Madona v Olomouci po pěti stech letech odkládá roušku

Před přibližně pěti sty lety namaloval Sebastiano del Piombo obraz Madona s rouškou. O zhruba sto padesát let později se olejomalba dostala do Olomouce, kde shlíží ze stěny obrazárny v Arcidiecézním muzeu. To ovšem zůstane ještě rok zavřeno, ne kvůli pandemii, ale kvůli rekonstrukci. Muzeum vzácný obraz připomíná alespoň on-line. Mimo jiné v animovaném klipu, který ukazuje, jak Piombo své dílo maloval. Promítat ho bude i na katedrálu sv. Václava.

„Sebestianus faciebat“ – namalováno Sebastianem, oznamuje nápis v levém dolním rohu obrazu. Malíř své autorství zakomponoval v podobě namalovaného papírového lístku přichyceného k loži malého Krista zlatým špendlíkem.

Vliv Raffaela i Michelangela

Benátčan Sebastiano Luciani patří k malířům vrcholné renesance. Vlivy benátských mistrů v jeho tvorbě zůstávaly, on sám se ale před třicítkou přestěhoval do Říma, kde žil až do smrti v roce 1547. Získal poměrně jisté místo v papežských službách, jméno, pod nímž je známý – Sebastiano del Piombo –, odkazuje k funkci strážce pečeti. Dařilo se mu především jako portrétistovi, nicméně podle všeho časem díky pravidelnému příjmu zpohodlněl a v malířské tvorbě dost polevil.

Del Piombo byl vrstevníkem Raffaela Santiho a Michelangela Buonarrotiho, jejich vliv nezapře ani Madona s rouškou. „Rafaelův vliv se projevuje v celkové kompozici, protože Rafael namaloval podobnou kompozici madony s Ježíškem pro kostel Santa Maria del Popolo a z této kompozice Sebastiano vyšel,“ vysvětluje na stránkách olomouckého Muzea umění kurátorka Gabriela Elbelová.

Od Rafaela převzal nejen kompozici zmíněného obrazu, ale po jeho smrti – Santi zemřel shodou okolností v době, kdy olejomalba vznikala – měl také vytvořit výzdobu v kapli zmíněného kostela. Ale nakonec ji ani on nedokončil, je nicméně v této kapli pohřben.

Michealengelův odkaz spatřuje kurátorka v tvářích postav, především Panny Marie, vyobrazené jako „klasický michelangelovský typ“.

Budoucí utrpení

Sebastiano Luciani, zvaný del Piombo / Madona s rouškou (kolem 1520)
Zdroj: Arcibiskupství olomoucké – Arcidiecézní muzeum Kroměříž/Muzeum umění Olomouc

Olej na topolovém dřevě o rozměrech přibližně 120 krát 92 centimetrů vytvořil del Piombo kolem roku 1520. Zpodobňuje Pannu Marii chystající se přikrýt průsvitnou rouškou spícího Ježíška, na něhož hledí také jeho pěstoun Josef. Ke svaté rodině se připojil i nedospělý Jan Křtitel.

Vyobrazení má hlubší teologickou symboliku. Ježíšův spánek, stejně jako Madonino zamyšlení, je předzvěstí Kristova budoucího utrpení a truchlení jeho matky. K ukřižování odkazuje i stehlík, jehož spící dítě tiskne v dlani. „Podle středověké legendy měl stehlík vytrhnout trn z Kristova čela,“ připomíná lektorka z Muzea umění Olomouc Hana Lamatová. Červená skvrna na hlavičce tohoto ptáka je prý věčným pozůstatkem Ježíšovy prolité krve.

Pod rentgenem

Čtyřminutová animace, kterou muzeum obraz nově přibližuje, shrnuje výsledky průzkumu restaurátora Radomíra Surmy. „Využíval například rentgenové snímky díla a dokázal z nich interpretovat, že kompozice obrazu se před dokončením obrazu proměnila,“ upřesnila Lamatová. Finální olejomalbě předcházely dvě starší kompozice. Sebastiano del Piombo nejprve namaloval jen Pannu Marii s Ježíškem. Až později přidal i ostatní postavy a symbolického stehlíka.

Kunsthistorici vědí nejen, co olomoucké Madoně s rouškou předcházelo, ale i co následovalo. Podobný motiv Panny Marie použil del Piombo ještě o pět let později, zrcadlově obrácená verze olomouckého výjevu ale zůstala nedokončená, uchována je v Neapoli.

V Olomouci od roku 1673

Piombova olomoucká Madona s rouškou patří k nejcennějším pokladům italské renesance ve sbírkách Muzea umění, pod které Arcidiecézní muzeum v Olomouci spadá. Biskup Karel II. Liechtenstein-Castelcorna ji získal roku 1673, když odkoupil sbírku kolínských obchodníků s uměním, bratří Imstenraedů. Ti měli prostřednictvím svého strýce, jenž mimo jiné pracoval pro Ludvíka XIV., kontakty na francouzský královský dvůr. Podařilo se jim také dostat k dražbě uměleckých děl po popraveném anglickém králi Karlu I., právě tato kolekce se stala součástí kabinetu olomouckého biskupa.

Biskup stejným způsobem přišel mimochodem k dalšímu slavnému obrazu ze současných muzejních sbírek – Tizianovu monumentálnímu vypodobnění Apollo a Marsyas.

Olomoucké muzeum k výročí Madony s rouškou připravilo na květen a červen on-line projekt Piombo: Madona bez roušky. Zahrnuje virtuální prohlídku obrazu nebo přednášky. V dnech 18. až 20. června pak bude animace rozkrývající postupnou Piombovu práci promítána na průčelí kostela sv. Václava v Olomouci.

Na květen není oslava Madony s rouškou naplánována náhodou. Právě tento měsíc je totiž podle církevní zvyklosti zasvěcený Panně Marii.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zemřel herec Vincent Pastore, známý ze seriálu Rodina Sopránů

Ve věku 80 let zemřel americký herec Vincent Pastore, známý především jako představitel mafiánů a gangsterů. Nejvíce se proslavil rolí Salvatora „Big Pussy“ Bonpensiera v seriálu Rodina Sopránů. O úmrtí umělce informovala agentura AP.
před 22 hhodinami

VideoJeden z nejlepších koncertů napsal Dvořák, míní violoncellista Maisky

K nejoblíbenějším autorům violoncellového virtuosa Mischy Maiského patří Antonín Dvořák, zejména jeho Violoncellový koncert h mol. „Je to možná vůbec nejlepší violoncellový koncert, jaký kdy byl napsán, a jeden z nejlepších koncertů vůbec. A pro každého je velká čest, když ho může hrát. Hrál jsem ho i v Česku a doufám, že se někdy vrátím a zahraju ho znova,“ uvedl Maisky v Událostech, komentářích. V tuzemsku je i nyní, aby se svým rodinným triem uzavřel v Kostelci nad Orlicí Novozámecké hudební léto. V doprovodu Karlovarského symfonického orchestru zazní skladby velikánů vážné hudby.
1. 8. 2026

Ve světě od vedle Antonína Střížka můžou být všechny věci zajímavé

Noční městské výjevy, opuštěné krajiny nebo květinová zátiší jsou součástí Světa od vedle malíře Antonína Střížka. Na výstavě v pražské Galerii Villa Pellé vystavuje výjevy, které vytvořil v posledních letech.
1. 8. 2026

Noc na Karlštejně a postel na safari. Horko posiluje nocturismus

Usnout ve venkovní posteli pod hvězdným nebem v Africe. Prohlédnout si Karlštejn po setmění. Nebo se procházet v chladnoucích římských uličkách. Vzestup takzvaného nocturismu pokračuje. Lidé při svých cestách na dovolenou nebo za kulturními zážitky totiž stále častěji prchají před spalujícím denním žárem a odsouvají své aktivity na večerní a noční hodiny.
31. 7. 2026

K-popoví idolové BTS nestojí o ceny Grammy, vadí jim asijská škatulka

Jedna z celosvětově nejpopulárnějších kapel korejského popu (K-popu) BTS stáhla svou hudbu z příštích amerických cen Grammy. Vyjadřuje tak nesouhlas s tím, že pořadatelé v šedesátém devátém ročníku zavedli novou kategorii pro nejlepší asijský pop. Podle BTS tak asijské popové umělce vyčlenili. Grammy naopak argumentují snahou dát stále oblíbenějšímu žánru prostor, jaký si zaslouží.
31. 7. 2026

Dovolená v Českém ráji nedopadne podle představ

Chtěli exotiku u moře, nakonec tráví léto v kempu a ve stanu. Předobrazem hlavních hrdinů nové komedie Dovolená v Českém ráji jsou tuzemské rodiny na prázdninových cestách. Film od režiséra a scenáristy Adama Kolomana Rybanského, koprodukovaný ČT, hrají od čtvrtka tuzemská kina.
31. 7. 2026

Cizinci se učí češtinu kvůli životu v tuzemsku, kultuře i návratu ke kořenům

Cizinci se češtinu učí kvůli studiu, práci nebo životu v tuzemsku, část z nich ale přivedou k jazyku také rodinné kořeny. Při výuce je podle odbornic důležité studenty hned od začátku motivovat ke komunikaci a neděsit je složitou gramatikou. V pořadu 90’ ČT24 o tom hovořily s moderátorkou Nikolou Reindlovou lektorka českého jazyka a literatury v Dijonu Kateřina Malečková a bohemistka Barbora Štindlová z Univerzity Karlovy.
30. 7. 2026

VideoFilmové premiéry: Spider-Man, František Skála či Dovolená v Českém ráji

V nové kapitole filmového Spider-Mana s podtitulem Zbrusu nový den zasvětil Peter Parker svůj život ochraně New Yorku na plný úvazek. V hlavní roli se opět představuje Tom Holland. Dalším zahraničním počinem je německo-maďarsko-francouzská koprodukce Tichá přítelkyně. Podmanivá meditace pojednává o vztahu člověka k přírodě, času a smyslu lidské existence. Českou kinematografii zastupuje komedie Dovolená v Českém ráji, v níž se manželé vydají na prázdniny s cílem zachránit svůj vztah. V hlavních rolích účinkují Tomáš Jeřábek a Magdaléna Borová. A do kin vstupuje také dokument Veřejný prostor Františka Skály zachycující jednu z nejvýraznějších osobností současného českého výtvarného umění.
30. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.