Lovci mamutů ulovili před sto lety české čtenáře

Nahrávám video

Pedagog, archeolog a spisovatel Eduard Štorch dokázal dětské čtenáře vtáhnout do pravěku jako žádný jiný autor. Před sto lety jim poprvé představil Lovce mamutů. Příběh Kopčema, Veverčáka a Kukačky se opakuje dodnes – nakladatelství Albatros nově pravěké dobrodružství nabízí ve speciální edici, navíc s kapitolou, která knižně dosud nevyšla.

Učitel z pražské periferie Eduard Štroch měl živou fantazii a také koníčka, kterého na začátku dvacátého století ještě neregulovaly zákony. Archeologické výzkumy prováděl – i se svými zvídavými žáky – zejména v Praze a v krajině kolem Lobče na Mělnicku. Zapsal si například, že u pražské Bulovky odkryli kosti mamuta. Ve školních osnovách ale Štorch o tom, co nacházel při vykopávkách, nenašel téměř nic. Rozhodl se proto dětem o pravěku vyprávět vlastní příběhy.

 „Člověk je musí brát jako literaturu,“ podotýká ke Štorchovým knihám archeolog Karel Sklenář. „Nešlo mu o vědecké pojednání, on to hlavně všechno psal pro školní děti, aby si při výkladu o prehistorii udělaly určitou představu.“

První vydání Lovců mamutů z roku 1918
Zdroj: ČT24

Objevy a pedagogický zájem přivedly Štorcha nejprve v roce 1907 k napsání útlého příběhu Člověk diluviální. O jedenáct let později už v rozšířenější verzi vyšel pod názvem Lovci mamutů. „Byly to ještě jen útržkovité skici k románu. Ilustroval je Jaroslav Panuška, jeden z prvních malířů, který kreslil zvířata. Ale fantazie u něj příliš pracovala, ty obrázky nebyly příliš na vědecké bázi,“ popisuje první Lovce mamutů sběratel Jiří Pošva.

Věrohodnější ilustrace k Lovcům mamutům připojil až Zdeněk Burian, s nímž je vyobrazení pravěku nedomyslitelně spojeno. Jeho obrázky nechyběly ani při prvním vydání celého románu v roce 1937. Nicméně ilustrovat Lovce mamutů od té doby zkoušeli i jiní autoři, třeba autor Ferdy Mravence Ondřej Sekora.

Návod na lov mamuta? Nejen v tom se Štorch mýlil

Kniha se stala senzací a vycházela pak ve stotisícových nákladech. Zatímco čtenáři příběhy hltali, odborníci si nemohli nevšimnout, že se Štorch ve snaze o popularizaci historie dopustil řady omylů. Třeba v lovu mamuta. „Je to nesmysl. Lidé neměli tenkrát žádné nástroje, jak by vyhloubili tak hlubokou jámu, aby do ní zapadl a nevylezl ven,“ namítá archeolog Karel Sklenář.

Nepříliš věrohodná mu přijde také cesta, kterou knižní hrdinové urazí. „Začínají na Dyji u Dolních Věstonic, pak se posouvají do jeskyní Moravského krasu, pak se stěhují do Předmostí, potom na Vysočinu a potom do Libně, kam je Štorch potřeboval dostat. Takový pohyb je velice málo pravděpodobný, ve skutečnosti nebyla určitě žádná skupina, která by z Dolních Věstonic táhla až do tehdy poměrně nehostinných Čech,“ vyvrací autorovy představy.

  • Lovcům mamutů se věnoval také jeden díl Historie.cs. Do jaké míry život Štorchových hrdinů odpovídá současným vědeckým poznatkům? Podívejte se na video:
Nahrávám video

V jiných ohledech Štorch pravěkou společnost naopak podcenil. Nedorozumívali se jen posunky a skřeky, jak se domníval, ale používali už řeč. „Museli mít poměrně bohatý duchovní život a měli veškeré fyzické předpoklady k tomu, aby mluvili normální řečí,“ nepochybuje Sklenář.

Přesto je ke Štorchovým omylům shovívavý – řadu faktů nemohl amatérský archeolog tehdy znát a jeho cílem bylo zaujmout malé čtenáře, ne odborníky. 

Štorchovy příběhy v novém vydání

Dnešní nakladatelé jsou přesvědčeni, že dobrodružství Eduarda Štorcha obstojí před dětmi i v současné době.

Lovci mamutů
Zdroj: Albatros

„Příběhy z pravěku psali i jiní autoři, i evropští, od třicátých let to byla bezmála móda psát příběhy pro děti z historie. Štorch byl ale velmi pečlivý. Od první povídky pracoval třicet let na tom, aby dětem svůj příběh z pravěku převyprávěl. Nejtěžší na té látce je napsat ji tak, aby byla relativně syrová, aby v ní byla tehdejší divočina a divokost, zároveň Štorch vytvořil i speciální jazyk, velice strohý. Tehdejší lidé jsou líčeni primitivně, ale ne hloupě. Nemění se to v nějakou parodii,“ oceňuje na Štorchových pravěkých příbězích programový ředitel Albatrosu Ondřej Müller.

Albatros začal Štorchovy knihy s typickými ilustracemi Zdeňka Buriana vydávat nově ve speciální edici. Jednotlivé tituly po sobě nenásledují v pořadí, v jakém je Štorch původně psal, ale řazení se řídí chronologicky historickým obdobím, o nichž příběhy vyprávějí. 

Jako první se tak letos v březnu objevili Lovci mamutů. Nové vydání navíc obsahuje dosud nepublikované kresby a dosud knižně nepublikovanou kapitolou, která prozradí osudy hrdinů po pěti letech od konce původního příběhu. „Založí rodinu a vznikne nový rod lovců mamutů,“ prozradil Ondřej Müller.

Edice bude pokračovat dvojknihou Osada havranů a U Veliké řeky, po nich se čtenáři mohou těšit na Minehavu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 18 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 22 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...