Hanácký pitaval vypráví o Věstonické venuši i popravištích

Nahrávám video

Třicet skutečných kriminálních příběhů ze střední Moravy sepsali autoři volného pokračování Hanáckého pitavala. Zaměřili se na příběhy od jedenáctého století až po současnost. Některé z nich navíc doprovodily snímky fotografa Jindřicha Štreita.

Vraždy i loupeže provázejí lidstvo od nepaměti. Nová kniha Jiřího Fialy a dalších autorů stojí na regionálních kriminálních příbězích. A to nejen novodobých, ale i stovky let starých. Ukazuje, jakým způsobem probíhala vyšetřování i stíhání pachatelů v minulosti. „Po dlouhou dobu bylo problematické zločince usvědčovat, proto byla zavedena tortura – mučení, odstraněná až Marií Terezií. Pokud se zločinec nepřiznal po trojím mučení, byl považován za nevinného, mnozí ovšem to mučení nepřežili,“ přibližuje některé dřívější praktiky autor knihy.

Krimi žánr přitahuje emocemi

Kriminální knihy, seriály, filmy, ale také podcasty jsou stále populárnější, i proto se tvůrci knihy rozhodli pustit do Hanáckého pitavalu poté, co se loni s úspěchem setkal Olomoucký pitaval. Knižní novinka se křtila přímo na policii.

„Je to emoční záležitost, proto to každého zajímá,“ podotýká k zájmu veřejnosti o kriminální témata ředitel Krajského ředitelství policie Olomouckého kraje Tomáš Landsfeld. „My to vidíme z druhé strany, pro nás je to práce. Vždycky chceme zjistit pachatele jakéhokoliv trestného činu a emoce prožívají policisté až na konci vyšetřování,“ dodal.

Svůj příběh má i Věstonická venuše

Hanácký pitaval II obsahuje kapitoly z kriminální historie Olomouce, ale odkrývá i události spojené se zločinem v jiných místech regionu. Lidé se dočtou například o tom, jak vznikla a fungovala uničovská šatlava nebo místo šternberských popravišť.

Autoři se věnovali i převozu sošky Věstonické venuše do olomouckého Vlastivědného muzea před zhruba pěti lety. Tato cesta byla totiž doprovázena velkými bezpečnostními opatřeními. „Byla možná na vyšší úrovni, než kdyby sem přijela hlava sebevětšího státu. Venuši provázeli jak těžkooděnci, tak specialisté v civilu, čekali u Vlastivědného muzea, kam kurátor v bezpečnostním kufříku tu mimořádně vzácnou, desítky tisíc let starou sošku přinášel,“ připomíná jeden z autorů knihy, spisovatel Michal Folta.

Hanácký pitaval je už v pořadí třetí knihou Jiřího Fialy, emeritního profesora české literatury na Filozofické fakultě Univerzity Palackého, která popisuje dějiny Olomouce a Moravy z pohledu zločinu a trestu. Kriminalisté doufají i ve čtvrtou, která by se věnovala novodobým kauzám. K těm by totiž mohli prozradit detaily.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Rusové ničí starověký Chersonés, UNESCO ho zařadilo mezi ohrožené památky

Výbor pro světové dědictví UNESCO zařadil na seznam ohrožených památek starověký Chersonés na Ruskem okupovaném ukrajinském Krymu. Rusové pozůstatky řeckého města ničí nejen rozsáhlými nelegálními vykopávkami, ale také ilegální výstavbou nového muzejního a chrámového komplexu. Chersonés, spojený s christianizací středověké Kyjevské Rusi, je důležitou součástí imperiální mytologie, kterou Moskva ospravedlňuje své domnělé nároky na nadvládu nad Ukrajinou včetně Krymu.
před 6 hhodinami

Zemřel herec Vincent Pastore, známý ze seriálu Rodina Sopránů

Ve věku 80 let zemřel americký herec Vincent Pastore, známý především jako představitel mafiánů a gangsterů. Nejvíce se proslavil rolí Salvatora „Big Pussy“ Bonpensiera v seriálu Rodina Sopránů. O úmrtí umělce informovala agentura AP.
včera v 01:38

VideoJeden z nejlepších koncertů napsal Dvořák, míní violoncellista Maisky

K nejoblíbenějším autorům violoncellového virtuosa Mischy Maiského patří Antonín Dvořák, zejména jeho Violoncellový koncert h mol. „Je to možná vůbec nejlepší violoncellový koncert, jaký kdy byl napsán, a jeden z nejlepších koncertů vůbec. A pro každého je velká čest, když ho může hrát. Hrál jsem ho i v Česku a doufám, že se někdy vrátím a zahraju ho znova,“ uvedl Maisky v Událostech, komentářích. V tuzemsku je i nyní, aby se svým rodinným triem uzavřel v Kostelci nad Orlicí Novozámecké hudební léto. V doprovodu Karlovarského symfonického orchestru zazní skladby velikánů vážné hudby.
1. 8. 2026

Ve světě od vedle Antonína Střížka můžou být všechny věci zajímavé

Noční městské výjevy, opuštěné krajiny nebo květinová zátiší jsou součástí Světa od vedle malíře Antonína Střížka. Na výstavě v pražské Galerii Villa Pellé vystavuje výjevy, které vytvořil v posledních letech.
1. 8. 2026

Noc na Karlštejně a postel na safari. Horko posiluje nocturismus

Usnout ve venkovní posteli pod hvězdným nebem v Africe. Prohlédnout si Karlštejn po setmění. Nebo se procházet v chladnoucích římských uličkách. Vzestup takzvaného nocturismu pokračuje. Lidé při svých cestách na dovolenou nebo za kulturními zážitky totiž stále častěji prchají před spalujícím denním žárem a odsouvají své aktivity na večerní a noční hodiny.
31. 7. 2026

K-popoví idolové BTS nestojí o ceny Grammy, vadí jim asijská škatulka

Jedna z celosvětově nejpopulárnějších kapel korejského popu (K-popu) BTS stáhla svou hudbu z příštích amerických cen Grammy. Vyjadřuje tak nesouhlas s tím, že pořadatelé v šedesátém devátém ročníku zavedli novou kategorii pro nejlepší asijský pop. Podle BTS tak asijské popové umělce vyčlenili. Grammy naopak argumentují snahou dát stále oblíbenějšímu žánru prostor, jaký si zaslouží.
31. 7. 2026

Dovolená v Českém ráji nedopadne podle představ

Chtěli exotiku u moře, nakonec tráví léto v kempu a ve stanu. Předobrazem hlavních hrdinů nové komedie Dovolená v Českém ráji jsou tuzemské rodiny na prázdninových cestách. Film od režiséra a scenáristy Adama Kolomana Rybanského, koprodukovaný ČT, hrají od čtvrtka tuzemská kina.
31. 7. 2026

Cizinci se učí češtinu kvůli životu v tuzemsku, kultuře i návratu ke kořenům

Cizinci se češtinu učí kvůli studiu, práci nebo životu v tuzemsku, část z nich ale přivedou k jazyku také rodinné kořeny. Při výuce je podle odbornic důležité studenty hned od začátku motivovat ke komunikaci a neděsit je složitou gramatikou. V pořadu 90’ ČT24 o tom hovořily s moderátorkou Nikolou Reindlovou lektorka českého jazyka a literatury v Dijonu Kateřina Malečková a bohemistka Barbora Štindlová z Univerzity Karlovy.
30. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.