Historickým městem roku 2018 je Brtnice na Jihlavsku

Nejlepší péči věnovala loni památkám Brtnice na Jihlavsku. Obec s dvěma a půl tisíci obyvatel si tak vysloužila titul Historické město roku 2018 a odměnu ve výši milion korun na další investice do kulturního dědictví. Vítěz tohoto ocenění se vyhlašuje každoročně u příležitosti Mezinárodního dne památek a sídel.

V soutěži, pořádané Sdružením historických sídel Čech, Moravy a Slezska a ministerstvy kultury a pro místní rozvoj, se rozhodovalo mezi čtrnácti městy. Brtnici konkurovaly například Frenštát pod Radhoštěm a Klatovy, které obdržely Cenu ministryně pro místní rozvoj spojenou s odměnou ve výši sto tisíc korun, nebo Uherské Hradiště, jež už bylo vyhlášeno Historickým městem roku 2012.

Ocenění vyzdvihuje obec, která v uplynulém roce nejlépe uplatnila Program regenerace městských památkových rezervací a zón. V programu se na opravy sdružují peníze státní, obecní i od vlastníka.

„Je to historický okamžik pro všechna menší města a městečka,“ domnívá se brtnická starostka Miroslava Švaříčková.

Ve zvelebování města Brtnice pokračuje. Z památkového programu získala letos 1,845 milionu korun. Část peněz použije na opravu památek, které vlastní, část rozdělí mezi čtyři majitele soukromých objektů v památkové zóně. Opravami má projít fasáda na kapli Panny Marie Pomocné a také historická sýpka, v níž restaurátoři částečně obnoví výmalbu, přibudou nová okna a dveře.

Historie Brtnice: Italští architekti i morové rány

Historie města je spojena především se dvěma šlechtickými rody. Na počátku patnáctého století se Brtnice stala majetkem pánů Brtnických z Valdštejna, kteří mimo jiné nad městečkem vybudovali opevněný hrad. Jeho původně gotická podoba ale zanikla při pozdějších přestavbách.

Víte, že název města Brtnice je odvozen od slova brtě označujícího místo, kde stávaly včelíny?

Nejprve ve druhé polovině šestnáctého století pod dohledem italského architekta Baldassara Maggiho, poté v první polovině sedmnáctého století podle představ jeho krajana Giovanniho Battisty Pieroniho, který mimo jiné stavěl také v Praze palác pro vojevůdce Albrechta z Valdštejna a podílel se na brněnském městském opevnění, včetně Špilberku.

Pieroniho do Brtnice přivedli už noví majitelé panství – italský rod z Collalto et San Salvatore. Zkonfiskovaný majetek převzali v roce 1623, po bitvě na Bílé hoře, která skončila neslavně pro české stavy, tím pádem i pro protestantského šlechtice Zdeňka Brtnického z Valdštejna. Odsouzen byl na doživotí a místo na brtnickém hradě tak pobýval za zdmi Špilberku.

Collaltové Brtnicku „vládli“ až do konce druhé světové války, kdy i oni o majetek přišli konfiskací, pro změnu ho zabavil československý stát. Panství o pár století dříve ale přebírali poměrně bohaté, Brtnice až do třicetileté války totiž vzkvétala, nicméně vleklý konflikt doprovázený rabováním vojáků, několik rozsáhlých požárů a poválečné morové epidemie městečko zdecimovaly.

Nahrávám video

Postupně se sice stavělo na nohy, například byla postavena kaple a mosty osazeny (do současnosti dochovanými) barokními sochami, po roce 1945 ale památky ve městě opět upadaly, chátrání bylo znát především na brtnickém zámku. V důsledku majetkových sporů v neutěšeném stavu zůstává dodnes. 

Na druhou stranu se z dob rodu Collaltů dochovalo rozložení městečka, především renesanční a barokní domy kolem náměstí. Po italských majitelích ve městě zůstal také paluánský klášter, v němž jsou dnes byty; k dalším pamětihodnostem patří kostel svatého Jakuba Většího či rodný dům architekta Josefa Hoffmana. Brtnická městská památková zóna zabírá zhruba třetinu obce. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 15 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 19 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...