Retrospektivní výstava švýcarského sochaře a malíře Alberta Giacomettiho se otevírá ve Veletržním paláci Národní galerie. Ta ji pořádá ve spolupráci s Nadací Giacometti, od níž si vystavená díla slavného sochaře pronajala. Tvorba autora, která ovlivnila i některé české sochaře, je v tak velké šíři v Česku představena poprvé. Výstava potrvá až do 1. prosince.
Alberto Giacometti žil v letech 1901 až 1966 a stal se jedním z nejproslulejších sochařů 20. století. Jeho umělecký záběr se ale neomezoval jenom na sochařství, také maloval a kreslil. Přátelil se a spolupracoval s Joanem Miróem, Maxem Ernstem či Pablem Picassem.
Rozsáhlá výstava ve Veletržním paláci mapuje vývoj Giacomettiho umělecké tvorby napříč pěti desetiletími. Sleduje její zrání od let umělcova dospívání ve švýcarské Stampě přes avantgardní experimenty v meziválečné Paříži až po její vyvrcholení v jedinečném zobrazování lidského těla, jímž se umělec proslavil nejvíce.
Působivé, až existenciálně naléhavě protáhlé postavy, které Giacometti vytvářel po druhé světové válce, reflektují podle autorů výstavy umělcův cit pro křehkost a zranitelnost lidské bytosti.
Návštěvníci pražské galerie mohou pozorovat Giacomettiho díla jako Kráčející muž, Stojící žena nebo Ženy z Benátek, jež zaujaly publikum na italském bienále v roce 1956, ale i další ikonická díla, jako jsou Žena-lžíce, Žena s vozem nebo Nos. K vidění jsou i vzácné drobné plastiky, intimní portréty členů umělcovy rodiny a přátel, kteří po celý život představovali Giacomettiho modely.
Experimentování s materiály
Catherine Grenierová z Nadace Giacometti přiblížila, že v Praze jsou vystavena i díla, která si veřejnost nemá příležitost prohlédnout příliš často. Nadace vlastní většinu umělcových děl, skulptury, malby i kresby.
Giacometti více než jeho současníci experimentoval s různými materiály, vedle kamene, terakoty, dřeva, mramoru a bronzu používal i sádru, s níž jiní pracovali vesměs jen pro studie. „Miloval ji, použití sádry je pro něj typickým rysem jako moderního umělce,“ poznamenala Grenierová. Připomněla, že přípravu výstavy začal před několika lety bývalý ředitel Národní galerie Praha Jiří Fajt.
Aukční favorit
Giacomettiho díla patří také k oblíbeným položkám v aukcích. V roce 2010 se na londýnské aukci prodala jeho socha Kráčející muž za 65 milionů liber (tehdy 1,9 miliardy korun) a stala se ve své době čtvrtým nejdražším dílem na světě a absolutně nejdražším dílem prodaným v aukci.
O čtyři roky později se v newyorské aukci prodala jeho socha Chariot (Kočár) za 101 milionů dolarů (tehdy 2,24 miliardy korun). Absolutní rekord v oblasti prodeje výtvarných děl už nyní Giacomettiho práce nedrží, ale pohybují se na předních místech pomyslného žebříčku.
Giacomettiho nedávno lidem přiblížil film. V dramatu Finální portrét od Stanleyho Tucciho ztvárnil sochaře herec Geoffrey Rush.
