Kronos Quartet oslavil i v Česku padesát let na scéně

Nahrávám video

Smyčcový soubor Kronos Quartet letos slaví půlstoletí existence. Hudebníci v čele s Davidem Harringtonem se věnují soudobé hudbě s přesahy do mnoha žánrů, natáčejí také filmové soundtracky. Za dobu své existence získali několik cen Grammy a spolupracovali s Davidem Bowiem i Nine Inch Nails. V úterý koncertovali v Brně a ve středu v Praze.

Soubor má klasické obsazení, ale ctí progresivní repertoár i přístup ke koncertům, kdy specifika konkrétního prostoru často ovlivňují, co daný večer na pódiu zazní.

„Když jsme zjistili, že budeme hrát v kostele v Praze, neměli jsme tušení, jak velký kostel je nebo jakou má akustiku. Měli jsme jen představu v mysli a podle toho jsme naplánovali program,“ popisuje Harrington.

Takovým neobvyklým dějištěm koncertu byl v letech 2012 a 2019 i festival Colours of Ostrava. „Hráli jsme před deseti tisíci lidmi. Nestává se často, že bych se během sóla postavil a hrál vestoje. Pochopil jsem, jaké to je být rockovým zpěvákem, kterého lidi na pódiu burcují. Přesně to se tehdy stalo. Je potřeba toto jednou za život prožít. Bylo to skvělé,“ vzpomíná Harrington.

Hrají výhradně současnou hudbu, neváhají využít i digitální efekty. Přímo pro Kronos Quartet vzniklo na šest stovek skladeb. Proslulá je například ústřední melodie z filmu Requiem za sen. „Jsou výjimeční tím, jak těch padesát let, co jsou na scéně, posouvají hranice soudobé hudby,“ říká hudebník a pořadatel koncertu Václav Havelka.

Speciální hosté

Na pražský koncert si Kronos Quartet pozval jako hosty manžele Havlovy. S orchestrem je propojil v devadesátých letech hudebník Bryce Dessner. „Napsal přímo pro Kronos Quartet skladbu, kterou nám věnoval a která používá motivy z naší hudby,“ podotýká hudebník Vojtěch Havel.

Nejenom specifická místa ovlivňují repertoár. Před devíti lety zazněla v Praze kompozice ovlivněná válkou v Libanonu. Tentokrát kvartet zařadil skladbu ukrajinského skladatele Valentina Silvestrova.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 17 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 21 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...