Hollandová vysílá do kin Občana Jonese, aby informoval o ukrajinském hladomoru

Nahrávám video

Režisérka Agnieszka Hollandová si pro silné filmové příběhy ráda vybírá skutečné události. Výjimkou není ani její nejnovější snímek Občan Jones. Politický thriller sleduje britského novináře, který se ve třicátých letech minulého století snažil podat zprávu o ukrajinském hladomoru. Západní svět ale jeho článkům nevěřil. Film začnou 25. října uvádět polská kina, česká premiéra zatím není známa.

Gareth Jones pracoval nejprve pro britského premiéra Davida Lloyda George jako poradce pro zahraniční záležitosti. Společně s ním se vypravil i do Sovětského svazu. Politickou kariéru ale poté opustil a stal se reportérem. Mimo jiné informoval z Německa o nástupu nacistů k moci. Poté zamířil opět do Sovětského svazu, na Ukrajinu. Jonesův zájem o tuto zemi podnítila jeho matka, která byla učitelkou v rodině ocelářského průmyslníka Johna Hughse, jenž založil dnešní Doněck.

(Ne)uvěřitelná zpráva o hladomoru

Na Ukrajinu přijel Jones v březnu 1933 tajně, aby si ověřil zvěsti z Moskvy, že svazovou republiku trápí hladomor zaviněný záměrně sovětským režimem rekvírujícím úrodu venkovanům. Hlady zemřely na Ukrajině miliony lidí (podle různých odhadů od 3,3 až po 10 milionů).

Mladý žurnalista tak viděl, co neměl – a navíc si to nenechal pro sebe. Západní svět o ukrajinské tragédii ale přesvědčuje jen těžko. „Jeho svědectví nejprve dva deníky otiskly, pak ho ale jiní novináři, naklonění Stalinovi, zpochybnili. Zpráva o sovětském teroru se s rostoucí Hitlerovou silou nehodila ani politikům,“ přibližuje dobový kontext Hollandová.

„Komunistické zločiny byly zapomenuty a odpuštěny. Jako by se rozplynuly. Moc málo se o nich mluví,“ obává se režisérka. Vysvětluje tak zároveň, proč se k příběhům z totalitních dob opakovaně vrací, včetně těch, které se více či méně dotýkají českých dějin. Takovým bylo v roce 2013 drama Hořící keř vztahující se k oběti Jana Palacha a tuzemské historie se dotýká i chystaný snímek Šarlatán. K němu se režisérka inspirovala životem léčitele Jana Mikoláška, jenž byl odsouzen ve vykonstruovaném procesu.

Varování před manipulací

V širších souvislostech kritizuje také roli médií, která ve zprostředkování pravdy selhávají i dnes. „Čím jsou média, co jsou falešné zprávy, co je mediální manipulace, jak to, že média slouží politické agendě?“ vyjmenovává otázky, jež Občan Jones přináší. Na filmovém plátně odvážného žurnalistu ztvárnil James Norton, známý z televizních seriálů Šťastné údolí nebo Grantchester.

Zároveň s uvedením snímku vychází v Polsku o osudech Garetha Jonese i kniha. Její autor Miroslaw Wlekly, sám novinář, se na rozdíl od filmového scénáře úplně obešel bez fikce. A Jonesův příběh dovyprávěl až do konce. „V roce 1935 se dostal do Mongolska, kde byl za záhadných okolností unesen a o pár dní později zastřelen. Jak se po letech ukázalo, byla to akce NKVD,“ tvrdí s odkazem na sovětskou tajnou službu. Jones zemřel den před svými třicátými narozeninami.

K intelektuálům, kteří jeho zprávám o ukrajinském hladomoru uvěřili, patřil mimo jiné tehdy začínající spisovatel George Orwell, pozdější autor dvou zásadních alegorií totalitních režimů. Obrazy vylíčené Jonesem se prý staly jednou z inspirací pro napsání Farmy zvířat. Záběrem na Orwella při práci na tomto románu film Agnieszky Hollandové začíná. 

Světovou premiéru měl Občan Jones v hlavní soutěži filmového festivalu Berlinale. „Část zachycující krutosti na Ukrajině je filmována téměř černobíle. Hollandová po projekci přiznala, že nechtěla, aby tyto scény vyzněly jako pornografie násilí, ale nechtěla také, aby tvůrcům ve vystižení situace bránil stud a ohleduplnost. Polská režisérka i tímto filmem ukazuje, že nebezpečné změny přicházejí pomalu a nenápadně. Varuje před tím, jak snadno je možné ovlivnit názory lidí a manipulovat s nimi. Vidí velké problémy v Evropě i v souvislosti s brexitem,“ informovala tehdy o snímku spolupracovnice webu ČT24 Martina Vacková.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 18 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 21 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...