Lednická sepsala tragédii v Životicích. Gestapo zastřelilo dětem tátu přímo před očima, popisuje

Nahrávám video

Karin Lednická si čtenáře získala románovou kronikou Šikmý kostel. Ještě před třetím dílem se ale rozhodla vydat jiný příběh, který se nicméně také odehrává na Karvinsku. V literárním dokudramatu Životice chce připomenout zapadlou kapitolu této obce: masakr za druhé světové války.

Obraz (po)zapomenuté tragédie, jak zní podtitul knihy, se vrací do Životic roku 1944. V malé vesnici uprostřed Těšínského Slezska gestapo jako odvetu za útok partyzánů zavraždilo šestatřicet mužů. Desítky dalších lidí odvleklo do koncentračních táborů.

„Bylo by chybné omezovat popis jenom na tyto represálie ze 6. srpna, protože ony pokračovaly ještě po dlouhé měsíce. A je třeba si uvědomit, že nejsme v protektorátu, ale na okupovaném území, protože Životice byly součástí Říše,“ upozorňuje Karin Lednická.
Životice zmiňuje i ve druhém dílu Šikmého kostela. Ale jen stručně. Právě rešerše k pokračování bestselleru z Karvinska ji k tragédii Životic přivedly. Rozhodla se věnovat smutné historii celou knihu.

Lednická: Je trestuhodné zapomenout

„Je to něco, co mi dává smysl a co vnímám jako potřebné. Na začátku byla věta jedné z pamětnic, která si po tryzně posteskla: ‚Na nás úplně všichni zapomněli.' To byl spouštěč, proč jsem do toho vůbec pustila – kvůli připomenutí, protože mi přijde trestuhodné, že se tady stal tak veliký zločin a téměř nikdo o něm neví. Už dokonce ani ne ve městě, na jehož katastru se odehrává,“ vysvětluje spisovatelka.

Čtenáři Šikmého kostela mohou být překvapeni formou novinky. Lednická zvolila literární dokudrama. „Při beletristickém zpracování historie vám vypadne spousta materiálů. Na druhou stranu jsem nechtěla zvolit čistě dokumentární formu, protože by mi z knihy vypadla svědectví, která tomu dodávají autenticitu. Svědectví lidí, kterým třeba tátu zastřelilo gestapo, a oni to viděli – jako děti – na vlastní oči,“ upřesňuje.

Spisovatelka přiznává, že oživování dávné historie bylo velmi emocionální jak pro ni, tak pro vypravěče. Kromě svědectví pamětníků, která uchovávají i jejich potomci, autorce k poznání historie velmi napomohly práce historika Mečislava Boráka. Knihu mu dedikovala.

Šikmý kostel potřetí

Psaní příběhu Životic odsunulo dokončení trilogie Šikmý kostel. Románový debut Karin Lednické začal důlním neštěstím v roce 1894, osudy postav by měly pokračovat až do 60. let 20. století, kdy stará Karviná, kam je děj zasazen, zanikla. I v tomto příběhu vycházela autorka z historických faktů a vzpomínek pamětníků, sbírala je několik let.

Životice se ke čtenářům dostanou 24. března na Velký knižní čtvrtek. Knihkupecká akce v jeden den předloží dvanáct nových titulů od tuzemských i zahraničních autorů. Do doby druhé světové války se vrací rovněž novinka Dalibora Váchy. V románu Smrt na kůru beletristicky mapuje atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Na pulty se dostávají i knihy od Bianky Bellové, Davida Attenborougha, Neila Gaimana či Jeana-Michela Guenassii.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 14 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 18 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...