Jirásek změnil Dům umění v Dům hrůzy

„Principiálně je všechno krásné, jde jen o to, podívat se na to z jiného úhlu pohledu,“ říká fotograf Václav Jirásek. Jeho výstavu nazvanou Svět podle Ironyma Koola spojuje právě téma hledání krásna ve věcech zdánlivě ošklivých.

K vidění jsou například fotografie autovraků, na jejichž vyhledávání si prý Jirásek vypěstoval zvláštní instinkt. Nafotil jich stovky, řadu z nich při cestách po Mexiku. „Naučil jsem se vcítit do uvažování různého typu lidí, kteří vrak opustili nebo ho nějakým způsobem zakódovali do nového prostoru,“ popisuje Jirásek. Skutečný vrak auta je dokonce součástí výstavní síně. 

Série Kerberos zase shrnuje snímky zvířat, hlavně psů, často týraných či opuštěných. „Celý koncept výstavy připomíná jakýsi Dům hrůzy,“ podotkl kurátor Michal Nanoru. 

Jirásek do Brna přivezl fotografie, které pořídil na cestách během posledních deseti až patnácti let. Jde o autorovu první velkou výstavu nových snímků od projektu Industria z roku 2006, kterou tehdy představila Moravská galerie. V Industrii Jirásek sledoval rozpad těžkého průmyslu.

Černobílá poetika

Nabídku Domu umění doplňuje retrospektivní výstava k životnímu jubileu Miloše Budíka, který letos oslavil osmdesátku. „Celé jeho dílo je spjaté s Brnem, vybírali jsme fotografie z jeho stěžejních období,“ uvedla kurátorka Jana Vránová.

Budík fotil v ulicích Brna momentky ze všedního života, ale také jazzové koncerty, divadelní představení i operační sály. Slavné jsou jeho záběry z doby, kdy ve vile Tugendhat sídlilo rehabilitační středisko pro děti a mládež. Podle Vránové inklinoval Budík vždy k živé fotografii, i když později snímal také krajinu.

Fotografie Václava Jiráska  i retrospektiva Miloše Budíka jsou v Domě umění přístupné do 7. února.