Národní galerie

Pražská Akademie výtvarných umění (AVU) zřídila v hlavní budově na Letné pietní místo za Milana Knížáka, sdělil mluvčí AVU Vít Novák. Knížák, který zemřel v neděli ve věku 86 let, byl v letech 1990 až 1997 rektorem školy. Moravská galerie v Brně připravuje na podzim roku 2027 velkou Knížákovu retrospektivní výstavu, uskutečnit se má v brněnském Uměleckoprůmyslovém muzeu. Knížákovu retrospektivu chystá i Národní galerie v Praze (NGP). Vláda rozhodla o pohřbu se státními poctami.

Výtvarník Milan Knížák byl podle oslovených představitelů české kulturní scény výraznou osobností, která se zasloužila o Akademii výtvarných umění a ovlivnila řadu studentů. Zároveň však budil kontroverze. Někdejší ředitel pražské Národní galerie a bývalý rektor Akademie výtvarných umění (AVU) zemřel v neděli ráno ve věku 86 let.

Zemřel výtvarník a hudebník Milan Knížák, někdejší rektor pražské Akademie výtvarných umění (AVU) a bývalý ředitel Národní galerie (NG). Bylo mu 86 let. Knížák patřil k tvůrcům, kteří výrazně ovlivnili československou i českou výtvarnou scénu. Jeho umělecké aktivity zahrnovaly výtvarné umění, hudbu, architekturu, design, módu, poezii a fotografie. O jeho úmrtí informoval ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé), bývalý spolupracovník exprezidenta Václava Klause, se kterým se Knížák přátelil.

Ministerstvo kultury zrušilo výběrové řízení na generálního ředitele Národní galerie Praha, oznámil šéf resortu Oto Klempíř (za Motoristy). Výběrové řízení se podle něj bude opakovat. Chce najít osobnost, která bude mít silnou mezinárodní vizi, uvedl.

Stálé expozice Národní galerie Praha, Moravské galerie v Brně nebo Muzea umění Olomouc, které jsou příspěvkovými organizacemi ministerstva kultury, budou první neděli v měsíci přístupné zdarma. Opatření platí od dubna, poprvé se tedy má týkat nadcházející neděle 5. dubna. Na síti X to ve středu oznámil ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy). Moravská galerie však už skoro 13 let umožňuje prohlídku stálých expozic zdarma, respektive za dobrovolné vstupné.

Tři nové výstavy v Národní galerii Praha připomínají více než dvousetletou historii této instituce, ale představují i současné mladé tvůrce. Do jarní sezony vstupuje galerie s obměněným vedením, dočasně ji vede Olga Kotková, která v ředitelském křesle nahradila odvolanou Alicji Knastovou. Galerijní novinky vznikly ještě za jejího působení. Kotková budoucí nabídku galerie vidí v pořádání více menších výstav.

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) ve čtvrtek odvolal generální ředitelku Národní galerie Praha (NGP) Alicji Knastovou. Odborná veřejnost ji kritizovala kvůli stylu komunikace či minimalistickému výstavnímu programu. Podle ministra galerie potřebuje výraznější odborný rozvoj a ambici posunout se mezi přední evropské instituce. NGP zatím povede dosavadní ředitelka sbírky starého umění Olga Kotková. Podle Deníku N hodlá ministerstvo v příštích měsících vypsat výběrové řízení na ředitele NGP.

V pondělí 17. listopadu si Česko připomíná šestatřicet let od sametové revoluce a šestaosmdesát let od uzavření českých vysokých škol nacisty. Na oslavu Dne boje za svobodu a demokracii a Mezinárodního dne studentstva se koná řada akcí po celé zemi. K tradičním pietním aktům, kulturním akcím a demonstracím se přidají i debaty, audiovizuální instalace nebo filmové projekce.

Bezpečnostní rám a trezorová místnost s ochranou proti ohni a střelám. Tyto nejdůležitější prvky zamezují poškození nebo ukradení po korunovačních klenotech hned druhé nejcennější nemovité památky v Česku – relikviáře svatého Maura na zámku v Bečově nad Teplou. Možnosti ochrany pamětihodností obvykle určuje výše dostupných finančních prostředků. Vybavení, zázemí a bezpečnostní postupy je neustále nutné obnovovat.

Zemřel před deseti lety, avšak za života proslul monumentálními plastikami. Národní galerie v Praze chystá výstavu sochaře Aleše Veselého. Jedno z jeho děl, nazvané Kaddish, ozdobilo už v noci prostor před Veletržním palácem v Holešovicích.

Jméno Davida Černého patří ve veřejném prostoru momentálně k těm skloňovaným. Stále ještě neutichla debata ohledně rozměrných plastik motýlů-stíhaček, které vytvořil pro obchodní dům v centru Prahy a které někteří odborníci označují za kýč. Zároveň se výtvarník svým podpisem přidal k signatářům výzvy mířící kriticky na instituce a ceny české výtvarné scény. Své důvody rozebral jako host Interview ČT24.

Výtvarníci Milan Knížák, David Černý, František Skála nebo architekt Josef Pleskot a bezmála stovka dalších kulturních osobností nesouhlasí se současnou podobou Akademie výtvarných umění, Národní galerie i Cenou Jindřicha Chalupeckého. Žádají změny a v případě rektorky AVU odstoupení z funkce. Vedení kritizovaných institucí námitky nepovažuje za opodstatněné, mluví mimo jiné o generačním nepochopení.

Národní galerie v Praze poprvé vystavuje originál kresby od Michelangela Buonarrotiho. Výstava Od Michelangela po Callota ukazuje vrcholné období renesančního umění, takzvaný manýrismus. A to především na grafikách evropských umělců. Některá díla zapůjčilo pařížské Muzeum Louvre.

Národní galerie Praha pohlíží na český národní sport skrze výtvarné umění. Historii ledního hokeje a bruslení u nás přibližuje prostřednictvím maleb, fotografií a také soch. Výstava s názvem Na led! potrvá do října.

Hlavní podzimní výstava Národní galerie Praha se změřila na akvarel. Výtvarná technika založená na práci s vodou ředitelnými barvami dosáhla největšího rozkvětu v devatenáctém století, ambicí autorů výstavy Akvarel mezi Prahou a Vídní je představit ho jako klíčové výtvarné médium své doby s vlivem na architekturu nebo fotografii. Prezentace staví na pracích českých a rakouských mistrů.

Spor bývalého předsedy KSČM Vojtěcha Filipa a někdejšího ředitele Národní galerie Praha Jiřího Fajta po téměř čtyřech letech končí. Filip se v únoru omluvil Fajtovi za výrok, že v institucích, ve kterých působil, vytvořil nekryté dluhy za desítky milionů korun. Smír pravomocně schválil Městský soud v Praze. Muži se soudili i kvůli Filipově výroku, že Fajt jako šéf galerie uzavřel smlouvu sám se sebou. Soud dal ale bývalému poslanci za pravdu.

Městské muzeum Amsterdam (Stedelijk Museum) nebude nadále prezentovat avantgardního umělce Kazimira Maleviče jako Rusa a nově o něm hovoří jako o malíři narozeném na Ukrajině rodičům polského původu. Také Metropolitní muzeum v New Yorku přezkoumalo informace o národnosti některých umělců a jako Ukrajince nově představuje Ilju Repina, Archipa Kuindžiho a Ivana Ajvazovského.

Prezentace českého umění je leitmotivem výstavní sezony 2023 v Národní galerii Praha. V letošním roce otevře novou stálou expozici mapující dějiny od vyhlášení protektorátu Čechy a Morava až téměř do současnosti. Samostatné výstavy slibují novátorský pohled na osobnosti, jakými byli Josef Mánes a Petr Brandl. V projektu Květinová unie, dílu Mileny Dopitové a bienále architektury je zastoupeno současné tuzemské umění prezentované v zahraničí. „Přirovnávám to ke kaleidoskopu, který dává statickým věcem zcela novou podobu,“ uvedla k dramaturgickému plánu generální ředitelka NGP Alicja Knast.

Dva aktivisté v neděli vylili v muzeu Barberini v německé Postupimi řídkou bramborovou kaši na obraz známého francouzského malíře Claudea Moneta. Chtěli tím protestovat proti využívání fosilních paliv. K činu se přihlásila ekologická skupina Letzte Generation (Poslední generace). Muzeum později informovalo, že akce dílo nepoškodila, uvedla agentura AP.

Ekologické aktivistky z hnutí Just Stop Oil (Zastavme ropu) v pátek v londýnské Národní galerii vychrstly na obraz Slunečnice nizozemského malíře Vincenta van Gogha rajčatovou polévku, informují britská média. Obě ženy později zatkla policie. Obraz podle galerie chránilo sklo, takže nebyl poničen, mírně byl však poškozen rám.

Třemi různými výstavami ve Veletržním paláci zahájí Národní galerie Praha svou podzimní sezonu. Návštěvníkům budou přístupné od pátku. Výstava V kroužcích dýmu představí portréty a autoportréty moderních umělců, kteří jsou zachyceni jako kuřáci cigaret, milovníci doutníků a dýmek. Otevře se také přehlídka letošních laureátů Ceny Jindřicha Chalupeckého pro umělce do 35 let a jedna z hlavních výstav festivalu Fotograf.

Československo v roce 1992 stále nemělo samostatnou galerii moderního umění. Už mnoho let se uvažovalo o tom, že by měla vzniknout v pražském Veletržním paláci, v budově, jež v roce 1974 kompletně vyhořela a od roku 1987 procházela zdlouhavou rekonstrukcí.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Národní galerie ve Veletržním paláci představuje odkládanou výstavu Markéty Othové s ironickým názvem Již brzy. Ohlédnutí za třicetiletou kariéru umělkyně přináší v neobvyklé formě a zároveň poprvé představí soubor barevných fotografií určených speciálně pro funkcionalistický prostor galerie. Fotografie Othové nejsou v Národní galerii k vidění poprvé.

Veletržní palác, jedno ze sídel Národní galerie Praha, který slouží i jako depozitář, bude po pondělní havárii vody uzavřen. Uvedla to mluvčí galerie Eva Sochorová. Uzavřena je i prodejna a zrušeny jsou i doprovodné programy. Lehce poškozeno bylo při havárii podle mluvčí jen jedno dílo.