Křik z fronty i hlas duše. Ukrajinští muzikanti bojují hudbou

Nahrávám video

Na začátku plnohodnotné ruské invaze mnozí ukrajinští profesionální hudebníci vyměnili nástroje za zbraně a přihlásili se do bojů. Ukrajinské velení si ale uvědomilo, že válčit se může i na kulturní frontě. Někteří muzikanti a zpěváci tak plní armádní příkazy šířením kulturní propagandy na Ukrajině i v zahraničí, natáčela s nimi i zpravodajka ČT Darja Stomatová.

Ukrajinský hudebník, který si říká Mr. Halus, má oblečeny maskáče, kolem ramen uvázanou ukrajinskou vlajku a zpívá v sutinách válkou zničených domů. „Pomáhá mi to morálně i psychicky. Moje hra a zpěv jsou hlasem mé duše,“ vyznává se hudebník. Patří k těm, kteří slouží armádě šířením hudby. „Nejdůležitější je, že jsme v srdci jednotní,“ dodává Mr. Halus.

Do textů se promítají válečné zkušenosti. Symbolem jednoho z nejtvrdších bojů se na Ukrajině stala píseň Pevnost Bachmut. Jedna z nejdelších a nekrvavějších bitev proměnila východoukrajinské město solných a sádrovcových dolů v město duchů. Za cenu velkých lidských ztrát a totálního zničení města Rusové Bachmut dobyli loni v květnu.

Píseň o Bachmutu se stala neoficiální hymnou

Píseň kapely Antytila o Bachmatu vzdává hold obraně města. Zvedá bojového ducha nejen v týlu, ale často hraje i z reproduktorů ve vozidlech vojáků při cestě na první linii. „Ve své podstatě je to monolog vojáka, který plní bojový úkol. Mluví ke svým bratrům ve zbrani. Říká jim základní pokyny, které jsou důležité. Opakuje jim, proč bojují, co je před nimi a co za jejich zády,“ upřesnil frontman kapely Taras Topolja.

Zpěvák, kytarista a klavírista z Antytily strávili na frontě devět měsíců. Působili v praporu teritoriální obrany, kde z předních linií fronty v Charkovské oblasti vyváželi raněné vojáky. „Krev, zápach vybuchující munice, křik,“ shrnul lakonicky Topolja dojmy, které si odnesl.

Loni v létě na přímý rozkaz velitele ukrajinské armády opustili pozici vojenských mediků. I když zůstávají součástí jednotky, mají za úkol šířit v zahraničí ukrajinský pohled na válku. A sbírají peníze na výstroj a výzbroj. Před rokem vystupovali v Praze.

Získali si pozornost i slavných zahraničních kolegů. V roce 2022 hrála Antytila v kyjevském metru, využívaném tehdy jako kryt, se zpěvákem Bonem a kytaristou The Edgem z U2. Společný singl na podporu Ukrajiny vzešel ze spolupráce s britským písničkářem Edem Sheeranem. K verzi Sheeranovy dřívější skladby 2Step, k níž písničkář natáčel videoklip ještě před ruskou invazí v Kyjevě, dodal Topolja text psaný v době, kdy sloužil jako zdravotník na frontě.

Otevírají dveře a pomáhají zapomenout

„Může se to nazvat kulturní propagandou, protože můžeme otevřít dveře, které nemohou diplomaté, úředníci. Můžeme donést důležitou informaci. Rozšiřujeme taky ukrajinštinu v zemích, kde už dlouho nezněla,“ podotýká bubeník Dmytro Vodovozov.

Pro Ukrajince žijící v zahraničí jsou tyto písně vzpomínkou na blízké. Na padlé i na ty, kteří ochraňují jejich životy na frontové linii. A zkušenosti z bojů se opět dostávají do písní, od armády totiž dostává Antytila náměty pro další písně. Z některých – jako je Pevnost Bachmut – se stávají neoficiální hymny, které stmelují Ukrajince a dodávají naději.

Hudba má navíc ve válce ještě jednu podstatnou roli – pomáhá zapomenout. Při koncertech na frontové linii tak hudebníci vybírají repertoár, který bojující vojáky rozptýlí od tvrdé reality: od ukrajinských lidovek až po Metallicu.

Některé písně fungují lépe než jiné. Populární nebývají romantické skladby, protože dva roky války se na vztazích těžce podepsaly, vojáci raději slyší texty o solidaritě a hrdinství, upřesnil pro list The Washington Post Mykolaj Sierga. Ukrajinský moderátor a básník je zakladatelem kulturní jednotky, oficiální součásti ukrajinských ozbrojených sil.

Kulturní jednotka vrací lidskost

Ve všech dobách válka podněcovala uměleckou tvorbu a hudba sloužila k posílení morálky na válečném poli. Ukrajinskou kulturní jednotku tvoří profesionální hudebníci, kteří vstoupili do aktivní služby.

Sedm umělců podle webu jednotky vystupuje od poloviny září do poloviny listopadu na turné po Spojených státech. Mezi armádními kulturními vyslanci je operní zpěvák, houslista, klavírista, country zpěvák, básník i hráči na tradiční ukrajinský strunný nástroj bandura.

Koncertují pro vzdělávací instituce, zdravotnictví, církevní komunity, veterány i „lidi milující svobodu ze všech společenských vrstev“, vstup je zdarma. „Šedesátidenní turné po státech jihovýchodního, jižního a západního pobřeží bude poděkováním Američanům za jejich myšlenky a činy pro válčící Ukrajinu,“ píše kulturní jednotka.

Někteří z hudebníků se do služby vrátili poté, co se zotavili z válečného zranění. Padesátník Jurij Ivaskevič, sólista Záporožské filharmonie, přišel o nohu, když se jeho jednotka dostala pod palbu. Dobrovolně narukoval hned první den ruské invaze v únoru 2022. Když se stal granátometčíkem, nemyslel si prý, že se ke zpěvu ještě jednou vrátí. Ale pak jednou svým spolubojovníkům zazpíval píseň O Sole Mio.

„Kultura pomáhá poskytnout lidem emoce zabalené do metafory. Různí lidé je budou vykládat různými způsoby. Stejně jako verš z Bible,“ míní Ivaskevič. „Válka nám bere lidskost, kultura ji pomáhá získat zpět,“ sděluje jinými slovy totéž Mykolaj Sierga.

Vzkaz pro miliony

Pozornost k Ukrajině vtažené do války pomáhají přitahovat i hudebníci, kteří nemají armádní zkušenost. Jsou ale v zahraničí vidět. Dobrým příkladem je evropská písňová soutěž Eurovize, kterou sledují miliony lidí v půlce světa. A jakkoliv pořadatelé deklarují, že jde o nepolitickou akci, politika ji ovlivňuje.

Zejména viditelná byla Ukrajina při finálovém kole v roce 2022, které se konalo zhruba čtvrt roku po otevřeném napadení Ukrajiny Ruskem. Hlasy mezinárodního publika vynesly jako znamení solidarity na první místo folk-rapovou skupinu Kalush Orchestra se skladbou Stefania. K ní byl na internetu vzápětí zveřejněn nový videoklip se záběry válkou zničené Ukrajiny a žen v bojové výzbroji.

„Takto dnes vidíme ukrajinské matky, snažili jsme se předat poselství o tom, jak dnes vypadá Ukrajina,“ vysvětlil frontman skupiny Oleh Psjuk. Text původně napsal jako poctu své matce, po vypuknutí ruské invaze ale Stefania dostala nový význam a změnila se v hymnu země pustošené válkou. „Vždycky najdu cestu domů, i když jsou všechny cesty zničené,“ zpívá se v ní.

Vydražením trofeje z Eurovize vzápětí Kalush Orchestra získal pro ukrajinskou armádu devět set tisíc dolarů. K účasti v písňové soutěži dostali členové kapely speciální povolení, jinak by museli jako většina ukrajinských mužů ve věku od 18 do 60 let v zemi zůstat a být připraveni zapojit se do bojů.

Eurovize v době války?

Je pravidlem, že následující ročník Eurovize pořádá země předešlého vítěze. V případě Ukrajiny to ale bylo ze zjevných důvodů problematické. Kyjev sice nejprve reagoval rozhořčeně na rozhodnutí pořádající Evropské vysílací unie (EBU) o přesunutí soutěže, ale nakonec přivítal, že se úkolu zhostí Británie, kterou od zahájení ruské agrese na Ukrajině považuje za důležitého spojence.

Vítězství patřilo švédské zpěvačce Loreen, elektronické duo Tvorchi z Ukrajiny skončilo šesté. Shodou okolností v době konání ruské síly zaútočily na Ternopil, odkud ukrajinští zástupci v Eurovizi pochází. Letos se Ukrajina, reprezentovaná dvojicí Aljona Aljona a Jerry Heil, vyhoupla na třetí místo.

Poslední ročník provázela hlasitá diskuse o nákladech, které Ukrajinu stojí účast na Eurovizi v době, kdy je země ve válce. Novinářka Olena Ziněnková, rodačky z Charkova, uvádí v článku pro berlínské Centrum pro východoevropská a mezinárodní studia, že šlo o částku ve výši 277 tisíc dolarů.

Tu ale nakonec vyvážila možnost oslovit milionové publikum, čemuž upravily účastnice i výtvarné vyznění – dvě poutnice procházející ohněm symbolizovaly obraz Ukrajiny.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 20 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 23 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...