Glosa: Vysoká hra Josefa Šímy

Výstava Cesta k Vysoké hře, jež byla otevřena v brněnské Moravské galerii, připomíná jednu velice důležitou etapu v tvorbě i životě česko-francouzského malíře Josefa Šímy. A její označení můžeme brát doslova i přeneseně.

Když se v roce 1927 Josef Šíma (1891–1971) na doporučení svého přítele, básníka, prozaika a publicisty Richarda Weinera seznámil v Paříži s ani ne dvacetiletými básníky Rogerem Gilbertem-Lecomtem, Reném Daumalem a Rogerem Vaillandem, s nimiž pak založil skupinu Vysoká hra (Le Grand Jeu), měl již za sebou zaznamenáníhodnou uměleckou cestu.

Po studiích na technice a válečném vojančení si v Brně, kde žil s rodiči, pronajal ateliér a obrazy, které z tohoto období v Moravské galerii vidíme, prozrazují, jak Šíma, který již měl výtečně zvládnutou techniku (jeho otec byl profesorem kreslení), hledal nové způsoby vyjádření. Jeho tehdejší tvorba se někdy blíží abstrakci, jistě i díky vlivu Thea van Doesburgea a Pieta Mondriana, nebo je v ní naopak znát dynamické okouzlení technikou.

V roce 1921 byl Šíma přizván k výstavě Tvrdošíjných a v několika vystavených obrazech můžeme vidět jistou spřízněnost s významným členem tohoto uskupení Josefem Čapkem. O tři roky později se pak zapojil do činnosti brněnské pobočky Devětsilu, to již ale byl natrvalo usazen v Paříži. Odtamtud mimochodem ilustroval album Paříž, obsahující jak básně francouzských autorů týkající se Paříže, tak jeho vlastní lepty.

Pak již začala etapa, kterou z Šímova díla známe možná nejvíce: éterické, leckdy mytologií inspirované obrazy, jež jsou zároveň jakýmisi milníky či ukazateli umělcovy cesty. Tím se také dostáváme k jádru velice zajímavé výstavy, k níž vyšel i neméně zajímavý katalog, mimochodem uzavírající trojici svazků věnovaných právě skupině Vysoká hra.

Jak je to tedy s onou vazbou Šíma – Vysoká hra? Samozřejmě můžeme jít po faktech a procházet velice intenzivní tříleté (1929–1931) spojení, kdy se Šíma podílel na činnosti této umělecké skupiny (scházeli se u něj v ateliéru). Jeho kresby najdeme v revui, již skupina vydávala, stejně jako třeba v básnické sbírce Mnoho nocí (1928) Richarda Weinera, českého básníka z okruhu Vysoké hry. Již tento pohled nám potvrzuje silné sepětí Šímy a jeho mladších přátel.

Šíma nebyl pouhým malířem

Podívejme se ale hlouběji – a brněnská výstava nám to umožňuje – na Šímovu Vysokou hru. Úvodem zmiňme výrok Věry Linhartové, spisovatelky, básnířky, překladatelky a také kunsthistoričky, jež se jak Šímovi, tak Vysoké hře věnovala již v 60. letech: „Není pro nás neklamným znamením, že máme před sebou nejen velké malířské dílo, nýbrž i lidské dobrodružství, jehož smysl se stále více prohlubuje a zároveň se nám vzdaluje tou měrou, jak se mu přibližujeme?“

Šíma nebyl pouhým malířem, v konvenčním slova smyslu (stejně jako Rimbaud, na nějž Vysoká hra přísahala, nebyl pouhým básníkem), a jsem přesvědčen, že malování pro něj bylo pouze prostředkem, ne cílem. Koneckonců básník Roger Gilbert-Lecomte to v eseji Malba Josefa Šímy (1929/1930) napsal jasně: „Hotový obraz je pouze svědectvím tajemných pochodů ducha, jemuž se dostalo vidění, které vnímá, které nahlíží a jež pak uvažuje.“

Cesta k Vysoké hře není samozřejmě jednoduchá, bez rizik a nástrah, vyžaduje naprostou oddanost a odvahu zbavit se všeho zbytečného, veškerého mentálního haraburdí. Stanout nahý. Přesně, jak to ve své básni popsal René Daumal: „A teď jsem shodil všechnu hnilobu / a celý bílý kráčím v tobě, / má nová kůže přízraku / se chvěje už v tvém vzduchu.“

Nahrávám video

Nacházíme něco z tohoto oproštění v Šímových obrazech? Ano, a to nejen v jeho „krajinách“, ale třeba i v portrétech, jakým je například zpodobnění právě Reného Daumala z roku 1929. Portrétovanému básníkovi sice v podstatě chybí nos, o to výraznější jsou však jeho oči; nemluvě o tom, že „cesta vzhůru“, tedy k „vysokému“, je naznačena i odpoutáním se od „dolního“ – Daumalova těla směrem dolů totiž ubývá, rozplývá se.

Slovy již zmíněného Rogera Gilberta-Lecomta: „Šíma, pořád na postupu k sobě samému, v honbě stáda přízraků, skládá a rozkládá schodiště obrazů a je nejdále na malované cestě Vysoké hry.“

Nelze totiž než souhlasit i s dalším francouzským básníkem Andrém Delonsem, že „Šímovo dílo je realizovanou meditací“. Navíc – a opět si pomůžeme citátem, tentokráte Ronalda de Renévillea – jde o to, „probudit v člověku schopnost odpovídat nejjemnějším záchvěvům, jimiž jsou tvořeny vyšší stavy hmoty…“ De Renéville měl sice na mysli Arthura Rimbauda, jeho slova ale stejně tak platí i pro Josefa Šímu.

Jak se ostatně mohou návštěvníci brněnské výstavy přesvědčit až do 24. února 2019. Poté se Vysoká hra Josefa Šímy přesune do Národní galerie v Praze.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 12 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 15 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...