Literáti kritizují ministerstvo kultury za podmínky dotačního programu

Nahrávám video

Z Národního plánu obnovy, v němž je na financování kulturních projektů vyhrazeno v celkovém objemu necelých pět a půl miliardy korun, získá podporu i literární tvorba. První výzva už byla ukončena, mezi literáty vyvolala kritiku.

Výzvu na podporu píšících autorů označují někteří literáti za promarněnou šanci, výsměch spisovatelům či administrativní šiml.

„Hodně prostoru se věnuje specifikaci vašich výdajů, rozpočtu, čestnému prohlášení o střetu zájmu, věcem, které zkrátka nedávají smysl. A v tom kontextu to, na co by se vaše pozornost měla soustředit nejvíc, popis díla, na kterém chcete dělat, je úplně marginální,“ udivuje nejen spisovatelku Petru Hůlovou.

„V realitě to vůbec nemá smysl, protože nejde o podporu umění a umělců, je to naopak další zátěž. Je to nesmírně ponižující,“ dodává Radka Denemarková. „Museli bychom si najmout tým lidí, kteří umějí pracovat s byrokraticky nesmyslnými formuláři,“ obává se. Přitom podle spisovatelčiných slov i její vlastní zkušenosti s tvůrčími stipendii i ze zahraničí ukazují, že je možné vše nastavit mnohem jednodušeji.

Ministerstvo kultury: Podmínky jsou běžné

Ministerstvo kultury se brání s tím, že jde o běžné dotační podmínky jako u českých dotací, tato dotace ale musí respektovat pravidla Evropské komise.

„Je nám to trochu líto, protože jsme podmínky dotačního titulu konzultovali s odbornou veřejností a ty podmínky jsou velmi podobné, ale mnohem benevolentnější než u českého národního titulu. Nejsou tam ani jiné částky. Jediné, v čem se to liší, je, že musí být skutečně vedeny účetní doklady, které je potřeba doložit,“ vysvětlila tisková mluvčí ministerstva kultury Jana Malíková.

Méně peněz u poezie než prózy

Velkou nevoli zvedlo i finanční rozdělení mezi prózou a poezií. Autoři románů mohou žádat o dotaci ve výši sto tisíc, kdežto básníci mohou počítat maximálně s třicetitisícovou podporou. „Nejde přeci o to, v jakém oboru nebo žánru pracujeme, jde o to, že i kdyby to bylo dílo o deseti stranách, může mít světový dosah, protože nejde prošlapanými cestami,“ namítá Denemarková.

Podle resortu kultury ale zájem o dotaci dokazuje, že byla vypsána správně, protože se přihlásilo více žadatelů než o klasický český dotační titul. V následujících třech letech má být investováno do rozvoje tuzemské literární tvorby dvanáct milionů korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 14 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 17 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...