Magdalena Jetelová vnímá stíny budoucnosti

Nahrávám video

V Praze vystavuje Magdalena Jetelová, renomovaná česká výtvarnice, žijící v Německu. Ve své tvorbě řeší ekologické a kulturně-historické otázky, využívá při tom moderní technologie, jako GPS nebo drony. Galerie Cermak Eisenkraft nabízí průřez její tvorbou od sedmdesátých let až do současnosti. Některá díla jsou vystavena vůbec poprvé.

Výstava zahrnuje kouřové kresby, sochy, fotografie i projekty z oblasti enviromentálního umění, do nichž Magdalena Jetelová obtiskuje otázky související s ekologií, kulturou i historií. Ve svých instalacích se zabývá změnami reality, pracuje s krajinou podobně jako s architekturou, s konkrétními místy, jejich historií, pamětí a příběhem.

Většinu svého profesního života se výtvarnice zaobírá stavy nerovnováhy a přírodní nestability. K jejich vyjádření používá řadu prostředků. Pracuje s lasery, drony, satelity i navigačními technologiemi GPS. „Moderní technologie nechává reagovat s přírodním bohatstvím. Například laser má pro ni funkci jakési tužky,“ dodává historik umění Mark Gisbourne.

Jak se věci mají

Netradičním způsobem využívá umělkyně i přímo přírodní živly. Například v sérii Červený kouř, vytvořené v roce 1985 před emigrací na Západ, využívá oheň jako médium i performanci. Název výstavy The Lie of the Land v doslovném překladu znamená Lež krajiny, jde ale o anglický idiom s významem „jak se věci mají“.

„V současné době, kdy se mluví hodně o ekologii, jsou její land arty, tedy její práce s krajinou, zase aktuální jinak, než byly před dvaceti lety. Má cit pro to, co se děje právě teď, jako by vnímala stíny, které do našeho světa vrhá budoucnost. Ale samozřejmě že tomu odpovídá i složitost jejího díla,“ uvádí spoluautor textů k výstavě, filozof Miroslav Petříček.

Ilustrace kresbami

Instalace Magdaleny Jetelové jsou většinou prostorově náročné. Galerie Cermak Eisenkraft, kde vystavuje do 27. dubna, patří ale k těm menším. „Přenést Magdaleniny projekty do malého galerijního prostoru je možné. Volili jsme formu kresby, kdy Magdaleninými kresbami u všech důležitých projektů ilustrujeme, o čem jsou,“ vysvětlil kurátor Tomáš Zapletal Cermak.

Jetelová ještě před emigrací realizovala v Československu například landartový podzemní projekt pro Jižní Město, v zahraničí pak získala uznání projektem Domestication of a Pyramid. Současně na několika místech Evropy prezentovala setkání egyptské a evropské architektury.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 15 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 19 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...