Koller, Müller a Olejárová přezpívali Kryla kvůli filmové Amnestii

Nahrávám video

„Jednou zajdem na úbytě z tý smutný revoluce,“ předpovídal Karel Kryl v roce 1968 pražskému jaru v písni Pasážová revolta. Stejnou skladbu vztahují k revoluci, která se odehrála o dvacet jedna let později, David Koller, Richard Müller a Viki Olejárová. Nazpívali ji jako doprovod nového česko-slovenského filmu Amnestie. Dramatickou posametovou dobu plnou změn nahlíží prostřednictvím příběhu o největší vzpouře ve vězeňské historii Československa. V kinech Amnestie „vypukne“ 14. listopadu.

Nová nahrávka Pasážové revolty vznikla za doprovodu Symfonického orchestru Slovenského rozhlasu. V aktuální aranži jsou zakomponované i tóny symfonických básní Vltava a Vyšehrad od Bedřicha Smetany. Krylův text sice komentuje uvolnění na konci šedesátých let, podle Richarda Müllera je ale aktuální i v současnosti. Stejně jako ještě mnohem starší Shakespearův sonet, který prý s Ondřejem Soukupem také připravuje pro soundtrack filmu Amnestie.

„Byl to nový začátek, otevřel se pro nás nový svět a my si mohli najednou vybrat,“ podotýká k těsně porevoluční době zpěvák. „Ale rád bych dodal, že to všechno nemusí být až tak samozřejmé. Važme si toho, co máme. Je to důležité,“ nabádá.

Podle skutečné vzpoury

Thriller Amnestie je právě jedním z příspěvků k nadcházejícímu výročí sametové revoluce. Slovenští tvůrci – režisér Jonáš Karásek a scenáristé Maroš Hečko a Marek Janičík – v něm vycházejí z knihy Radovana Dunaje Amnestie, která rozpoutala peklo.

Amnestie (2019, režie: Jonáš Karásek)
Zdroj: Azyl Production/Michal Strašák

Největší vzpouru československé historie sleduje v příběhu odsouzeného, který si odpykává trest ve věznici pro nejtěžší případy v Leopoldově. „Je konec osmdesátých let, doba nebývalých změn a jeden zloděj, ambiciózní manželská dvojice, mladá manipulátorka a vězněný disident se zapletou do událostí, které oproti označení revoluce jako sametové nebyly tak sametově hebké, čisté a nevinné,“ prozradil režisér Jonáš Karásek.

Fiktivní příběh vychází ze skutečných událostí, které spustila v zimě 1990 rozsáhlá amnestie vyhlášená prezidentem Václavem Havlem. Řady těžkých zločinců v Leopoldově se ovšem nedotkla, ti se rozhodli vyhlásit protestní hladovku a následně věznici na mnoho dní obsadili. Vzpouru ukončil až po téměř dvou týdnech zásah policie a armády.

Když se lámala doba

Amnestie se natáčela přímo v Leopoldově, ale také v mladoboleslavském vězení, v budově Národního divadla nebo v bytě Václava Havla. Do vzpoury se na plátně zapojí Aňa Geislerová, Roman Luknár, Ján Jackuliak, Norbert Lichý nebo Marek Vašut.

Tvůrci nechtěli jen rekonstruovat vězeňskou vzpouru. Zamýšleli zachytit i přelomovou dobu konce komunismu a nových, často divokých začátků, kdy se měnily pozice bývalých prominentů, disidentů a vězňů.

Amnestie (2019, režie: Jonáš Karásek)
Zdroj: Azyl Production

„Hodně se soustředíme na atmosféru a reálie konce 80. a začátku 90. let, na prostředí a oblečení, stejně jako na populární hudbu z konce socialismu. Je to dnes v podstatě už historický film a chceme být maximálně přesní,“ přisvědčuje producent Jiří Konečný.

Dobové souvislosti připomene i listopadová premiéra filmu. Uvedení Amnestie do kin doplní výstava slovenského výtvarníka a kreslíře Jozefa „Danglára“ Gertliho a vydání knihy Amnestie, s podtitulem „svoboda jako tlustá čára za minulostí“. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 18 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 21 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...