Jak nejen básníci přicházejí o režiséra. Zemřel Dušan Klein

Ve věku 82 let zemřel v neděli filmový režisér, ale také scenárista Dušan Klein. Filmař s typickou dýmkou režíroval například sérii filmů o „Básnících“. Věnoval se ale také žánru krimi.

Dušan Klein se narodil  v předvečer druhé světové války v židovské rodině ve slovenských Michalovcích jako Julius. Rodiče se jeho i jeho bratry snažili ukrýt před hrozbou transportů. V klášteře pro sirotky v Bratislavě dostali doklady po chlapcích, jimž se podařilo odjet do zahraničí.

Náhradní jméno Dušan si Klein nechal i po válce, během níž byl nakonec internován v ghettu Terezín, když byla kvůli zradě jiných jeho pravá identita odhalena. „Terezínem prošlo 15 tisíc dětí, zachránilo se z nich sto. A mezi nimi jsme byli i my tři bratři,“ vzpomínal před třemi lety v dokumentu Miroslava Šmídmajera a Martina Slunečka.

S filmem se seznámil jako třináctiletý, kdy zpíval v Bielikově filmu Lazy sa pohli a kdy hrál velkou roli romského dítěte ve Weissově snímku Můj přítel Fabián. Téhož roku se také objevil v prvním slovenském barevném filmu Rodná zem.

Film je řemeslo

V dospělosti chtěl ale stát spíš za kamerou než před ní. Studoval režii na FAMU a současně pracoval jako asistent režie na Barrandově. I kvůli své osobní zkušenosti blízká témata našel u Arnošta Lustiga. Ať už to byl studentský Králíček, nebo pak absolventská Ďábelská jízda na koloběžce. Sám na FAMU později učil.

Mezi jeho studenty patřil třeba Jiří Strach. Ten vzpomínal: „Dušan nás vždycky učil, že film je především řemeslo. Nikdy se nad nás nepovyšoval jako umělec a nikdy z nás umělce nedělal. Říkal: Primárně natočte dobrý film, vyprávějte film, který má začátek, prostředek a konec a má nějakou emoci. A ten film točte pro lidi. Samozřejmě divákům ale nepodlézat.“ „Vždycky to byl člověk, který pracoval v popíku, a ten popík dělal s láskou, radostí a hrozně poctivě,“ souhlasí v dokumentu další Kleinův student Patrik Hartl.

Připomeňte si Dušana Kleina v iVysílání:

Pro diváky detektivek

V druhé polovině šedesátých let se se zaměřil převážně televizní na práci, v následující dekádě se vrátil do Filmového studia Barrandov. Věnoval se mimo jiné žánru krimi, například ve snímcích Případ mrtvého muže, Sázka na třináctku nebo Město nic neví. Jeho špionážní, detektivní a kriminální dramata charakterizuje neobvyklá snaha o maximální věrohodnost příběhu a o hlubší psychologickou motivaci.

„V době normalizace bylo v módě společenské drama jako Atomová katedrála. A abych tomu tlaku unikl, přijal jsem první detektivku, která byla k dispozici. Tomu jsem se celých deset let věnoval jako úniku, na druhé straně se ale přiznávám, že mám detektivní žánr rád a že se na něm mohl člověk naučit řemeslo,“ vysvětloval Klein v pořadu Krásný ztráty.

Krimi snímky, které Klein točil v 70. letech, byly podle Sedláčka únikem od cenzury někdy jen zdánlivě. „Při realizaci se často ukazovalo, že naopak nemůžete natočit příběh, který se skutečně stal, protože tehdejší Bezpečnost porušovala zákon a podobně,“ sdělil filmový publicista Jaroslav Sedláček v 90' ČT24. V krimi příbězích ale Klein získal podle publicisty velkou řemeslnou zručnost a náklonost herců.

Na začátku devadesátých let stál za seriálem Hříchy pro pátera Knoxe a navazujícími Hříchy pro diváky detektivek. Vznikly na motivy stejnojmenné knihy Josefa Škvoreckého. V interaktivně pojaté detektivce mohli diváci před rozuzlením sami ukázat na pravděpodobného vraha. Příběhy se držely pravidel autora detektivek Ronalda Knoxe pro detektivní žánr. Že Kleina zajímalo experimentovat s  neprosazenými formáty, prokázal i o pár let později, když se se zapojil do začátku nekonečného seriálu Ulice. 

„Otec“ Básníků

Mezi desítkami titulů se jménem Dušana Kleina v titulcích vyniká drama s protialkoholní léčebny Dobří holubi se vracejí, které bylo jednou z posledních hereckých příležitostí pro Vladimíra Menšíka. A také satirická komedie Vážení přátelé, ano v hlavní roli s Milanem Lasicou. Scénáře k oběma zmíněným titulům napsal v ustáleném autorském tandemu – s Ladislavem Pecháčkem.

Zřejmě nejvíce je ale Klein spojen se sérií „Básníků“, jejíž první tři díly natočil ještě před revolucí. K části z nich také, tenkrát s debutujícím Ladislavem Pecháčkem, napsal scénář. „Ptal se mě, proč to chci točit. V té době vznikalo mnoho filmů o mladých lidech, ale většinou to byly děti z rozvrácených rodin, děti alkoholiků. Já jsem si říkal: Já mám dva syny a ti mají hezký život a jejich duševní život by mohl být pro diváka stejně zajímavý jako pro mě byl zajímavý Štěpán Šafránek, když jsem si přečetl knížku,“ popsal Klein, čím ho látka zaujala.

Jak básníci přicházejí o iluze (1984, režie: Dušan Klein)
Zdroj: ČT

A měl pravdu, přestože vedení tehdy prohlásilo, že na film nikdo nepřijde. Do kin se ale první „Básníci“ dostali až po drobném cenzurním zásahu – Klein musel vystřihnout dvě básničky, které hlavní hrdina složil a které schvalovací komise považovala za příliš společensky kritické. „Dejme si nalít ještě sklenku / nač hned spoléhat na myšlenku. / Nám stačí stárnout, budem vlivní / senilní a neomylní,“ zarecitoval režisér po letech problematické verše.

Ke Štěpánu Šafránkovi se od první komedie Jak svět přichází o básníky vrátil Klein nakonec ještě pětkrát. Sledoval ho od gymnaziálního dospívání přes studium medicíny a sžívání se s kapitalismem až po současnost. Posledním Kleinovým celovečerním titulem byl právě film z básnické série.

Podle filmového publicisty Sedláčka ztrácí český film velmi pracovitého, vlídného, všímavého a pokorného člověka. Klein se prý sice minul s celou československou novou vlnou, nicméně první díl „Básníků“ z roku 1982 s několika protirežimními fóry, které prošly problémově cenzurou, byl během normalizace svěžím závanem. Další díly to podle něj jenom stupňovaly, šlo o autentické filmy ze současnosti.

Herec Jan Přeučil, který v Básnících hrál docenta Sejkoru, v 90' ČT24 sdělil, že Klein byl profesionál a měl úctu k dalším filmovým profesím. Eva Jeníčková, představitelka „Vendulky utěšitelky“ sdělila, že práce s Kleinem byla pohodová, zmínila množství pokračování komediální série, které je podle ní nevídaná. „Dušana jste chtěli obejmout, speciálně při posledních Básnících. My všichni můžeme být vděční za to, že nám tohle dal,“ uvedla.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 19 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 23 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...