Katar chce být i kulturním centrem, peníze na to má

Největší světový organizátor veletrhů moderního a současného umění Art Basel rozšířil svou franšízu na Blízký východ. V katarském hlavním městě Dauhá skončil před pár dny vůbec první ročník této akce. Podle znalců trhu s uměním může oblast Perského zálivu kompenzovat poklesy prodejů na západních trzích. A zároveň veletrh potvrzuje snahy katarské metropole stát se předním kulturním centrem.

Kromě domovské Bazileje se veletrhy pod značkou Art Basel v současnosti konají také v Miami Beach, Hongkongu a Paříži. Rozšíření do oblasti Perského zálivu nebylo největším překvapením.

Akce v Dauhá dává totiž mezinárodním obchodníkům s uměním příležitost potkat se s novými kupci, jak pro New York Times (NYT) podotkla šajcha Majása Sáníová. Sestra současného emíra a dcera toho předchozího stojí v čele organizace Katarská muzea, a tím pádem i ambiciózních kulturních plánů své země rozvíjených v souladu s „národní vizí“. 

Šajcha Majása Sáníová
Zdroj: Reuters/Hamad I Mohammed

Ctižádostivé projekty mají Katar do roku 2030 proměnit v „prosperující, na znalostech založenou společnost, která ctí své bohaté dědictví a zároveň přijímá moderní dynamiku a inovace“.

Mezinárodní obchodníci hledají nové působiště

Zdá se to jako jednoduchá matematika: Katar je díky svým zásobám zemního plynu jednou z nejbohatších zemí světa – a mezinárodní obchodníci se snaží rozšířit své působiště, protože na západních trzích se celkové tržby snižují.

Zpráva Art Basel a švýcarské banky USB ukazovala, že v roce 2024 klesl celkový obrat světového trhu s uměním o dvanáct procent. Přilákal 57,5 miliardy eur (1,45 bilionu korun podle tehdejšího kurzu). Obzvláště silný pokles zaznamenal trh s uměním v Číně. V roce 2023 se ve srovnání s tím objem prodeje snížil „jen“ o čtyři procenta. Analýza ale zároveň podotkla, že se zvyšuje i význam uměleckých veletrhů. 

Art Basel v Kataru
Zdroj: Courtesy Art Basel

Téměř polovina soukromých sběratelů a mecenášů na prvním ročníku Art Basel Qatar pocházela podle zprávy veletrhu z regionu MENSA, tedy oblasti Středního východu, Severní Afriky a Jižní Asie. Příhodná poloha Kataru mezi Evropou, Asií a Afrikou zvyšuje přitažlivost pro galerie, které chtějí oslovit mezinárodní zájemce. Generální ředitel Art Basel Noah Horowitz označil katarský veletrh dokonce za „svěží vánek“.

Katarská akce zároveň chtěla více představit umělce spojené s oblastí nejen tamním potenciálním kupcům. Jde o strategii odpovídající tendencím k decentralizaci současného umění, míní magazín francouzské galerie Artmajeur. V Dauhá tak byla k vidění díla od Pabla Picassa či Jeana-Michela Basquiata, stejně jako plátna s nadživotními malbami uniformovaných mužů od umělkyně z pakistánské menšiny, popisuje katarská televize al-Džazíra.

Byť první ročník nebyl nijak rozsáhlý, mnozí nepochybují, že pořádání Art Basel v Kataru má ze země učinit globální křižovatku umělecké tvorby a klíčového hráče na mezinárodním trhu s uměním. Zvláště když na rozdíl od něj vykazuje region Středního východu a Severní Afriky spíše potenciál k růstu, zmiňuje Artmajeur.

Dauhá
Zdroj: Courtesy Art Basel

Katar skupuje (západní) umění

Navíc pozici Kataru může jen napomoct zvýšený zájem o soukromé sbírky a investice.

Jeden z nejmenších států na Blízkém východě zároveň sám patří ve světě obchodníků s uměním už delší dobu k nejvelkorysejším kupcům výtvarných děl. Podle médií koupila v roce 2011 rodina katarského emíra od soukromého majitele plátno Paula Cézanna Hráči karet údajně za více než 250 milionů dolarů (tehdy asi 4,7 miliardy korun), které v té době bylo nejdražším prodaným dílem na světě, byť prošlo soukromým prodejem, nikoli aukcí.

O dva roky později – kdy katarská princezna obsadila první místo žebříčku vlivných osobností v současném umění – psala například britská BBC o posunu moci v uměleckém světě: od veřejně financovaných muzeí k soukromému bohatství jednotlivců a sběratelů. A o velkém zájmu katarské královské rodiny o akvizice moderního a současného umění.

Art Basel v Kataru
Zdroj: Courtesy Art Basel

Šajcha Majása Sáníová – z pozice předsedkyně správní rady Katarských muzeí – prakticky během posledních patnácti let podnítila vznik hned několika sbírkových a výstavních institucí, v nichž se nešetří penězi na architekty ani exponáty. V dauháských depozitářích a expozicích se tak třeba koncentruje největší sbírka arabského umění na světě. A do tamního národního muzea přibyl v roce 2021 mimo jiné obraz Piková dáma od české surrealistické malířky Toyen.

Budování sbírek prakticky od nuly už před lety rozhýbalo mezinárodní trh s uměním, všímal si pro změnu NYT. „Až (katarská královská rodina) dokončí svůj nákupní program a stáhne se z trhu, zanechá po sobě velkou mezeru, kterou podle mě nikdo jiný na takové úrovni nedokáže zaplnit,“ předpovídal tehdy newyorský obchodník David Nash s praxí z aukční síně Sotheby's.

Špičkové umění a velké peníze

Takové časy podle všeho ještě nenastaly. Rozšíření Art Basel do Kataru lze spíš vnímat jako symbol propojení špičkového umění s velkými penězi, jak tuto novinku okomentoval web Politico. Veletrhy umění podle citovaného profesora sociologie Olava Velthuise „chytře pochopily potřebu nových bohatých lidí setkávat se“ a zajistit své postavení „jako člena globální elity v kulturní hierarchii“.

Dodává, že rozmach současného umění do multimiliardového byznysu jen kopíruje vývoj globalizace. Mezinárodní tok peněz podporuje vznik obchodních center, jako vzkvétá třeba v Dauhá, přičemž až devadesát procent lidí žijících v Kataru se narodilo v zahraničí.

Art Basel v Kataru
Zdroj: Courtesy Art Basel

Pořádáním globálních akcí a zajišťováním přátelství bohatých a mocných prostřednictvím investic a zábavy si Katar – podobně jako další státy v Perském zálivu – dělá PR, soudí webem oslovený akademik Gregory Scholette. Arabská monarchie získává „měkkou sílu“ pořádáním globálních akcí a zajišťováním přátelství bohatých a mocných prostřednictvím investic a zábavy. Napřed to bylo mistrovství světa ve fotbale, nyní veletrh umění.

Konkurence pro Emiráty

Veletrh v Dauhá jen zesiluje konkurenci pro sousední Spojené arabské emiráty. Ať už je to hlavní město Abú Dhabí nebo Dubaj, která se neumdlévajícím tempem rozvíjí do mezinárodního centra a kde už dvě dekády funguje veletrh Art Dubai. Ten byl dosud považován za nejvýznamnější akci svého druhu v regionu.

Podle Financial Times je ale Art Basel v Kataru první velkou značkou, která se na této scéně angažuje. Upozorňuje, že ve statistkách globálního trhu s uměním za rok 2024 představoval Blízký východ méně než jedno procento obratu. Že potenciál je, ale ukázala loni v únoru první mezinárodní aukce Sotheby's v Saúdské Arábii. Vynesla přes sedmnáct milionů dolarů.

Dauhá
Zdroj: Courtesy Art Basel

První spolupráce

Art Basel v Kataru je prvním veletrhem pod touto značkou, který je organizován formou partnerství. Spolupořadateli jsou dvě společnosti spravované státem. Qatar Sports Investments se zaměřuje na investice do sportovních a volnočasových aktivit, a mimo jiné se podílela na fotbalovém mistroství světa, které Katar hostil v roce 2022. Společnost QC+ spadá pod zmíněná Katarská muzea a její zájmy zahrnují vše od pohostinství po „širší kulturní ekonomiku“. 

Podobně jako při chystání fotbalového mistrovství, i po oznámení veletrhu umění v Kataru přišla na přetřes otázka lidských práv. Zejména ohledně žen, LGBTQ+ komunity a pracovníků z řad migrantů. Vedení Art Basel ujistilo, že bude i v Kataru uplatňovat „velmi přísný kodex chování“, zároveň se ale prý snaží dodržovat „zákony země, ve které působíme“. 

Uspořádání prvního ročníku nakonec neohrozila ani eskalace napětí v Perském zálivu kvůli potlačení protestů v Íránu. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 17 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 20 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...