Karel Noll byl prvním filmovým Švejkem

Když se řekne Švejk ve filmu, většině nejspíše naskočí dobrácká tvář Rudolfa Hrušínského staršího. Jako první se ale na plátně do postavy vojáka, který svou zdánlivou nablblostí poukázal na absurdnost válečné mašinerie, převtělil Karel Noll. Herec, který se narodil 4. listopadu před 145 lety, dokonce inspiroval Josefa Ladu k ilustracím Švejka.

První filmové adaptace se Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války dočkaly už pět let po vydání. Němé převyprávění protiválečné satiry Jaroslava Haška natočil v roce 1926 vlivný prvorepublikový filmař Karel Lamač. Do titulní role obsadil Karla Nolla. Ten se v kostýmu Švejka před kameru vrátil během dvacátých let ještě třikrát a humoristickou postavu si zahrál navíc i na divadelních prknech.

Herec a kabaretiér Noll byl ve své době známým představitelem lidových typů. V kočovných i kamenných divadlech jich za svůj život vytvořil desítky. U divadla, které mu učarovalo už v dětství, začínal od píky.

Jeho první štací se stal kočovný soubor Jana Košnera, ke kterému přes nesouhlas rodičů utekl a s nímž nakonec odjel do Plzně. Tam se uchytil v kamenném divadle a objevoval se také na scénách v Brně, Vídni a Praze, nikdy ale nevydržel dlouho na jednom místě.

Jedním z jeho působišť byla také Revoluční scéna Emila Artura Longena v pražském paláci Adria. Právě tam se poprvé na jevišti objevila postava vojáka Josefa Švejka v Longenově dramatizaci – a to už v době, kdy Jaroslav Hašek román teprve v ústraní v Lipnici nad Sázavou psal a na pokračování zveřejňoval. Nollovo pojetí Švejka dokonce inspirovalo Josefa Ladu k ilustracím, které dobrému vojákovi vtiskly podobu na dlouhá desetiletí.

Při zájezdovém představení v Nollově rodném Havlíčkově Brodě údajně seděl v publiku i Jaroslav Hašek. S převedením svého románu na divadelní prkna měl být spokojen, nelíbil se mu ale výkon představitele hlavní role.

Němý Švejk

Nicméně Noll zůstal Švejkem, i když se hledal představitel pro vůbec první zfilmování Haškova románu. První dva němé filmy (Dobrý voják Švejk a Švejk na frontě) natočil v roce 1926 režisér Karel Lamač. Pod režijním vedením Svatopluka Innemanna pak vzniklo ve stejném roce i třetí pokračování nazvané Švejk v ruském zajetí.

Poslední švejkovský film s Nollem v hlavní roli, Švejk v civilu, režíroval o další rok později Gustav Machatý, pozdější tvůrce lehce skandálních snímků Erotikon a Extase. S Haškovým románem a jeho pokračováním od Karla Vaňka o ruském zajetí měl ale filmový příběh společné jen jméno hlavního hrdiny.

Švejk se stal Nollovou nejslavnější rolí, ačkoliv natáčel předtím i potom, mimo jiné se objevil v adaptaci vesnického románu Karolíny Světlé Kříž u potoka nebo ve filmovém zpracování opery Prodaná nevěsta. V modernizované verzi české operní klasiky hrál dohazovače Kecala, který přicestuje spolu s ostatními vlakem do Prahy. Doboví diváci Nolla zaznamenali také ale třeba v naučném snímku o vzteklině, kde věrohodně zahrál klinické příznaky této nemoci. 

Šance, aby na celuloid zaznamenal svoje pojetí Švejka i zvukově, se ale Karel Noll nedožil. Zemřel v únoru 1928.

S Rašilovem Švejk promluvil, s Hrušínským zlidověl

A už začátkem třicátých letech lákala publikum do kin nová hraná verze Švejkových osudů, už ovšem mluvená. Do režie se pustil Martin Frič, který se shodou okolností mihl s hereckým štěkem v úplně prvním filmovém Švejkovi z roku 1926. Dokonce v epizodní dvojroli: novinového reportéra a Turka ve vazbě.

Ve Fričově snímku se ve Švejka – poprvé a naposled před kamerou – proměnil Saša Rašilov starší, sám pověstný mystifikátor a recesista. 

Rudolf Hrušínský (druhý zleva) při natáčení filmu Poslušně hlásím (1957) v Českých Budějovicích
Zdroj: ČTK/Josef Falta

Na další hranou českou adaptaci čekal Švejk pak víc než dvě desetiletí, než se Haškův román rozhodl zfilmovat Karel Steklý. Příběh rozdělil do dvou titulů: Dobrý voják Švejk a Poslušně hlásím. Ideálního představitele našel v Rudolfu Hrušínském starším.

V duchu idejí padesátých let se hlavní hrdina oproti literární předloze stal bodrou „lidovou“ postavou. Steklého výborně obsazený snímek si ovšem udržuje stylovou eleganci a nadčasový protiválečný apel, které se vymykají omezujícím dobovým trendům, poznamenává Národní filmový archiv. U diváků měl každopádně nový Švejk v barvě ohlas – na první film přišlo na čtyři miliony diváků, na pokračování necelých tři a půl milionu.

Loutky z animovaného filmu Osudy dobrého vojáka Švejka, který natočil Jiří Trnka v roce 1955. Trnka film ceněný kritiky ale prý neměl moc rád, pustil se do něj především na popud svého souseda a přítele Jana Wericha, který také načetl komentář
Zdroj: ČTK/Michal Doležal

Mimochodem, pozornému obecenstvu filmových adaptací neuniklo, že byť se představitel Švejka měnil, stálicí v obsazení byl Jaroslav Marvan. V některé z vedlejších rolích – strážníka, důstojníka či železničáře – se objevil ve filmech s Nollem, Rašilovem i Hrušínským. Podobně se vracela herečka Milka Balek-Brodská. Jednou jako sousedka na pavlači, jindy jako ruská carevna.

Bude další Švejk podle Slámy?

Když nepočítáme zahraniční pokusy (filmy či seriály inspirované Švejkem vznikly v Německu, Rakousku i Polsku), posledním hraným dobrým vojákem zůstává ten Rudolfa Hrušínského.

Už několik let se sice mluví o tom, že Haškův román má v hledáčku Bohdan Sláma, ovšem ten loni v rozhovoru pro Echo24 prozradil nejen to, že se hodlá vzdálit ladovskému obrazu obtloustlého vojáka s fajfkou, ale i to, že na natáčení se nedaří sehnat peníze.

Hereckou štafetu Švejka by případně mohl převzít Pavel Liška. Informace o tom, že se zvažuje právě jeho jméno, je nicméně rovněž staršího data.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 20 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
včera v 08:59

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...