Je to skladba od AI, nebo ne? Rozdíl nepoznalo v průzkumu 97 procent lidí

Pro posluchače je téměř nemožné rozlišit mezi hudebními skladbami plně vygenerovanými pomocí umělé inteligence od hudby vytvořené lidmi. Vyplývá to z průzkumu, který pro francouzskou streamovací platformu Deezer provedla sociologická agentura Ipsos. Vyšel v době, kdy se na vrchol žebříčku Billboard v USA poprvé dostala country skladba generovaná AI.

Do průzkumu se zapojili lidé z USA, Británie, Francie, Německa, Nizozemska, Brazílie, Japonska a Kanady. Respondenti si měli poslechnout tři skladby, z nichž dvě vygenerovala AI a jednu vytvořili lidé. Ukázalo se, že 97 procent posluchačů nedokáže rozpoznat, zda za tvorbou stojí člověk, nebo „umělý“ autor.

Většinu z devíti tisíc dotázaných, konkrétně 71 procent, výsledek slepého testu překvapil. U více než poloviny lidí vyvolala vlastní neschopnost rozpoznat hudbu od AI nepříjemné pocity. Průzkum také ukázal, že většina posluchačů chce jasné označení hudby generované umělou inteligencí.

Závěr průzkumu podtrhuje rostoucí obavy, že AI by mohla změnit způsob, jakým se hudba vytváří, konzumuje a zpeněžuje.

AI hudba nemá porušovat autorská práva, míní většina

Zlepšování AI nástrojů schopných generovat skladby vede mimo jiné k debatám ohledně autorských práv. I tato otázka v průzkumu padla. Podle 65 procent respondentů by nemělo být dovoleno používat materiály chráněné autorskými právy pro trénování modelů AI generujících hudbu. Za neetické takové počínání považuje 73 procent respondentů.

Ostatně tento týden soud v Mnichově rozhodl, že ChatGPT americké společnosti OpenAI porušil německé autorské zákony, když umělou inteligenci trénovala pomocí licencovaného obsahu. Soud totiž vyhodnotil jako důkaz to , že chatbot vytvořil z velké části shodné texty existujících písní, přestože OpenAI dříve argumentovala, že ChatGPT neukládá texty trvale, pouze generuje nový obsah na základě vzorců, informoval německý veřejnoprávní rozhlas Deutschlandfunk.

K soudu původně mířila také žaloba, kterou loni podala velká hudební vydavatelství Sony Music, UMG a Warner Records. Obviňovala firmy Suno a Udio, že jejich internetové aplikace uživatelům umožňují generovat hudbu pomocí AI. Žaloby hovořily o porušování autorských práv v masovém měřítku.

UMG a Udio se letos v říjnu dohodly na mimosoudním urovnání sporu. Součástí dohody je strategické partnerství obou stran. Podle UMG budou obě společnosti „spolupracovat na inovativní, nové, komerční hudební tvorbě, poslechu a streamování“. Plánují v roce 2026 spustit platformu pro tvorbu hudby založenou na AI, která bude k trénování nástroje využívat licencovanou hudbu.

Třetina skladeb od AI

Jen samotná platforma Deezer denně odhalí přibližně 50 tisíc nově nahraných skladeb vytvořených výhradně pomocí AI. To představuje víc než třetinu všech skladeb, které na platformu za den někdo vloží. Navíc jde o výrazný nárůst jen za pár měsíců – v dubnu taková tvorba zabrala osmnáct procent a deset v lednu, kdy Deezer spustil nástroj na detekování AI hudby.

Skladby plně vygenerované pomocí AI začala tato francouzská společnost letos označovat, což odůvodnila potřebou transparentnosti. „Jsme pevně přesvědčeni, že kreativita je dílem lidí a měla by být chráněna,“ řekl agentuře Reuters generální ředitel Alexis Lanternier.

Hrozba pro živobytí hudebníků

Nárůst věrohodné AI tvorby má dopad na živobytí hudebníků a souvisejících profesí z masa a kostí. Takový pocit má i sedmdesát procent účastníků průzkumu, podle nichž představuje hudba generovaná výhradně pomocí AI ohrožením pro obživu hudebníků, interpretů a skladatelů.

Že by tantiémy za hudbu vygenerovanou AI měly být nižší, se domnívá 69 procent respondentů zmíněného výzkumu.

Švédská platforma Spotify, která má největší podíl na trhu hudebního streamingu, upozornila, že od podzimu zavádí nový filtr hudebního spamu, jelikož „nástroje umělé inteligence usnadňují komukoliv generovat velké objemy hudby“, čímž „rozdrobují prostředky na autorské honoráře“.

Zmiňuje také, že pracuje na „novém standardu“ pro uvádění, jak se do dané hudební tvorby zapojila AI. Poznamenává při tom, že nelze hudbu jednoduše klasifikovat jako „buď – nebo“, protože využití umělé inteligence představuje široké spektrum: od pomoci při postprodukci skladby až po složení a nahrání celé písně.

Platforma YouTube třeba požaduje přiznání se ke generovanému obsahu a uvádí, že vyvinula technologii umožňující mimo jiné zpěvákům detekovat obsah, který pomocí AI simuluje jejich zpěv.

AI hudba dobývá hitparády

Označování AI hudby vyvolalo širokou diskusi letos v červnu, kdy se virálním fenoménem na Spotify stala kapela The Velvet Sundown, která později potvrdila, že je kompletně dílem umělé inteligence. Její největší hit byl přehrán víc než třímilionkrát.

Výsledky průzkumu navíc vyšly jen chvíli poté, co se na první místo žebříčku Billboard mapujícího digitální prodeje hudby v USA vyšvihla poprvé skladba vytvořená umělou inteligencí.

Píseň Walk My Walk „zpívá“ AI generovaný umělec Breaking Rust. Osamělý melancholik v kovbojském klobouku podle svého profilu nabízí „hudbu pro bojovníky i snílky“. Na Spotify, kde se chlubí fajfkou ověřeného umělce, se může těšit z více než 220 tisíc posluchačů měsíčně. Podobný počet poslechů mají jeho videa na YouTube, nicméně píseň Livin’ on Borrowed Time přesáhla na této platformě už čtyři miliony zhlédnutí.

„Stvořitelem“ syntetické country hvězdy má být Aubierre Rivaldo Taylor, o němž je toho ovšem známo pramálo, jasno ani není, zda jde jen o jednoho tvůrce, nebo skupinu.

Jason Palamara, zaměřující se na Indiana University na hudební technologie, označil produkci Breaking Rusta pro server Newsweek za vágní s digitálním leskem, nicméně ve srovnání s The Velvet Sundown za pokrok v agentic AI, tedy autonomních systémů v oblasti umělé inteligence.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 11 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 15 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...