Lovci mamutů jsou jen část pravěkých dobrodružství Eduarda Štorcha

Eduard Štorch zůstává zapsán především jako autor knihy Lovci mamutů. Výstava v Národním muzeu představuje i jeho další pravěká dobrodružství. Štorchovy romány přitom propojuje s autentickými archeologickými nálezy, které ho při psaní smyšlených příběhů inspirovaly. Literáta navíc představuje i jako pedagoga, byl třeba prvním, kdo vzal pražskou mládež na lyže.

Směr Štorchově literární tvorbě dala jeho amatérská záliba v archeologii. Pravěké a středověké památky zachraňoval zejména v Praze a v krajině kolem Lobče na Mělnicku. Během svého života publikoval kromě různě tematicky zaměřených odborných a osvětových knih a článků také dvě desítky beletristických děl.

V doprovodu Štorchových knih projdou návštěvníci od doby kamenné, kam spadá román Lovci mamutů, do raného středověku, kdy se odehrává příběh knihy Hrdina Nik o sirotkovi, který se musí protloukat sám životem poté, co jeho rodiče zabili Avaři.

Jehlice z Bronzového pokladu, zubr z Lovců mamutů

Atmosféru jednotlivých dob dokreslují příklady pravěké fauny, s jakou se setkávali knižní hrdinové Kopčem a Veverčák. „Například lebka obávané šelmy lva jeskynního či hyeny jeskynní, impozantní je též lebka zubra, možná si někteří vzpomenou, že v románu hned na počátku zubři zalehnou matku jednoho z hlavních hrdinů,“ upřesnila autorka výstavy Lucie Vélová. Do instalace se dostalo i mládě mamuta.

Román Bronzový poklad zase připomenou jehlice z Něčína nalezené v roce 1929. Zájemci narazí také na paleontologickou jeskyni nebo průčelí neolitického domu. K neolitu, tedy období prvních zemědělců, se vztahuje například román Osada Havranů. „Keramické nádoby, včetně zásobníků na obilí, zrnotěrku, kde se drtilo obilí, replika sekery,“ zmínila kurátorka, čím prapočátky zemědělství výstava dokládá.

Z výstavy Pravěká dobrodružství Eduarda Štorcha
Zdroj: Národní muzeum

Ukázána je třeba i výbava Štorchova nálezu keltského bojovnického hrobu z Prahy-Hloubětína. Celkem příběh výstavy sestavilo na osm set předmětů, z nich tři sta pochází ze Štorchovy osobní sbírky. „Ve sbírkách Národního muzea se nachází přes tisíc unikátních artefaktů spojených se Štorchovým jménem. Výstava však není jen poučná, ale přináší též hravý a zábavný pohled na pravěk,“ doplnil generální ředitel Národního muzea Michal Lukeš.

Ostatně návštěvníci sami můžou zkusit přímo na výstavě napsat část povídky nebo vytvořit ilustraci ve stylu Štorchových knih. Nejznámější jsou ty ze spolupráce se Zdeňkem Burianem.

S dětmi na lyže i na farmu

Štorcha představuje výstava jako činorodou osobnost. Byl také skautem a pokrokovým pedagogem. Organizoval ozdravné pobyty u moře a ve dvacátých letech byl prvním, kdo uspořádal lyžařský kurz pro pražskou mládež. Rovněž si pronajal na vlastní náklady pozemek, kde založil takzvanou Dětskou farmu s hřištěm a školou v přírodě. I do kantorské profese se promítala Štorchova záliba v archeologii, když se snažil reformovat výuku dějepisu.

Národní muzeum si výstavou, připravenou ve spolupráci s Památníkem národního písemnictví, připomíná, že před sto lety zakoupilo přímo od spisovatele jeho archeologickou sbírku. Pravěká dobrodružství Eduarda Štorcha lze v Nové budově zažít celý jeden rok.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 12 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 16 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...