Knihou roku 2025 se stala Mariborská hypnóza

Nahrávám video

Mariborská hypnóza Dory Kaprálové získala ocenění Kniha roku 2025, hlavní cenu soutěže Magnesia Litera. Podle poroty v ní autorka postupy blízkými magickému realismu líčí příběhy skutečné i smyšlené. Literární ocenění se udělovalo v jedenácti kategoriích – od prózy či knih pro děti a mládež přes nakladatelský čin a překlady až po humoristické počiny.

Kniha roku Dory Kaprálové Mariborská hypnóza zvítězila rovněž v kategorii próza. Autorka usazená v Berlíně v ní neobvyklou optikou, v níž využila i pohled mouchy, zachytila svůj tvůrčí pobyt ve slovinském městě, spojeném se spisovatelem a entomologem Drago Jančarem. Postupy blízkými magickému realismu líčí příběhy skutečné i smyšlené.

„Nakladatelské zadání pro tento text byl bedekr slovinského Mariboru. Autorka se ovšem všemožně snaží překračovat zažité představy o knihách provázejících po městských pozoruhodnostech, institucích či památkách,“ konstatovala porota.

Předseda výboru cen Magnesia Litera Pavel Mandys očekává, že ocenění Kniha roku zvýší čtenářský zájem o Mariborskou hypnózu. „Doufáme, že se díky tomu jako v minulých ročnících znásobí prodej této knihy. Nevím, jestli se z toho stane takový bestseller, jakým byl loni román Letnice od Miroslava Hlauča, kterého se prodalo 30 tisíc výtisků,“ uvedl. Vítězný titul má šanci upozornit na sebe i v zahraničí, protože autorka bude hostem na knižním veletrhu ve Frankfurtu nad Mohanem.

Nahrávám video

Ocenění za poezii převzal kardiochirurg Radovan Jursa za sbírku Koncept transparence, kterou doprovodil navíc vlastními kresbami. I motivem oceněných veršů je srdce, přičemž – podle poroty – „exaktní i anatomické se setkává s téměř romantickým důvěrným“.

Vyprávění o silném poutu mezi vnučkou a babičkou S láskou V. vzniklo původně jako vysokoškolská práce Kateřiny Illnerové. Za komiks, v němž jsou pohlednice z prázdnin vstupním portálem do dobrodružství, už získala komiksovou cenu Muriel – a nyní i literu za knihy pro děti a mládež.

V kategorii knih pro děti a mládež získala Literu komiksová autorka Kateřina Illnerová za knihu S láskou V.
Zdroj: ČTK/Kateřina Šulová

Archeologa Petra Šídu a paleoekologa Petra Pokorného spojil nejprve zájem o archeologii severočeských pískovcových krajin a posléze i cena za nejlepší dílo naučné literatury. V publikaci Hinterland zaměřují pozornost na místa, která zůstávají stranou, jako jsou Labské pískovce, Český ráj nebo Broumovsko.

Literu za naučnou literaturu dostali ekolog Petr Pokorný (vlevo) a archeolog Petr Šída za knihu Hinterland
Zdroj: ČTK/Kateřina Šulová

Litera za publicistiku míří za Klárou Kubíčkovou a Janou Srncovou a knihou Roztěkané. Zpracovaly v ní téma, které se týká osobně jich samých – dospělé ženy bojující s diagnózou ADHD. „Je to knížka o laskavosti, o toleranci,“ uvedla Srncová. Kubíčková při převzetí ceny poděkovala za ohlasy od čtenářek, které si díky této knize „nepřipadají rozbité“.

Literu za publicistiku přebírají Klára Kubíčková (vlevo) a Jana Srncová za knihu Roztěkané
Zdroj: ČTK/Kateřina Šulová

Marie Škrdlíková zaujala v kategorii debut povídkovým souborem Jak dlouho se spí, když kvetou orchideje. „Autorka uplatnila skvělý smysl pro vizuální detail a pro fyzické jednání figur, včetně schopnosti postřehnout a popsat drobné smyslové i tělesné jevy, které přesně vyjadřují emoce,“ podotkla k oceněné prvotině Litera. „Píšu a tvořím s vírou, že tím dokážu něco změnit k lepšímu,“ přiznala Škrdlíková.

Literu za debut roku obdržela Marie Škrdlíková za knihu Jak dlouho se spí, když kvetou orchideje
Zdroj: ČTK/Kateřina Šulová

Literu za nakladatelský čin si zasloužilo nakladatelství 8smička, které vydalo tetralogii teoretičky umění Pavly Pečinkové. Rozsáhlá monografie s názvem Pracoval jsem mnoho je věnovaná výtvarníkovi a spisovateli Josefu Čapkovi. „Téměř pět a půl tisíce děl, které jdou napříč žánry, se doposud v takové šíři, s takovou péčí a v takovém detailu nepodařilo zpracovat,“ upozornila za 8smičku Martina Hončíková.

Ocenění za překlad si vysloužila Anna Štádlerová, která do češtiny převedla román zimbabwské spisovatelky NoViolet Bulawayo Slavné časy. „Chtěla bych poděkovat čtenářům, kteří se zajímají o řemeslně propracované překlady lidí, pro něž je provázení čtenářů cizími světy vášeň,“ uvedla při přebírání ceny Štádlerová.

Literu za překlad přebírá překladatelka Anna Štádlerová za knihu zimbabwské autorky Slavné časy
Zdroj: ČTK/Kateřina Šulová

Nejlepší detektivku loni napsal Jiří Klečka. Dříve autor hororů se v temném příběhu inspiroval skutečnou událostí. Líčí případ únosce dětí a dvou chlapců, kterým se podařilo uniknout, trauma si ale nesou dál.

Literu za detektivku dostal spisovatel Jiří Klečka za knihu Černý kos
Zdroj: ČTK/Kateřina Šulová

Literu za fantastiku převzala Jela Abasová, která, ač Slovenka, svůj debut psala česky. Vítězná kniha Tři čtvrtě na šílenství je fantaskní kronikou končícího světa.

Literu za fantastiku dostala spisovatelka Jela Abasová za knihu Tři čtvrtě na šílenství
Zdroj: ČTK/Kateřina Šulová

Vítězka ocenění za humoristickou knihu Zuzana Bergrová baví v próze Podezřelý ticho sebeironickým popisem své zkušenosti se single rodičovstvím.

Literu za humoristickou knihu dostala spisovatelka Zuzana Bergrová za Podezřelý ticho
Zdroj: ČTK/Kateřina Šulová

Ve čtenářské ceně se sešlo přes osm tisíc hlasů. Nejvíce jich náleží lékaři Cyrilu Matějkovi, který pod pseudonymem Cyril Děckař v knize Dětské lékařství shromáždil pediatrické triky.

Udělena byla rovněž cena za přínos knižní kultuře. Patří stanici ČRo Vltava za „nenahraditelnou službu, kterou poskytuje české literatuře a kultuře“.

Z března už jsou známi vítězové Ceny literární kritiky, která vznikla jako protiváha Magnesie Litery s cílem propagovat kvalitní literaturu a dobré knihy bez omezení a ohledu na žánry. Ocenění za rok 2025 získali Petr Borkovec za prózu Nějaká Cécile a jiné a Aleš Kauer za básnickou sbírku Lebka hoří neonovým snem. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 7 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 11 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
včeraAktualizovánovčera v 14:08

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
včera v 10:57

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
včera v 10:20

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...