Když svítil měsíc a smečka začala výt, vstávaly nám chlupy hrůzou, říkají autoři dokumentu Návrat vlka

Do české přírody se vrátily velké šelmy. Vlk nežil v tuzemských lesích od 19. století, teď zabíjí ovce farmářů. Pro některé z nich je škodnou, jiní se s ním učí žít. Rozdílný pohled zaznamenali autoři dokumentu Návrat vlka, který v neděli odvysílala Česká televize.

Jaké bylo vaše povědomí o soužití lidí s vlky před natáčením dokumentu?

Autor scénáře a redaktor ČT Přemysl Šrámek: Přiznám se, že když jsme do natáčení šli, měl jsem hlavně informace od nás z východních Čech, kde jsou farmáři vůči vlkovi opravdu až militantní. Byl jsem trošku ovlivněn názorem, že vlk je problém. Když jsem pak slyšel názory v západních Čechách, tak jsem si říkal, že asi se s vlkem dá nějak žít.

Kameraman Jan Polonský: Já jsem nebyl informovaný o tom, jak vlci přes den v oboře fungují. Ráno kolem desáté se nažerou, pak si lehnou, spí třeba do čtyř hodin odpoledne, a teprve pak začnou být akční. Proto jsem chvilkami i panikařil, abychom tam vůbec něco za dva až čtyři dny natočili.

Nahrávám video
Zdroj: ČT24

Jak probíhalo samotné natáčení šelem?

Kameraman Jan Polonský: Bylo to náročné časově i fyzicky. Záběry na dokument jsem si víc vychutnával, dělal jsem je delší, mohl jsem si víc hrát. Hodně velký zážitek bylo noční natáčení. Byla noc, svítil měsíc a vlci najednou začali výt. To byl mrazivý zážitek – někde tam ve tmě je čtrnáctičlenná smečka. Vstávaly nám chlupy hrůzou. Možná ne hrůzou, ale spíš takovým nadšení. Bylo to nádherné.

Autor námětu Roman Ondrůj: Noční natáčení na mě zapůsobilo extrémně silně. Vlci na nás reagovali, začali výt, mělo to obrovskou atmosféru.

Produkční Václav Nyč: Lokality byly v podstatě tři. Šumava, kde jsme natáčeli záběry vlků v přirozeném prostředí, poté Krušné Hory, Abertamy, a pak Vernéřovice na Broumovsku, kde jsme pracovali s jednotlivými názory chovatelů ovcí.

Je v české přírodě pro vlky místo?

Poster k dokumentu Návrat vlka
Zdroj: ČT24

Autor námětu Roman Ondrůj: Na jednu stranu ukazujeme, že jsou lidé, kteří se umí s návratem vlka vyrovnat. Na druhé straně jsou zarytí odpůrci. Myslím, že jsme dobře ukázali i jejich argumenty. Pochopil jsem, že pro farmáře je to velmi emotivní záležitost, protože mají škody na svých zvířatech, o která se starají. Určitě si zaslouží pomoc.

Autor scénáře a redaktor ČT Přemysl Šrámek: (Při redakční práci) jsme denně v terénu, denně se věnujeme různým tématům. Jedním z těch témat, kterým jsme se pravidelně věnovali poslední tři čtyři roky, byl právě výskyt vlků na Broumovsku. Je to téma, které si zaslouží větší prostor. Konfrontaci názorů člověka, chovatele, který má z vlků opravdu velký strach a na druhé straně chovatele, který se nějakým způsobem přizpůsobil.

Autor námětu Roman Ondrůj: Část lidí má ale tendenci hledat jednoduchá řešení – že se těch vlků zbavíme. Místo toho, abychom nad tím raději přemýšleli. Máme kapacitu, sílu, bohatství na to, abychom mohli fungovat společně.

Téma návratu vlka, velkých šelem do přírody, je celospolečenské, aktuální. Není jen o tom, že se vlci vrací, a co způsobují, ale vyvolává to mnohem hlubší otázky o naší schopnosti řešit věci, fungovat s přírodou, schopnosti kompromisů, a to nejen Čechů, ale lidstva obecně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 23 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
včera v 08:59

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...