Lidé si loni více půjčovali e-knihy, nejvíc se četla Čapkova Bílá nemoc

Knihy musely zůstat na policích, lidé naopak sáhli po čtečkách. Zájem o elektronické tituly se v českých veřejných knihovnách loni zvýšil až o stovky procent. České televizi to potvrdily oslovené knihovny. Například v Praze narostlo loni na jaře půjčování e-knih až o 400 procent. Nejvíc čtenáře táhla Bílá nemoc od Karla Čapka nebo knihy od Radky Třeštíkové.

Během uplynulého roku se i kvůli pandemii koronaviru zvýšil zájem čtenářů o elektronické knihy. Některé knihovny hlásí nárůst až o stovky procent. „Při jarní uzavírce fyzických služeb stahování e-knih z e-knihovny vzrostlo o 400 procent, na podzim je meziroční srovnání vyšší o 200 procent,“ popsala Lenka Hanzlíková z oddělení komunikace Městské knihovny v Praze.

Podobná situace byla i v Brně. „Ruku v ruce s on-line výukou také vzrostl zájem o on-line služby knihovny, kdy je pro studenty jakýmsi ‚záchranným kolem‘ například iniciativa ‚Národní digitální knihovna covid‘, která umožňuje využívat kompletní digitální fondy MZK a Národní knihovny,“ potvrdil mluvčí Moravské zemské knihovny (MZK) Radoslav Pospíchal.

Největší zájem je o školní četbu a české autory

V brněnské Knihovně Jiřího Mahena vzrostl zájem o e-knihy také u nových čtenářů. Za loňský rok tam počítají přes 10 tisíc výpůjček elektronických knih. „Zajímavostí je, že službu využilo téměř 2200 čtenářů, což je o třetinu více než v roce 2019. K výpůjčkám e-knih si tedy našli cestu i čtenáři, kteří je dříve nevyužívali,“ komentuje Jana Šubová z Knihovny Jiřího Mahena. 

U čtenářů pak stále vede Bílá nemoc. „Z e-knih se nejvíce stahuje Bílá nemoc Karla Čapka a Povídky Malostranské Jana Nerudy, takže klasicky školní četba,“ konstatuje Hanzlíková z pražské Městské knihovny. V Brně je pak na prvních příčkách Šikmý kostel od Karin Lednické, Vrány Petry Dvořákové, Proč spíme od Matthewa Walkera nebo také Radka Třeštíková s knihou Foukneš do pěny.

Mezi nejvíce půjčované tištěné tituly pak patřily ty od českých autorů. „Tištěným knihám dominují tři čeští autoři, Patrik Hartl, Radka Třeštíková a Alena Mornštajnová,“ popisuje zkušenost za pražskou Městskou knihovnu Hanzlíková. O stejné autory byl pak zájem i v Brně nebo v Knihovně města Plzně.

Až o polovinu méně nových registrací

Knihovny ale i přesto hlásí menší zájem o registrace. V Praze tak například spustili novou on-line verzi. „Aktuálně máme přes 150 tisíc registrovaných čtenářů a nových se v té době, co jsme byli otevření, stihla zapsat jen půlka, co loni. Ale máme přes 3400 nově zapsaných čtenářů on-line, což je nová služba, kterou jsme spustili v říjnu,“ řekla Hanzlíková z Městské knihovny v Praze.

Méně registrací hlásí také Brno. „Opatření proti šíření covidu-19 se negativně odrazila na návštěvnosti a využití služeb knihovny. Registraci do knihovny si obnovilo nebo založilo o 17 procent méně čtenářů než v roce 2019,“ popisuje Šubová za Knihovnu Jiřího Mahena. Také počet výpůjček se jim za loňský rok snížil. „Čtenáři si udělali kolem jednoho milionu výpůjček, což je o třetinu méně než v roce 2019,“ dodala Šubová.

Přestože provoz knihovny je omezený, nevěnují se tu pouze výpůjčkám. Zaměstnanci brněnské knihovny nově pomáhají s trasováním. „Od listopadu se naši pracovníci zapojili pod dohledem Krajské hygienické stanice Jihomoravského kraje do trasování. Využíváme tak personální kapacity v čase, kdy máme omezený provoz a nemůžeme se naplno věnovat klasickým službám pro čtenáře,“ uzavřela Šubová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 12 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 16 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...