postfašistické strany Bratři Itálie. Loni spisovateli italský soud uložil pokutu ve výši tisíc eur za urážku političky. Saviano Meloniovou kritizoval kvůli její tvrdé protimigrační politice a v televizním rozhovoru před čtyřmi lety ji označil slovem „bastarda“ (doslova parchantka), když připomínal úmrtí dítěte, jež zemřelo při ztroskotání lodi převážející migranty ze severní Afriky do Itálie.

Italský „protiprogram“

Na německý veletrh přijeli kromě Saviana i další italští literáti, kteří v reakci na Savianovo opomenutí odmítli svou zemi ve Frankfurtu oficiálně reprezentovat. Jejich snahou je na veletrhu nabídnout „protiprogam“ k tomu oficiálnímu připravenému Itálií, aby byly slyšet i hlasy „odpadlíků“. Na středeční akci kritizovali způsob, jakým vláda Meloniové jedná s intelektuály kritickými vůči vládě.

Například Antonio Scurati tvrdil, že byl opakovaně „očerňován a cenzurován“ vládou a státními médii, protože je kritický k vládnoucí moci. Podotkl, že pozoruje reinterpretaci dějin, zejména fašismu, nejen v Itálii, ale v mnoha zemích s pravicovými, autoritářskými vládami. Což je téma, jímž se podrobněji zabývá – od Scuratiho i česky vyšel dokumentární román o Benitu Mussolinim a vzestupu fašismu.

Přítomen je ve Frankfurtu rovněž neoficiálně Paolo Giordano, jenž si nejen italské čtenáře získal Osamělostí prvočísel. Tento iniciátor otevřeného dopisu proti výběru oficiální delegace poznamenal, že Savianovo vyloučení zapůsobilo jako „katalyzátor“ pro ostatní italské autory.

Zastání se jim v „kauze veletrh“ dostalo od berlínského PEN klubu. Jeho spoluzakladatelka, rakouská prozaička Eva Menasseová soudí, že když italská vláda nepozvala do Frankfurtu „nejslavnějšího italského spisovatele na světě“, tak se jí „jen podařilo upozornit na své neliberální praktiky“.

Žádný názor není zakázán, zní z oficiálních kruhů

Itálie byla zatím čestným hostem veletrhu jen jednou, a to v roce 1988. Letošní oficiální program se koná pod mottem „kořeny v budoucnosti“. Italové ho vysvětlují jako snahu dívat se dopředu s uznáním svého bohatého dědictví. Podle předsedy Asociace italských nakladatelů se o pandemii prodeje knih vyhouply na maximum a objevují se noví autoři, kteří „vyprávějí příběh současné Itálie“.

K hlavním zástupcům italské literatury patří teoretický fyzik a spisovatel Carlo Rovelli, filozof Stefano Zecchi či Susanna Tamarová proslavená románem Běž, kam tě srdce povede.

Za oficiální delegaci na veletrhu vystoupil rovněž italský ministr kultury Alessandro Giuli. Na úterním zahajovacím večeru řekl, že hodlá bránit „nedotknutelnou svobodu projevu v každé její formě“, i kdyby to mělo vládu, které je součástí, poškodit.

Také předseda nakladatelské asociace Cipolletta ujišťuje, že organizace jedná nezávisle na vládě. A odmítá, že by účastníci byli omezováni cenzurou. „Žádný názor není zakázán a naopak je podporován, samozřejmě při plném respektování myšlenek ostatních,“ uvedl.

Příští rok očekává Frankfurtský knižní veletrh jako čestného hosta Filipíny a napřesrok dá velký prostor české literatuře. Ta je už letos zastoupena rekordní účastí nakladatelů, překlady tuzemských titulů, zejména do němčiny, jichž tu prezentuje na třicet.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Rusové ničí starověký Chersonés, UNESCO ho zařadilo mezi ohrožené památky

Výbor pro světové dědictví UNESCO zařadil na seznam ohrožených památek starověký Chersonés na Ruskem okupovaném ukrajinském Krymu. Rusové pozůstatky řeckého města ničí nejen rozsáhlými nelegálními vykopávkami, ale také ilegální výstavbou nového muzejního a chrámového komplexu. Chersonés, spojený s christianizací středověké Kyjevské Rusi, je důležitou součástí imperiální mytologie, kterou Moskva ospravedlňuje své domnělé nároky na nadvládu nad Ukrajinou včetně Krymu.
před 15 hhodinami

Zemřel herec Vincent Pastore, známý ze seriálu Rodina Sopránů

Ve věku 80 let zemřel americký herec Vincent Pastore, známý především jako představitel mafiánů a gangsterů. Nejvíce se proslavil rolí Salvatora „Big Pussy“ Bonpensiera v seriálu Rodina Sopránů. O úmrtí umělce informovala agentura AP.
2. 8. 2026

VideoJeden z nejlepších koncertů napsal Dvořák, míní violoncellista Maisky

K nejoblíbenějším autorům violoncellového virtuosa Mischy Maiského patří Antonín Dvořák, zejména jeho Violoncellový koncert h mol. „Je to možná vůbec nejlepší violoncellový koncert, jaký kdy byl napsán, a jeden z nejlepších koncertů vůbec. A pro každého je velká čest, když ho může hrát. Hrál jsem ho i v Česku a doufám, že se někdy vrátím a zahraju ho znova,“ uvedl Maisky v Událostech, komentářích. V tuzemsku je i nyní, aby se svým rodinným triem uzavřel v Kostelci nad Orlicí Novozámecké hudební léto. V doprovodu Karlovarského symfonického orchestru zazní skladby velikánů vážné hudby.
1. 8. 2026

Ve světě od vedle Antonína Střížka můžou být všechny věci zajímavé

Noční městské výjevy, opuštěné krajiny nebo květinová zátiší jsou součástí Světa od vedle malíře Antonína Střížka. Na výstavě v pražské Galerii Villa Pellé vystavuje výjevy, které vytvořil v posledních letech.
1. 8. 2026

Noc na Karlštejně a postel na safari. Horko posiluje nocturismus

Usnout ve venkovní posteli pod hvězdným nebem v Africe. Prohlédnout si Karlštejn po setmění. Nebo se procházet v chladnoucích římských uličkách. Vzestup takzvaného nocturismu pokračuje. Lidé při svých cestách na dovolenou nebo za kulturními zážitky totiž stále častěji prchají před spalujícím denním žárem a odsouvají své aktivity na večerní a noční hodiny.
31. 7. 2026

K-popoví idolové BTS nestojí o ceny Grammy, vadí jim asijská škatulka

Jedna z celosvětově nejpopulárnějších kapel korejského popu (K-popu) BTS stáhla svou hudbu z příštích amerických cen Grammy. Vyjadřuje tak nesouhlas s tím, že pořadatelé v šedesátém devátém ročníku zavedli novou kategorii pro nejlepší asijský pop. Podle BTS tak asijské popové umělce vyčlenili. Grammy naopak argumentují snahou dát stále oblíbenějšímu žánru prostor, jaký si zaslouží.
31. 7. 2026

Dovolená v Českém ráji nedopadne podle představ

Chtěli exotiku u moře, nakonec tráví léto v kempu a ve stanu. Předobrazem hlavních hrdinů nové komedie Dovolená v Českém ráji jsou tuzemské rodiny na prázdninových cestách. Film od režiséra a scenáristy Adama Kolomana Rybanského, koprodukovaný ČT, hrají od čtvrtka tuzemská kina.
31. 7. 2026

Cizinci se učí češtinu kvůli životu v tuzemsku, kultuře i návratu ke kořenům

Cizinci se češtinu učí kvůli studiu, práci nebo životu v tuzemsku, část z nich ale přivedou k jazyku také rodinné kořeny. Při výuce je podle odbornic důležité studenty hned od začátku motivovat ke komunikaci a neděsit je složitou gramatikou. V pořadu 90’ ČT24 o tom hovořily s moderátorkou Nikolou Reindlovou lektorka českého jazyka a literatury v Dijonu Kateřina Malečková a bohemistka Barbora Štindlová z Univerzity Karlovy.
30. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.