Klaunkou s plnou vážností. Dokument ČT se ohlíží za kariérou Jitky Molavcové

Nahrávám video

„Jsem šťastná, že jsem mohla udělat mnohým lidem radost a že si na to vzpomínají,“ ohlíží se herečka a zpěvačka Jitka Molavcová za svojí hereckou a hudební kariérou, která je spjatá nejen s divadlem Semafor nebo pořady pro děti. V novém dokumentu Klaunka režisérky Olgy Sommerové otevřeně vypráví o své kariéře i o životě za divadelní oponou. Česká televize ho uvede v sobotu 22. dubna.

Už víc než půl století vystupuje Jitka Molavcová jako postava zamilované uklízečky na jevišti divadla Semafor, kde právě i díky figuře rotržité Žofie Melicharové objevila umění klaunství. „Pro mě je klaun něco posvátného. Nakonec i děti jsou klauni, od nichž se učím. Stále se ptají, diví, mají čistou duši,“ připomíná hlavní protagonistka v dokumentu, proč vždy považovala toto označení za lichotivé. 

Jedna z nejznámějších českých divadelních komiček se do povědomí veřejnosti nejprve zapsala jako šansoniérka, když se v roce 1970 na základě úspěšného konkurzu stala členkou legendárního Semaforu, kde působí dodnes. Krátce poté s Jiřím Suchým vytvořila úspěšnou komickou dvojici, která navázala na jeho spolupráci s Jiřím Šlitrem. 

Právě její komediální schopnosti oceňují i její kolegové. „Vycházela jsem z reakcí mnoha osobností, které se o Jitce v minulosti obdivně vyjádřily. Třeba Bohumil Hrabal napsal, že Jitka Molavcová je vlastně tulákem Charliem převlečeným za dámu,“ dodává dokumentaristka Olga Sommerová k názvu svého filmu.

Domnívá se také, že díky všestranným hudebním a hereckým schopnostem je umělkyní, kterou „může závidět každé divadlo evropské úrovně.“ 

Humor ale vyráběla nejen pro dospělé. Díky pořadům jako Malý televizní kabaret, Studio Kamarád nebo pohádkám na Jitce Molavcové vyrostly už tři generace, které ji údajně stále inspirují. Mimo jiné dala hlas i večerníčkovým postavám Káti a Škubánka. Často tak podle svých slov od diváků slýchá, že je symbolem jejich dětství, což ji těší. 

Humor i drama temných barev

„Už jako malá holka jsem vnímala humor jako jeden z největších pokladů na světě a záhy jsem pochopila, že je to prostředek, jak překonávat různá životní úskalí. Ale přitom mě taky přitahovaly dramatické příběhy plné vášně a temných barev,“ říká. 

Podle režisérky Sommerové je filmová zpověď nejen rekapitulací zásadních okamžiků její kariéry, ale i velmi otevřeným rozhovorem. „Jitka sama říká, že na jevišti je schopná se i zabít, ale soukromí si střeží. Při natáčení Klaunky byla ovšem nebývale otevřená. Možná proto, že jsme stejná generace. Možná proto, že jsme se spřátelily,“ zamýšlí se dokumentaristka. 

Jitka Molavcová je rovněž dvojnásobnou držitelkou výroční ceny herecké asociace. První Thálii získala ve druhé polovině devadesátých let za ztvárnění Dolly Leviové v muzikálu Hello, Dolly! Druhou pak předloni za celoživotní mistrovství.  

Končit se ale ještě nechystá a tvrdí, že zůstává v jednom kole. Na konec dubna s Jiřím Suchým chystají v divadle Semafor obnovenou premiéru Dobře placené procházky.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 12 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 16 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...