Jazzman Armstrong přivezl do Československa Ameriku. Nyní na kulturní diplomacii vsadila Čína

Nahrávám video

Umění a kultura mohou být mocnou zbraní diplomacie. Česká centra spouští osvětový projekt s názvem Jazzman versus špioni, který představuje opomíjenou, ale důležitou roli umění ve 20. století, zejména během studené války. Kultura jako diplomatická zbraň se ale používá dodnes.

V březnu roku 1965 v Praze přistálo letadlo se světovou hvězdou. Byl jí jazzman Louis Armstrong, který měl jako kulturní ambasador Spojených států několikrát vystoupit v pražské Lucerně. Svět už sice v tu dobu ovládla beatlemánie, v hitparádách ale Armstrong liverpoolskou kapelu zrovna porazil novinkou „Hello, Dolly!“.

Na pódiu odehrála americká hvězda celkem deset koncertů, které byly vyprodány do posledního místa. Moderátory velké společenské události, která do Lucerny přivábila i množství tehdejších československých hvězd, byli Jiří Suchý a Jiří Šlitr.

Louis Armstrong a Jiří Suchý v pražské Lucerně
Zdroj: ČTK/Dezort Jovan

Zpěváka, jemuž se říkalo „Satchmo“, po Praze provázel hudební publicista Lubomír Dorůžka. Armstrong absolvoval v pražském hotelu International i tiskovou konferenci, která se setkala s ohromným zájmem novinářů, na jejichž otázky muzikant odpovídal.

Armstrongova tisková konference v hotelu International
Zdroj: ČTK/Dezort Jovan

Jeden večer dokonce Armstrong zavítal soukromě i do divadla Semafor. „To byl signál ústupu stranických tezí proti jazzu. Oni to prohrávali, už viděli, že to není možný, že se jim to vymyká. Byl to nejvýraznější signál, jaký tehdy vyvstal. Bylo to pro nás obrovské překvapení,“ vzpomíná divadelník a hudebník Jiří Suchý.

Armstronga v Praze doprovázela jeho kapela i manželka
Zdroj: ČTK/Dezort Jovan

Návštěva hudebníka tak byla znakem uvolňujících se poměrů v kultuře v Československu po druhé polovině 50. let, Američané navíc propagovali svoji kulturu a svoje hodnoty.

Americká administrativa také cítila, že angažováním Armstronga, jenž se příliš nevyjadřoval k rasovým otázkám, částečně odvede pozornost od domácích lidskoprávních nepokojů, které během Armstrongova turné kulminovaly tzv. Krvavou nedělí známou násilným potlačením pochodu aktivistů v čele s Martinem Lutherem Kingem. Toho Armstrong podporoval.

Od čínské výstavy se Národní galerie distancovala

Praha byla také jen jednou zastávkou na celé tour po východním bloku, do níž patřily ještě NDR, Rumunsko, Jugoslávie a Bulharsko. „Praha a obecně východní Evropa, která v té době ještě se Spojenými státy neměla mnoho zkušeností, byla jedním z důležitých regionů této války idejí,“ vysvětluje ředitelka Českého centra v Bruselu Jitka Pánek Jurková.

Spojené státy ve studené válce nepoužívaly jako kulturní zbraň pouze jazz, ale třeba i abstraktní expresionismus. Výstavy byly placeny z fondů CIA. V současnosti je v České republice podobně aktivní Čína. Před čtyřmi lety se například na pražském Výstavišti konala velká výstava čínského umění. Národní galerie tehdy odmítla spolupráci s tím, že šlo o „čistou politickou propagandu“, účast odmítli i další galeristé a umělci.

„Čína používá umění a kulturu velmi ambiciózně v mezinárodních vztazích, aby podpořila svoji komplexní ambici zlepšit své mezinárodní postavení,“ doplňuje Pánek Jurková. Jednotlivá témata poslechového projektu Jazzman versus špioni jsou přístupná na většině podcastových platforem. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 12 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 16 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...