Téma De facto

Američané v listopadových volbách do Kongresu, takzvaných midterms, mohou kromě běžného způsobu hlasovat korespondenční volbou nebo osobně v předstihu. V posledních letech tyto varianty využívá většina voličů. Konkrétní pravidla se v jednotlivých státech liší, protože jejich podobu do značné míry určují samy státy. Komplikované bývá i samotné sčítání, které mnohdy zabere několik dní, což dává prostor nepodloženým konspiračním teoriím.

Spojené státy se připravují na volby do Kongresu, které proběhnou na začátku listopadu. Takzvané midterms se odehrají v polovině mandátu republikánského prezidenta Donalda Trumpa. Oběma komorám, Sněmovně reprezentantů i Senátu, v posledních letech dominovali republikáni, po volbách se rozložení sil může změnit. Volební systém USA je však roztříštěný a jeho podobu do značné míry formují jednotlivé státy.

Americký Kansas do Senátu téměř sto let posílal jen republikány. Přesto demokratický kandidát Adam Hamilton svádí vyrovnaný souboj s republikánem Rogerem Marshallem. Situaci před volbami Republikánské straně komplikují rozhodnutí prezidenta Donalda Trumpa, která vedla k vysokým cenám pohonným hmot a životních nákladů. Demokraté mají vyrovnané šance i v dalších státech, které jsou klíčové pro zisk horní komory.

Kongres Spojených států může provádět vyšetřování, odvolat vysoké americké představitele a drží moc nad rozpočtem. Republikáni v Senátu i Sněmovně reprezentantů během posledních necelých dvou let nevyužívali plný potenciál těchto pravomocí. Demokraté slibují, že pokud v listopadových volbách vyhrají, tak to změní. Zaměřit by se mohli na již navržený impeachment ministra obrany Petea Hegsetha nebo vyšetřování kauz administrativy prezidenta Donalda Trumpa.

Nejvyšší soud Spojených států potřetí zamítl pokus o zavedení nové volební mapy ve státě Missouri. Návrh by ve volbách do Kongresu zřejmě zvýhodnil republikány, zasazuje se o něj prezident Donald Trump. Informovala o tom agentura AP. Podle ní tím končí vleklý právní spor v době, kdy již začalo korespondenční hlasování v kongresových volbách.

Nebývalá vlna překreslování map pro volby do americké Sněmovny reprezentantů změnila volební obvod pro přibližně desetinu Američanů. Skladbu obvodů přitom zásadně proměnila, vyplývá z nové studie nestranické neziskové organizace Protect Democracy se sídlem ve Washingtonu. Ta uvádí, že 34,8 milionu Američanů nyní žije v jiném volebním obvodu v porovnání s volebním cyklem v roce 2024. Přibližně pětina Američanů pak bydlí v obvodu, kde je oproti předchozímu volebnímu cyklu více než čtvrtina voličů nováčky.

Během komunálních voleb se objevila řada sporných případů týkajících se volebního práva občanů Evropské unie, kteří mají v České republice povolení k trvalému pobytu nebo potvrzení o přechodném pobytu. Někteří hlasovali bez problémů, jiní se museli svých práv domáhat nebo jim volební komise hlasování vůbec neumožnily. Týkalo se to především Slováků.

V pěti obcích, kde lidé před čtrnácti dny v komunálních volbách nevolili zastupitele, převzali vedení správci vyslaní ministerstvem vnitra. Jejich úkolem je zastupovat obce navenek, spravovat obecní majetek a připravit dodatečné komunální volby. Ty ministr vnitra vyhlásí v zákonné lhůtě. Jde o Kobylnice, Krchleby, Píšť, Slavíč a Rokytovec, kde natáčel štáb České televize.

Od středy je možné napadnout výsledky voleb. Už nyní je jasné, že někde budou soudy řešit správnost čísel. Na řadě míst panují pochyby o správném součtu hlasů, jinde zase kandidáti hlásí podivnosti, kdy jim v některých okrscích komise nezapočítaly hlasy žádné.

„Ty podmínky, které byly dneska zveřejněné, jsou nepřijatelné,“ odsoudil ředitel České televize Hynek Chudárek návrh na změnu financování veřejnoprávních médií, který v pondělí 15. června představila vláda. „Musíme bojovat proti tomuto návrhu,“ deklaroval. „Já pořád věřím, že ještě je prostor pro diskusi,“ řekl ředitel Českého rozhlasu René Zavoral, ale vzápětí dodal, že je v tomto ohledu mírným pesimistou. Ředitelé ČT a ČRo odpovídali v Interview ČT24 na otázky Jiřího Václavka ohledně postupů vládní koalice i plánů obou médií, jak na změny reagovat.

Návrh zákona týkající se financování veřejnoprávních médií, který má v pondělí projednat vláda, neprochází připomínkovým řízením. Podle poslance SPD Josefa Nerušila by šlo o „dvojí práci“, když řízením již prošla předloha ministra kultury, která ale spadla pod stůl. Poslankyně Pirátů Kateřina Stojanová v Duelu ČT24 kritizovala, že vládě na kvalitě právního řádu nezáleží. Ani odborné debatě podle ní nedává prostor, pracovní skupina k ní určená zasedla pouze jednou, sdělila.

Vládní koalice v úterý oznámila, že v pondělí bude kabinet projednávat zákon, který ruší televizní a rozhlasové poplatky. Podle předsedy Poslanecké sněmovny a šéfa SPD Tomia Okamury jde koalici čistě právě o zrušení poplatků. „Nic jiného v tom nehledejte. Nic jiného naším záměrem opravdu není,“ zdůraznil. Předseda sněmovního mediálního výboru z opoziční KDU-ČSL František Talíř se ale domnívá, že kabinet chce mít páku, jak na média veřejné služby tlačit.