Kamenné srdce si podmanilo festival dokumentů Jeden svět

Nahrávám video

Cenu za nejlepší film si z festivalu Jeden svět odnesli tvůrci dokumentu Kamenné srdce. Poroty udělily celkem sedm cen – v kategoriích Mezinárodní soutěž, Máte právo vědět a Česká soutěž. Nyní se přehlídka přesouvá do dalších pětatřiceti měst v Česku.

Mezinárodní porota vybírala z celkem dvanácti snímků reprezentujících nové způsoby, jak ukázat lidská práva v dokumentárním filmu.

Vítězné Kamenné srdce režisérů Claire Billetové a Oliviera Jobarda sleduje příběh afghánského uprchlíka Quorbána a pojednává o hledání vlastní identity. „Plynutí, tempo a struktura filmu vrství porozumění v průběhu času způsobem, který udržuje diváka v soustředění od začátku až do konce. Tvůrci byli velmi ctižádostiví a své ambice úspěšně vtělili do jímavého vykreslení cesty od chlapectví k dospělosti, která se odvíjí v žalostných podmínkách,“ zdůvodňuje své rozhodnutí porota.

Cenu za nejlepší režii si převzal Mads Brügger, autor dokumentu Odložený případ Hammarskjöld. Porotci ocenili „spletitý, detaily nabitý film, který odhaluje velikost režisérových ambic i jeho netradiční, sebeironický humor, s nimiž se zabývá zločinem, jehož dopady nás pronásledují dodnes.“  

Zvláštní cena zamířila ke Carlu Javérovi, který se ve scénickém experimentu Rekonstrukce Utøyi pokusil zprostředkovat zážitek z útoku na norský letní tábor v roce 2011. „Film nabízí šokující a překvapivý pohled na paměť, žal a způsob, jakým se mladí přeživší pokoušejí pochopit nepochopitelné,“ zní zdůvodnění poroty.

Revolta začala kvůli univerzitě

Porota Václava Havla vybírala z dokumentů uváděných v kategorii Máte právo vědět, která oceňuje film, jenž výjimečným způsobem přispívá k ochraně lidských práv.

Nejlepším v této kategorii se stal film Tohle všechno musí skončit jihoafrického režiséra Rehada Desaiho. Podrobně rekapituluje cestu studentského hnutí, které bojovalo proti vysokým poplatkům na univerzitě v Johannesburgu, a nakonec přerostlo do celonárodních protestů proti společenské nerovnosti.

Zaujal také příběh francouzského farmáře Cédrica, který ve svém skromném obydlí nechal bydlet stovky uprchlíků putujících z Afriky do Evropy. Zachytil jej dokument Kam tě vítr zavane režiséra Michela Toescy – a ten za něj získal zvláštní cenu.

České dokumenty

Již potřetí byly oceněny nejlepší dokumenty z české produkce. Do soutěže šlo dvanáct snímků, hned osm z nich mělo na festivalu premiéru. Nejvíce zaujal film Dobrá smrt režiséra Tomáše Krupy. „Je příběhem Angličanky, která se rozhodla po několikaletém boji s nevyléčitelnou chorobou, se svalovou dystrofií, dobrovolně ukončit svůj život za asistence lékaře ve Švýcarsku. V zemi, kde ona žije, to zákon nedovoluje,“ popsal režisér Krupa.

Zvláštní cena patří režisérce Evě Tomanové a psychologicky laděnému dokumentu Začít znovu. Vypráví příběh sňatkového podvodníka Mirka a jeho poslední oběti Moniky, která čeká, až jejího vyvoleného propustí z vězení.

Studentská porota ocenila film #FollowMe, který ukazuje pozadí fungování Instagramu – jedné z nejoblíbenějších sociálních sítí současnosti. Letošní novinkou je regionální porota, která se skládá ze tří zástupců regionálních festivalů. I ji zaujal scénický experiment Rekonstrukce Utøyi.

Divácky nejúspěšnějším se stal autorský snímek Příběh cesty kolem světa režisérské dvojice Gwendolin Weisserové a Patricka Allgaiera. Ukazuje netradiční způsob cestování, který se stává stále populárnější. Gwen a Patrick totiž svou čtyřletou cestu skrze Asii a střední Ameriku absolvují bez použití letadla — jako stopaři, nebo autobusy, vlaky a v několika případech také na lodích. Poslední část zpátky domů do Německa nakonec dojdou pěšky.

Jeden svět v Praze promítl 117 dokumentárních filmů ve čtrnácti tematických kategoriích. Nedělní projekcí vítězných filmů festival v metropoli končí a přesouvá do dalších měst po celém Česku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 15 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 19 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...