Hodina medzi psom a vlkom není pro Richarda Müllera ponurá

Nahrávám video

Mezi třetí a čtvrtou hodinou ranní údajně vytvářejí umělci svá nejlepší díla, rodí se nejvíce dětí, ovšem také nejvíce lidí umírá. Právě do tohoto magického času zasadil slovenský zpěvák a hudebník Richard Müller svou novou nahrávku. Hodina medzi psom a vlkom ale podle jeho slov nemá být ponurá, přestože vznikla v čase pandemie.

Předchozí nahrávka s názvem 55 byla v Müllerově diskografii první, na níž se autorsky nepodílel. Všechny skladby tehdy napsal Ondřej Brzobohatý. Na novince je Müller výhradním autorem hudby, s výjimkou skladby Anomália od Laca Rychtárika, která vyšla letos v květnu. Teprve pak se Müller rozhodl navázat deskou. 

Pod texty aktuální nahrávky je podepsán Peter Uličný. „Zatím se k tomu moc nemám. I když bych s touto aktivitou nerad skončil, je to spíš otázka budoucnosti,“ odpovídá Müller na otázku, zda se i on sám chystá opět pustit do textů.

Uličnému ale dodával podněty. Například píseň Za všetko môže Keith Richards vznikla poté, co si zpěvák v novinách přečetl, že kytarista Rolling Stones přestal kouřit. V jiné písni se zase objevuje jméno fotografa Jana Saudka, jehož Müller, který sám fotí, obdivuje.

K hodině mezi psem a vlkem, která dala název albu, zpěvák poznamenává: „Líbilo se mi téma s tím spojené, že tehdy okolo nás létá nadpozemská iluze. Údajně mnoho lidí umírá a hodně dětí se narodí. Já například pravidelně vstávám, jdu na wc a pak zase usnu.“

Müller: Ponurosti máme okolo sebe dost, šlo mi o příjemné písničky

Podobný nadhled nechybí ani celé nahrávce. Přestože „předskoskan“ Anomália je poměrně temná a skladby vznikaly v době pandemie, vyznění desky takové být nemá. „Nechtěl jsem dělat ponuré album, ponurosti máme okolo sebe dost. Šlo mi o to, aby to byly lehké, příjemné písničky,“ podotýká Müller.

A dodává, že pokud je opravdu něco zlé pro něco dobré, pak jemu se v časech koronaviru podařilo připravit a vydat vynikající cédéčko. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 18 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 21 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...