Krádež v nizozemském muzeu rozčílila Rumunsko

O víkendu byly z výstavy v nizozemském Assenu ukradeny čtyři zlaté historické artefakty zapůjčené z rumunského muzea. V Rumunsku krádež vyvolává rozhořčení, krajní pravice mluví dokonce o útoku na národní identitu. Zmizela totiž i vzácná přilba považovaná za rumunský národní poklad. Policie ve středu zadržela tři podezřelé z krádeže.

Nizozemské město Assen bylo až do posledního lednového víkendu známo především tamním motocyklovým okruhem. Jenže v sobotu 25. ledna před 3:45 ráno se u místního muzea Drents ozvala exploze. Způsobily ji výbušniny, pomocí nichž se zloději pokusili násilně vypáčit dveře. Stačilo jim pár minut, aby se dostali dovnitř, jak ukazují i záběry z bezpečnostních kamer zveřejněné nizozemskou policií.

Když policisté dorazili na místo, trojice maskovaných mužů už byla pryč – i se čtyřmi vzácnými předměty ze zlata, které mají pro Rumunsko velký kulturní význam. K vidění byly na výstavě o starověké Dácii, která měla končit jen o den později, spolu s dalšími pěti sty exponáty dokládajícími rumunskou historii. Kurátoři shromáždili zápůjčky z více rumunských institucí, všechny ukradené artefakty ale pochází z jedné jediné – národního historického muzea v Bukurešti.

Zmizely zlatá přilba a náramky

„Jedná se o mimořádně důležité předměty kulturního dědictví. Nemůžeme uvést jejich odhadovanou hodnotu,“ poznamenal k vzácnosti ukradených archeologických exponátů rumunský historik Liviu Zgarciu.

Konkrétních částek se nicméně dobrat lze. Server rumunské veřejnoprávní televize TVR s odkazem na smlouvu o zápůjčce mezi muzei uvádí, že hodnota odcizené zlaté přilbice byla vyčíslena na 4,3 milionu eur (přes miliardu českých korun). Ceny zbývajících tří ukradených exponátů odhadují na přibližně půl milionu eur.

Nejvzácnějším ukradeným artefaktem, který byl ústředním exponátem výstavy, je zlatá zdobená přilba Cotsofenešti. Pochází z doby kolem roku 450 před Kristem a je považována za rumunský národní poklad. Nosila se při slavnostních příležitostech. Zdobení, zachycující fantastická zvířata i sfingu, vypráví příběhy z mytologie Getů, kteří ve starověku obývali území na jihu dolního Dunaje. Výrazné oči na předku přilbice měly odrazovat nepřítele během bitvy a nositele chránit před „zlým okem“. Vzácnou památku našly děti v roce 1927 při hře na svahu, když silný déšť odplavil zeminu, pod níž ležela. Hrály si s ní a pak ji odnesly domů, kde nějakou dobu sloužila jako miska na vodu pro zvířata.

Spolu s přilbou zmizely i tři královské náramky zhruba z roku 50 před naším letopočtem. Pocházejí z dob starověké Dácie, která se nacházela převážně na území dnešního Rumunska. Na místě někdejšího dáckého hlavního města Sarmizegetusa Regia se náramků nalezlo celkem dvacet čtyři, všechny v obětních jámách. Nesloužily totiž k nošení, ale ukládaly se do královské pokladnice a později byly obětovány. Na první pohled vypadají všechny náramky podobně, ale při pozornějším pohledu lze rozpoznat, že se liší zdobením. Některé ozvláštňuje ze zlata vytepaná vlčí srst, jiné hadí šupiny. Zlatníci v Dácii vytvářeli i podobné náramky ze stříbra, ty se nosily na horní části paže.

Artefakty ukradené z muzea v Assenu
Zdroj: Muzeum Drents/Marius Amarie

Politici mluví o ztrátě rumunského dědictví

V Rumunsku vyvolala krádež pobouření, které dopadlo i na tamní kulturní instituce. V úterý dostal výpověď ředitel bukurešťského muzea Ernest Oberländer-Tarnoveanu kvůli tomu, že artefakty obrovské kulturní hodnoty do jiné země zapůjčil.

Ještě před svým odvoláním médiím vysvětloval, proč k zápůjčce svolil. „Muzeum Drents je jedním z nejmodernějších muzeí v Nizozemsku. Před několika lety byla postavena nová budova s nejmodernějším vybavením, které zajišťuje bezpečnost a ochranu artefaktů,“ cituje bývalého šéfa muzejní instituce server TVR.

Nahrávám video

Bývalá ministryně kultury Raluca Turcanová, za jejíž působnosti byly rumunské poklady do Nizozemska odvezeny, vysvětlovala, že výstavy, jako je ta o Dácii, pomáhají obrazu Rumunska za hranicemi země. „Skutečnost, že se zpochybňuje vhodnost zahraničních výstav, by nás měla přivést k zamyšlení,“ dodala.

Sociálnědemokratický premiér Marcel Ciolacu vyjádřil nad krádeží „nedocenitelných předmětů z rumunského dědictví“ rozhořčení. Bukurešť prý zvažuje, jestli nebude po nizozemském muzeu požadovat náhradu škody. Prezident Klaus Iohannis mluvil o „silném emocionálním“ dopadu na společnost.

Možné nesrovnalosti v dokumentech

Kritikou nešetřila krajní pravice. Nacionalisticko-populistický Svaz pro jednotu Rumunů označil krádež za „přímý útok na naši národní historii a identitu“. Úřady obvinil z toho, že pro ochranu zapůjčených artefaktů neudělaly dost.

TVR informuje o možných nesrovnalostech v potřebných dokumentech, muzeum prý mohlo zanedbat správný postup pro schválení vývozu a nezajistit podpisy od oprávněných institucí.

Oberländer-Tarnoveanu při úterním bouřlivém slyšení v parlamentu vyzval k odložení případných obvinění, dokud nebude k dispozici oficiální policejní zpráva.

Motiv krádeže? Nejspíš roztavení na zlato

Poměrně oprávněné se zdají obavy, jestli se cenné předměty podaří dostat zpátky, i kdyby bylo pátrání úspěšné. Tak jako v případě krádeží jiných známých děl se nepředpokládá, že by se zloději, případně objednavatel krádeže, pokoušeli konkrétní kulturní poklady prodat tak, jak jsou.

Zvláště jeden z ukradených archeologických exponátů – přilba – je natolik specifický, že je v podstatě neprodejný i na černém trhu. Skončit může v tajné soukromé sbírce. To je ten lepší scénář. „Pravděpodobně šli pro zlato, aby ho – skoro se to neodvažuji vyslovit – roztavili,“ zmínil další možný motiv činu nizozemský odborník na umění Arthur Brand.

Tři podezřelí

Nizozemská policie ve středu zatkla tři podezřelé z krádeže. „Podezřelé vyslýcháme a další zatýkání nevylučujeme,“ citovala agentura AP bez dalších podrobností nizozemskou policii. O přilbě však policie neposkytla žádné informace, dodala agentura. Do vyšetřování se zapojil i Interpol.

Ředitel nizozemského muzea Harry Tupan bezprostředně po činu prohlásil, že je krádeží šokovaný. Odcizení artefaktů označil za největší incident ve stosedmdesátileté historii instituce. Muzeum zůstává pro veřejnost uzavřeno do konce ledna.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zemřel herec Vincent Pastore, známý ze seriálu Rodina Sopránů

Ve věku 80 let zemřel americký herec Vincent Pastore, známý především jako představitel mafiánů a gangsterů. Nejvíce se proslavil rolí Salvatora „Big Pussy“ Bonpensiera v seriálu Rodina Sopránů. O úmrtí umělce informovala agentura AP.
před 17 hhodinami

VideoJeden z nejlepších koncertů napsal Dvořák, míní violoncellista Maisky

K nejoblíbenějším autorům violoncellového virtuosa Mischy Maiského patří Antonín Dvořák, zejména jeho Violoncellový koncert h mol. „Je to možná vůbec nejlepší violoncellový koncert, jaký kdy byl napsán, a jeden z nejlepších koncertů vůbec. A pro každého je velká čest, když ho může hrát. Hrál jsem ho i v Česku a doufám, že se někdy vrátím a zahraju ho znova,“ uvedl Maisky v Událostech, komentářích. V tuzemsku je i nyní, aby se svým rodinným triem uzavřel v Kostelci nad Orlicí Novozámecké hudební léto. V doprovodu Karlovarského symfonického orchestru zazní skladby velikánů vážné hudby.
včera v 11:58

Ve světě od vedle Antonína Střížka můžou být všechny věci zajímavé

Noční městské výjevy, opuštěné krajiny nebo květinová zátiší jsou součástí Světa od vedle malíře Antonína Střížka. Na výstavě v pražské Galerii Villa Pellé vystavuje výjevy, které vytvořil v posledních letech.
včera v 10:00

Noc na Karlštejně a postel na safari. Horko posiluje nocturismus

Usnout ve venkovní posteli pod hvězdným nebem v Africe. Prohlédnout si Karlštejn po setmění. Nebo se procházet v chladnoucích římských uličkách. Vzestup takzvaného nocturismu pokračuje. Lidé při svých cestách na dovolenou nebo za kulturními zážitky totiž stále častěji prchají před spalujícím denním žárem a odsouvají své aktivity na večerní a noční hodiny.
31. 7. 2026

K-popoví idolové BTS nestojí o ceny Grammy, vadí jim asijská škatulka

Jedna z celosvětově nejpopulárnějších kapel korejského popu (K-popu) BTS stáhla svou hudbu z příštích amerických cen Grammy. Vyjadřuje tak nesouhlas s tím, že pořadatelé v šedesátém devátém ročníku zavedli novou kategorii pro nejlepší asijský pop. Podle BTS tak asijské popové umělce vyčlenili. Grammy naopak argumentují snahou dát stále oblíbenějšímu žánru prostor, jaký si zaslouží.
31. 7. 2026

Dovolená v Českém ráji nedopadne podle představ

Chtěli exotiku u moře, nakonec tráví léto v kempu a ve stanu. Předobrazem hlavních hrdinů nové komedie Dovolená v Českém ráji jsou tuzemské rodiny na prázdninových cestách. Film od režiséra a scenáristy Adama Kolomana Rybanského, koprodukovaný ČT, hrají od čtvrtka tuzemská kina.
31. 7. 2026

Cizinci se učí češtinu kvůli životu v tuzemsku, kultuře i návratu ke kořenům

Cizinci se češtinu učí kvůli studiu, práci nebo životu v tuzemsku, část z nich ale přivedou k jazyku také rodinné kořeny. Při výuce je podle odbornic důležité studenty hned od začátku motivovat ke komunikaci a neděsit je složitou gramatikou. V pořadu 90’ ČT24 o tom hovořily s moderátorkou Nikolou Reindlovou lektorka českého jazyka a literatury v Dijonu Kateřina Malečková a bohemistka Barbora Štindlová z Univerzity Karlovy.
30. 7. 2026

VideoFilmové premiéry: Spider-Man, František Skála či Dovolená v Českém ráji

V nové kapitole filmového Spider-Mana s podtitulem Zbrusu nový den zasvětil Peter Parker svůj život ochraně New Yorku na plný úvazek. V hlavní roli se opět představuje Tom Holland. Dalším zahraničním počinem je německo-maďarsko-francouzská koprodukce Tichá přítelkyně. Podmanivá meditace pojednává o vztahu člověka k přírodě, času a smyslu lidské existence. Českou kinematografii zastupuje komedie Dovolená v Českém ráji, v níž se manželé vydají na prázdniny s cílem zachránit svůj vztah. V hlavních rolích účinkují Tomáš Jeřábek a Magdaléna Borová. A do kin vstupuje také dokument Veřejný prostor Františka Skály zachycující jednu z nejvýraznějších osobností současného českého výtvarného umění.
30. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.